Město Přibyslav podepsalo se společností ČEZ memorandum o společném postupu při využívání obnovitelné energie. Cílem je výstavba nových větrných a fotovoltaických elektráren nejpozději do roku 2030, přičemž město bude mít v projektových firmách majetkový podíl. ČEZ chystá spolupráci také s dalšími obcemi na severu kraje Vysočina.
Jak uvedl ČEZ v tiskové zprávě, města a obce spolupracující se Skupinou ČEZ na rozvoji obnovitelných zdrojů mají díky 5procentnímu podílu ve společné projektové firmě nad celým záměrem kontrolu a profitují z něj od samotného počátku. Zároveň jsou ušetřena podnikatelských rizik, která zcela nese ČEZ. Municipality také mohou v jakékoli fázi z projektu vystoupit a získat finanční náhradu ve výši svého podílu.
„Jsme rádi, že město Přibyslav se rozhodlo akceptovat naši nabídku a rozvíjet další spolupráci s ČEZ. Rozhodně nechceme tlačit projekty takříkajíc na sílu, jde nám naopak o hledání co nejširší shody. Rozvoj obnovitelných zdrojů v této části Vysočiny bude možný se zohledněním stanovisek co největšího počtu obcí. Vzájemná spolupráce všech obcí, tedy i těch, v jejichž katastrech elektrárny přímo nevzniknou, dává smysl, protože společným postupem a díky místní znalosti lépe usměrní třeba dopad těchto staveb na krajinný ráz,“ říká člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Jan Kalina.
Jak se zdá, ČEZ si region na severu Vysočiny oblíbil. Dohodl se třeba s obcí Velká Losenice, kde by měl postavit čtyři větrné elektrárny. Základní obrysy dohodnuté spolupráce představil starosta obce Radek Pátek na tiskové konferenci Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE), která se konala na konci února. Také zde bude platit, že v projektové firmě bude mít ČEZ 95 procent a obec 5 procent.
Podle starosty Pátka by obec měla mít z větrných elektráren příjem z řádu milionů korun ročně. „V obci proběhla veřejná debata, kupodivu nikdo nebyl zcela proti. Teď u nás ČEZ bude měřit sílu větru, což potrvá zhruba jeden rok,“ uvedl Radek Pátek a dodal, že výstavba větrných elektráren je reálná až někdy okolo roku 2030.
Větrná energetika je opět v kurzu
Po letech útlumu opět zájem o stavbu větrných elektráren znovu ožívá. Právě teď jsou starostové ve „větrných“ lokalitách doslova zaplaveni nabídkami na spolupráci od různých investorů. Mezi ty nejaktivnější patří vedle Skupiny ČEZ (ten má plány třeba také v okolí Krnova) německé společnosti meridian Neue Energien a Wintus či rakouská WEB Windenergie. Za řadou projektů stojí také české firmy, jmenovitě třeba Micronix, Portiva a JRD Group.
Předseda Komory OZE Štěpán Chalupa na konci ledna řekl, že do roku 2030 by v Česku mohlo vyrůst až 500 nových větrných turbín o celkovém výkonu až 1650 megawattů. Opatrnější odhad se objevuje v nedávno zveřejněném návrhu Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu, a sice 1200 megawattů nového výkonu do roku 2030.
Zájem je ještě vyšší, například společnost ČEZ Distribuce v loňském roce zaznamenala celkem 288 žádostí o připojení větrných elektráren s požadovaným výkonem až 4329 MW. Část z tohoto množství však mohou tvořit spekulativní blokace výkonu. Navíc, jak se ukázalo v minulých desetiletích, náročnými povolovacími procesy v Česku úspěšně projde jen zlomek plánovaných projektů.
David Tramba
