Dokázal do Prahy na Pražský hrad dostat exprezidenta USA Billa Clintona. Na Vysočině chtěl stavět velkokapacitní zásobník plynu v uranovém dole. Nevyšlo mu to, dodnes za to dluží peníze. Loni na jaře, v době války na Ukrajině a nedostatku plynu, nabízel České republice plyn z Norska. To mu také nevyšlo. Teď si musí na základě rozhodnutí soudů odsedět 6 let vězení natvrdo. O kom je řeč? O někdejšímu byznysmenovi v energetice, zakladateli společnosti Česká energie, Ladislavu Drábovi.
Příběh začíná v roce 2002, kdy podnikatelé Ladislav Dráb a Eduard Pálka založili v Praze firmu Česká energie.
Byla to pozoruhodná dvojice. Zatímco Pálka byl příslušníkem komunistické rozvědky (StB – pozn. red.) a rezidentem v Japonsku a po změně režimu mimo jiné i šéfem První česko-ruské banky, Dráb před rokem 1989 emigroval do Kanady a později žil střídavě v Česku a v Severní Americe.
Česká energie působila na trhu poměrně dlouho jako alternativní dodavatel elektřiny a zemního plynu koncovým zákazníkům. Patřila mezi menší hráče na trhu.
V říjnu 2016 se ale finančně zhroutila a její zákazníci přešli do režimu dodavatele poslední instance (jeden z autorů tohoto článku se krachu firmy Česká energie podrobně věnoval ZDE v roce 2016).
Ještě o něco dříve, v dubnu 2016, vyhlásil soud úpadek firmy GSCeP. Tu založili Dráb s Pálkou se záměrem vyhloubit v sousedství uranového dolu v Rožné na Vysočině podzemní zásobník s kapacitou 180 milionů metrů krychlových plynu. Nepodařilo se jim však zajistit financování projektu za minimálně šest miliard korun. Hlavním „výsledkem“ celého záměru tak byly nesplacené závazky za téměř 200 milionů korun u společností Diamo a Metrostav. Problém přetrvává.
Zatímco v Rožné aspoň začal geologický průzkum, další ambiciózní projekt – plynovod Mozart spojující českou a rakouskou síť – zůstal jen na papíře. V lednu roku 2007 Dráb s Pálkou založili firmu Česká plynárenská a pokusili se prolomit monopol společnosti RWE Transgas na dovoz plynu do Česka.
Plánovaných 10 procent trhu však nikdy nezískali a slibovaný plyn z Norska do České republiky dovážet nezačali.
Na jaře 2013 neuniklo pozornosti médií, že Ladislav Dráb zaplatil za neúspěšného prezidentského kandidáta Jana Fischera část dluhu z kampaně. Fischer následně nastoupil do CE Group jako manažer energetických projektů. Jak se brzy ukázalo, Fischer víceméně jen plnil roli maskota a reálný vliv na směřování firmy neměl. Navíc tam nevydržel dlouho. Zato marné pokusy Ladislava Drába uspět na českém energetickém trhu můžeme pozorovat už déle než dvacet let.
Loni na jaře česká média, včetně ČTK, zveřejnila tiskovou zprávu, že česká společnost Great North Canadian Holdings uzavřela dlouhodobý kontrakt s norskou polostátní společností Equinor o dodávkách zemního plynu. Jak se ale ukázalo, za a firmou GNCH stál tentýž podnikatel Ladislav Dráb, který má za sebou velmi podivnou minulost, v níž nechybí firemní bankroty, neuhrazené dluhy a plané naděje.
Formálně měla firma Great North Canadian Holdings stejnojmenného kanadského vlastníka. Podle Evidence skutečných majitelů firem byla ale koncovým vlastníkem GNCH Nicole Drábová, tedy dcera Ladislava Drába. Podle oslovených zdrojů z českého plynárenství zmíněnou firmu nikdo neznal. Jediná dohledatelná informace v té době zněla, že GNCH bude mít od 1. dubna přístup na virtuální obchodní bod a na krátkodobý trh s plynem organizovaný společností OTE.
GNCH se na svém webu prezentovala jako kanadská společnost podnikající v oboru těžby a přepravy ropy a plynu. K nalezení na němbylo i značně bizarní video z argentinské televize, kde je jeho Drábova firma Česká plynárenská (firma bez reálného byznysu, od srpna 2021 v likvidaci) popsána jako „un gigante energético de la República Checa“.
5 let natvrdo ve věznici s ostrahou
Jenže tou dobou už měl Ladislav Dráb nemalé potíže.
V dubnu roku 2022 odsoudil pražský Městský soud Ladislava Drába za zvlášť závažný zločin zpronevěry.
Dráb si měl v minulosti na margo firmy GSCeP vybírat z banky v x-tero případech peníze, které ale dle soudu použil pro svoji osobní potřebu. Nejvyšší vybraná částka činila 5, 4 milionů korun.
K nepodmíněnému trestu, který si má odpykat ve věznici s ostrahou, mu soud uložil i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, či člena kontrolního orgánu, prokuristy v obchodních korporacích všeho druhu včetně výkonu rozhodovací činnosti statutárního orgánu, kontrolního orgánu, či prokuristy v obchodních korporacích všeho druhu na základě generální plné moci na dobu 5 let.
Zároveň měl dle prvoinstančního rozsudku Dráb společnosti GSCeP uhradit škodu škodu ve výši 32 989 000 korun.
Ladislav Dráb se proti rozhodnutí první instance odvolal k Vrchnímu soudu v Praze.
Vrchní soud v Praze rozhodl loni v lednu tak, že zrušil rozsudek soudu prvního stupně pouze ve výroku o náhradě škody a poškozenou společnost GSCeP, zastoupenou insolvenčním správcem KOPPA, odkázal s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Ladislav Dráb si poté podal dovolání k Nejvyššímu soudu, které ovšem nemá takzvaný odkladný účinek. To znamená, že v případě nařízení nástupu do výkonu trestu, musí nastoupit a rozhodnutí dovolací instance očekávat za mřížemi.
Zamítá se. A za podvod o rok navíc
Nejvyšší soud ale Drábovo dovolání odmítl.
Dráb v dovolání namítal, že si byl vědom toho, že bude v budoucnu nezbytné vybrané prostředky zpět do společnosti GSCeP vrátit, „což se také nakonec stalo“.
Jeho obhajoba nejen, že dle dokumentu Nejvyššího soudu nebyla žádnými důkazy vyvrácena, ale naopak byla řadou z nich podpořena, a to včetně znaleckého posudku znaleckého ústavu Česká znalecká, a. s., z něhož a související výpovědi zástupce zpracovatele vyplynulo, že veškeré výběry přičítané obviněnému byly v účetnictví společnosti GSCeP řádně zaúčtovány, a to na správném účtu jako pohledávka za společníkem.
„Obviněný v tomto směru opodstatněně namítal, že pokud by měl od počátku zločinný úmysl obohatit se ke škodě společnosti GSCeP, sotva by takovéto výběry nechal přesně evidovat. V důsledku jeho jednání nebyla společnosti GSCeP způsobena jakákoliv škoda, neboť jak ve svém výslechu připustil zástupce zpracovatele znaleckého posudku, z účetního hlediska a rovněž z hlediska vlastního jmění společnosti GSCeP byla celková bilance této společnosti zachována. Jinými slovy výběry finančních prostředků a jejich následně zpětné ´vložení´ do společnosti GSCeP prostřednictvím další společnosti formou úhrady závazků společnosti GSCeP nemělo na stav jmění společnosti GSCeP žádný negativní vliv,“ stojí dále v dokumentu Nejvyššího soudu.
Dráb dále namítal nesprávné závěry soudů obou stupňů ohledně výše údajně způsobené škody.
„Konečně také dovolatel rozporoval úvahy soudů obou stupňů ve vztahu k ukládanému trestu. Dovolatel je přesvědčen, že soudy nezohlednily všechny polehčující okolnosti, svědčící v jeho prospěch a tím porušily ustanovení trestního zákoníku při rozhodování o druhu a výměře ukládaného trestu,“ uvádí dále Nejvyšší soud.
Nejvyšší soud k tomu mimo jiné zkonstatoval, že soudy nižších stupňů, zejména nalézací soud, provedly dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci. V odůvodnění svých rozhodnutí rozvedly, jak hodnotily provedené důkazy a k jakým závěrům přitom dospěly, přičemž z odůvodnění rozhodnutí je zřejmá logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením, učiněnými skutkovými zjištěními relevantními pro právní posouzení i přijatými právními závěry.
„Dovolatel nejprve namítal absenci subjektivní stránky mu přisouzené trestné činnosti, když si měl být vědom toho, že v budoucnu bude nezbytné vybrané prostředky vrátit zpět do společnosti GSCeP, což se také nakonec údajně stalo. Tuto jeho obhajobu měl potvrdit znalecký posudek znaleckého ústavu Česká znalecká, a. s., z něhož vyplynulo, že veškeré výběry byly v účetnictví společnosti GSCeP řádně zaúčtovány, a to na správném účtu jako pohledávka za společníkem, tedy celková bilance této společnosti byla zachována. V těchto souvislostech dovolatel rovněž odkázal na judikaturu týkající se svémocného úvěru… …Nejvyšší soud dospěl k závěru, že se jedná o námitky zjevně neopodstatněné, a to s ohledem na správné skutkové i právní závěry soudů nižších stupňů, vyplývající z jejich velmi podrobně a precizně odůvodněných rozhodnutí, jak je uvedeno i níže,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Věc měla ale ještě vývoj.
Nejvyšší soud byl totiž přípisem Městským soudem v Praze loni v srpnu vyrozuměn o skutečnosti, že Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem vydaným v květnu, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne z června, uznal Drába vinným také ze spáchání zločinu podvodu.
Odsoudil jej proto za tento zločin a sbíhající se, výše popsaný, zvlášť závažný zločin zpronevěry k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let.
Dále Obvodní soud pro Prahu 1 z tohoto důvodu ve svém rozsudku zrušil výrok o trestu, který byl Drábovi uložen rozsudkem Městského soudu v roce 2022, který nabyl právní moci ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze loni v lednu, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující.
„Vzhledem k tomu, že trest uložený rozsudkem Městského soudu v Praze, proti němuž směřuje dovolání obviněného, byl ke dni rozhodování Nejvyššího soudu pravomocně zrušen, a nově bylo rozhodnuto o uložení souhrnného trestu rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze, je dovolání obviněného v té části, jímž napadá zrušený (tedy neexistující) výrok o trestu, nepřípustné. V této části tak neměl Nejvyšší soud zákonný podklad pro to, aby mohl z podnětu tohoto dovolání obviněného přezkoumat správnost a zákonnost napadeného výroku trestu,“ napsal v závěru rozhodnutí soudce Antonín Draštík.
„Ze shora uvedeného je zřejmé, že část dovolání obviněného směřující proti výroku o trestu je nepřípustná a námitky obviněného proti výroku o vině jsou zjevně neopodstatněné. Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného Mgr. Ladislava Drába odmítl pro jeho zjevnou neopodstatněnost,“ uzavřel Nejvyšší soud.
Jan Hrbáček, David Tramba
