Stát zřejmě bude moci v případě nutnosti nařídit energetickým firmám provoz zdrojů potřebných pro zajištění bezpečné dodávky elektřiny. V praxi by se to mělo týkat hlavně uhelných elektráren, u kterých hrozí živelné ukončení provozu v nejbližších dvou až třech letech. Počítá s tím pozměňovací návrh k energetickému zákonu, který včera schválil Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny.
Úprava aktuální novely energetického zákona, známé jako Lex OZE 3, vychází ze souboru opatření, která v minulých týdnech připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu pro případ rychlého útlumu uhelných zdrojů v Česku. Energetický regulační úřad (ERÚ) by v takovém případě mohl energetickým firmám uložit povinnost provozovat elektrárny déle a kompenzovat jim finanční ztrátu z jejich provozu.
Takový postup by však byl možný jen v krajních případech, kdy by analýzy provozovatele přenosové soustavy odhalily možné narušení dodávek elektřiny. „Je to airbag. A airbag si kupujete proto, že doufáte, že ho nikdy nebudete potřebovat. Ale kdybyste ho náhodou potřeboval, aby vám zachránil život,“ uvedl před týdnem v rozhovoru pro Seznam zprávy ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Po zavedení podpory pro udržení části uhelných elektráren v provozu volá skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače a také Sokolovská uhelná. Naopak ČEZ je k této podpoře skeptický a považuje ji za nadbytečnou.
Kritické jsou k takovému záměru také ekologické organizace. „Záchranný mechanismus pro nekonkurenceschopné uhelné elektrárny přináší riziko, že bude zneužit k jejich dotování na úkor spotřebitelů. Proto je nutné do zákona začlenit i časové pojistky omezující maximální celkovou dobu dotovaného provozu, nejzazší termín konce dotací i úplný zákaz spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2033. Smyslem Lex OZE 3 je totiž energetiku modernizovat, ne zakonzervovat,“ uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Změny v Radě ERÚ i ve zdanění bioplynu
Hospodářský výbor včera projednal 18 pozměňovacích návrhů, z toho 16 z nich schválil. Jsou mezi nimi i návrhy, na které Ekonomický deník již dříve upozornil. Konkrétně: Ministerstvo průmyslu vzdalo záměr snížit počet členů Rady ERÚ z pěti na tři, slibovalo si od toho finanční úsporu i vyšší efektivitu fungování rady. Ministerstvo před týdnem vyhlásilo výběrové řízení, ve kterém hledá vhodné kandidáty na dvě volná místa radních.
Ekonomický deník v minulém týdnu upozornil na pozměňovací návrh poslanců Róberta Telekyho (KDU-ČSL) a Ivana Adamce (ODS), kteří chtějí znovu zavést osvobození bioplynu od daně ze spotřeby plynu. Problém vznikl po nepovedené novele zákona, která od ledna roku 2021 způsobila, že majitelé bioplynových stanic musejí platit daň ze zhruba poloviny vyrobeného bioplynu. Postup celních úřadů je dnes nejednotný, v některých případech vůbec daň nevyžadují, naopak jindy ji přísně vymáhají.
Schválen naopak nebyl návrh na zrušení posuzování vlivu přečerpávacích vodních elektráren na životní prostředí. Novela energetického zákona ještě musí projít druhým a třetím čtením na plénu sněmovny, Pokud se její schvalování nezadrhne, mohly by tyto změny začít platit od ledna příštího roku.
Hlavním tématem novely energetického zákona „Lex OZE 3“ je legislativní úprava ukládání a agregace elektřiny. Jedná se o transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Tady má Česko značný dluh, unijní legislativu týkající se akumulace energie, agregace a flexibility totiž mělo přijmout do ledna roku 2021. V tuto chvíli už tedy máme více než tříleté zpoždění.
(rov, čtk)
