Ministerstvo pro místní rozvoj chce, aby obce povinně vybíraly turistický poplatek. To se řadě z nich nelíbí a mnohde ani nevyplatí.
Poplatek za rekreační nebo lázeňský pobyt v současnosti vybírá jen 14 procent obcí. Ministerstvo chce jeho výběr nařídit povinně zákonem a obce navíc k němu motivovat dotacemi. Představitelé místních samospráv ovšem o účelnosti tohoto kroku pochybují. Připravovaná novela zákona o místních poplatcích, která by měla platit od začátku roku 2018, předpokládá zvýšení maximálního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt na 27 korun. Platit by se mělo navíc povinně všude tam, kde je ubytovací zařízení v katastru obce. Dosud se může vedení obcí rozhodnout, zda se jej vybírat chtějí. Maximem je 15 korun za osobu a den.
K částce 27 korun dospělo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které zákon připravuje, tak, že vzalo současnou hodnotu jednoho eura. Poplatek však bude vyčíslen v korunách, aby nebyl ovlivněn kurzovými pohyby. Zvýšení maximálního poplatku dlouhodobě prosazovaly samotné obce, například prostřednictvím Svazu měst a obcí (SMO), k povinnému vybírání jsou však zástupci místních samospráv skeptičtí. „Vybíraná částka už dlouho neodpovídá kupní síle a vývoji inflace, s tím navýšením nemáme proto problém,“ říká předseda SMO Stanislav Polčák. „Povinný výběr mi ale přijde jako špatný nápad. Samosprávy mají právo si o tom rozhodovat samy, ukládat by se měly takové povinnosti jen výjimečně. To ale není tento případ. Je to podobné, jako by všechny obce musely vybírat poplatek za psa,“ dodává Polčák s tím, že administrativní náklady na výběr poplatku mohou u obcí, které mají ve svém katastru například jeden malý penzion, přesáhnout výrazně příjem. Vybírat poplatek ovšem není výhodné ani pro větší města, pokud nejsou turisty navštěvována masově. „Nepředpokládám, že by objem turistů, kteří přijedou do Jihlavy za rekreací, byl tak významný, aby veškeré náklady spojené s vybíráním poplatku a evidence převýšily výnos,“ říká například náměstek primátora Jihlavy Vratislav Výborný.
Dotace nahradí evropské fondy
Ministerstvo chce proto obce motivovat ještě tím, že jim nabídne dotaci, pokud prostředky z výběru poplatku využijí ve prospěch cestovního a turistického ruchu. „Obcím můžeme nařídit, aby vybíraly poplatky z cestovního ruchu, ale nemůžeme jim určovat, co s nimi mají dělat. Pokud budou mít motivaci v podobě dotace, mělo by být v jejich vlastním zájmu tyto poplatky vybírat,“ říká náměstkyně MMR Klára Dostálová. Ministerstvo by přispělo stejnou částkou, kterou obec do cestovního ruchu investuje. Chce tak současně řešit situaci, kdy nejméně do roku 2020 nelze na podporu cestovního ruchu využít evropských fondů.
Ročně se podle údajů MMR v České republice vybere na zmíněných poplatcích 300 až 600 milionů korun. Po přijetí novely by se měla tato celková suma výrazně zvýšit. Jednak tím, že se zvýší maximální výše poplatku, ale také se rozšíří okruh podnikatelů, kteří jej budou muset od svých hostů vybírat. Mění se totiž některé definice, v zákoně již nebude zmíněno „zařízení určené k ubytování“, ale „zařízení užívané k ubytování“. To má umožnit postihnout poplatky i ty, kteří pronajímají své soukromé byty, domy či chaty a chalupy.
V zákoně již nebude zmíněno „zařízení určené k ubytování“, ale „zařízení užívané k ubytování“. To má umožnit postihnout poplatky i ty, kteří pronajímají své soukromé byty, domy či chaty a chalupy.
Zaplatíte i na služební cestě
Zrušeny budou také některé výjimky z povinnosti platit poplatek. Nyní jej nemusí platit senioři na 70 let, mládež do 18 let, osoby se zdravotním postižením, vojáci v základní službě a osoby na služební cestě. Podle návrhu novely by se měla snížit věková hranice u mládeže na 15 let a výjimka by se nevztahovala na vojáky a pracovníky na služební cestě. „Mladí lidé po 15 letech jezdí na dovolenou už málokdy s rodiči. A ten, kdo je na služební cestě, se přece chová jako normální turista. Tam ta výjimka nedává smysl,“ tvrdí náměstkyně Dostálová.
Další novinkou, kterou zřejmě obce uvítají, je možnost, aby si do budoucna mohly stanovit výši poplatků pro různé typy ubytování odlišně. Zatím mohou stanovit pouze jednu částku do maximálního limitu a ta je potom platné pro všechny. „Je zřejmé, že v pětihvězdičkovém hotelu by mohl být poplatek vyšší, než třeba v kempu,“ vysvětluje Dostálová.
O konečné podobě novely a výhradách starostů a dalších zainteresovaných subjektů bude ještě ministerstvo jednat s pracovní skupinou složenou ze zástupců Svazu měst a obcí, asociace hotelů a restaurací nebo sdružení lázeňství. Konečná verze by měla být hotova0020v říjnu letošního roku.
Miloš Cihelka
