Rozhodnutí Britů odejít z Unie rozpoutalo na trzích v pátek podle očekávání masivní výprodeje. Evropské akcie spadly dolů o více než 8 % a výnos německého desetiletého dluhopisy neomylně zamířil zpátky pod nulu.
Libra ztratila přes osm procent, zatímco dolar na frontě s eurem posílil o necelá 4 %. Prudce oslabil zlotý i forint a lehce opět i koruna. Otázka je, jak trhy budou hrát britskou volbu dál?
Zdá se být jisté, že minimálně Británie se negativním efektům bude velice těžko vyhýbat. Delší období nestability a nejistoty pravděpodobně bude doléhat na britské trhy i nadále. Jak intenzivní může být nákaza v případě zbytku EU a eurozóny je ale hra s otevřenějším koncem. Do velké míry záleží na tom, jak moc se bude do hry dostávat politická nákaza – do jaké míry posílí britské referendum antievropské hlasy v jiných členských zemích Unie, které častokrát volají po vypsání obdobných referend o vystoupení. I proto se v tuto chvíli výrazně liší odhady dopadů Brexitu na evropský růst. Ti, kteří sází, že eurozónu zasáhne negativně pouze slabší výkon Británie a pokles vývozů na její trh, zpravidla snižují své odhady na růst v eurozóně pouze kosmeticky na 1,4 – 1,6% růst. Ti, kteří se bojí politické nákazy, která by mohla zmrazit investice napříč Evropou, srážejí odhady růstu v eurozóně až na 0,4 %.
V tom, kterou cestou jdeme, ale nebudou mít trhy delší dobu jasno. Tržní napětí tak v nejbližších týdnech může v závislosti na politickém klimatu sílit nebo slábnout. Důležité bude sledovat především schopnost EU vystupovat jednotně a současně i dynamiku preferencí anti-evropských stran v těch zemích, kde se blíží volby. Jedná se především o Nizozemí, Francii a Německo. Tento týden přitáhne pozornost zejména summit EU – ke zklidnění by mohlo přispět jednotné silné stanovisko zbylých členů EU, kudy dál. Zatím se ale nezdá být příliš pravděpodobné.
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny
