Konec června bude v Evropě připomínat politickou detektivku. A trhy by to měly čím dál více brát v potaz.
Za necelých čtrnáct dní nás čeká hlasování o Brexitu a pokud zůstanou průzkumy tak vyrovnané jako dnes nebo zastánci odchodu Británie z EU ještě posílí, tržní napětí pravděpodobně vzroste. I když libra již od začátku roku ztratila skoro 7 %, na ostatních trzích napětí zatím tolik cítit není. Implikovaná volatilita na britském nebo německém akciovém trhu zůstává oproti úrovním z počátku roku relativně nízká.
Britské referendum je sice hlavní politickou rozbuškou následujících týdnů, ale ne jedinou. Mimořádné španělské volby podle průzkumů veřejného mínění mohou přinést další posílení ultra-levicové strany Podemos a výraznější fragmentaci španělské politické scény. V takovém případě nemusí být opět jednoduché dohodnout se na nové koaliční vládě.Reformní étos španělské vlády Mariana Rajoye tak ze Španělska může pomalu ale jistě vyprchávat. To vše ve chvíli, kdy Španělé stále hospodaří se schodky veřejných financí hlubšími než 5 % HDP a jsou proto pod drobnohledem Evropské komise. Té by se pravděpodobně v případě levicové vlády (Podemos a sociálních demokratů) s Madridem komunikovalo o poznání hůře.
Jediným štěstím tak v tuto chvíli je, že se evropským lídrům podařilo včas (ještě před hlasováním o Brexitu) dohodnout další uvolnění prostředků pro Řecko. Jinak by v červenci za pět minut dvanáct opět eurozóna s Mezinárodním měnovým fondem řešily, z čeho jim tentokrát Athény dokáží zaplatit splatné dluhy.
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny
