Na českém území se po čtyřleté přestávce znovu budují větrné elektrárny. Pět větrníků o celkovém výkonu 13,3 megawattu se podařilo dokončit a zprovoznit v loňském roce, další osm těchto zařízení se v současnosti staví ve třech různých lokalitách. Postupně se rozjíždí také výroba biometanu a využití geotermální energie, uvedli zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie na dnešní tiskové konferenci.
Mezi loni dokončené větrné elektrárny patří projekt Moravice – Melč II na Opavsku se čtyřmi turbínami o celkovém výkonu 9 MW. Za výstavbou stál český investor ze skupiny Micronix, vyrobenou elektřinu na základě PPA kontraktu kupuje automobilka Škoda Auto. Jedna elektrárna o výkonu 4,26 megawattu vyrostla u Žipotína na Svitavsku, jedná se o zatím nejvýkonnější větrnou elektrárnu na českém území.
Jak dále uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa, ve výstavbě jsou větrné elektrárny u Jívové na Olomoucku (5×2 MW), u Dívčích Hradů na Bruntálsku (2×2,2 MW) a u Vrbic na Karlovarsku (2,3 MW). S ohledem na vstřícnější legislativu, rychlejší povolovací řízení a obnovení provozní podpory Chalupa očekává, že do roku 2030 by v Česku mohlo vyrůst až 500 nových větrných turbín o celkovém výkonu až 1650 megawattů.
Nová fotovoltaika: 971 MW
Rozvoj větrné energetiky je zatím velmi skromný ve srovnání s rozmachem fotovoltaiky. Jak uvedl předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT) Aleš Hradecký, loni přibylo 82 799 solárních elektráren o celkovém výkonu 971 MW. Počtem (75 811 ks) i výkonem (614 MW) dominují malé zdroje do 10 kilowattů, které se zpravidla instalují na rodinných domech. Stejné hodnoty už před třemi týdny zveřejnila Solární asociace.
Jako zajímavý trend Aleš Hradecký zmínil růst zájmu o instalaci fotovoltaiky na bytových domech. Loni se o dotaci z Nové Zelené úsporám přihlásili zájemci z 1011 bytových domů, což představovalo meziroční zvýšení o 460 procent. Sdílení elektřiny v rámci jednoho bytového domu – přesněji řečeno „jednoho vchodu“ – je možné od začátku roku 2023 díky vyhlášce Energetického regulačního úřadu. Letos by zájem mohla táhnout další novinka, a to start komunitní energetiky.
Ochlazení zájmu o tepelná čerpadla
Vedle fotovoltaiky rychle přibývají také tepelná čerpadla, i když tady zatím přesné statistiky za celý rok 2023 nejsou k dispozici. Známý je pouze odhad ministerstva průmyslu a obchodu, že za první pololetí minulého roku 2023 bylo instalováno 38 tisíc tepelných čerpadel. Výsledek za celý rok tak zřejmě překonal dosud rekordní rok 2022, kdy se v Česku prodalo 60 267 tepelných čerpadel.
Podle Komory OZE dochází v posledních měsících k propadu zájmu o tento způsob vytápění. Podíl na tom zřejmě má skokový růst regulovaných plateb za elektřinu od letošního ledna, který se výrazně projevil i u tarifu D57 pro tepelná čerpadla. Současně klesá cena zemního plynu, což má negativní dopad na výhodnost investice do tepelného čerpadla.
Loni se zvýšil zájem také o solárně termické systémy, využívané k ohřevu vody a někdy také k částečnému vytápění domu. Zájemci se loni přihlásili o 2475 dotací z Nové Zelené úsporám, meziročně se počet projektů zvýšil o 42 procent. Naprostá většina projektů se týká rodinných domů, v bytových domech je zájem omezený. Při ceně 1000 korun za GJ tepla a 30procentní dotaci je návratnost solárně termického systémy v bytovém domě 6 až 8 let.
Biometan s otazníkem
V České republice již vzniklo sedm bioplynových stanic zaměřených na výrobu biometanu. Jak uvedl Adam Moravec z Komory OZE, některé výrobny nejsou v provozu – často kvůli nejasnému nároku na provozní podporu. Potenciál výroby biometanu je poměrně velký, a sice 750 milionů metrů krychlových k roku 2030. Tato ekologická alternativa by tak mohla nahradit až jednu desetinu roční spotřeby „fosilního“ zemního plynu.
Co se týká běžných bioplynových stanic, zaměřených na výrobu elektřiny a tepla, tak přišel nečekaný úder. Stát přestal od počátku letošního roku výrobu tepla z bioplynu podporovat provozní dotací. Současně však obnovil podporu pro vyrobenou elektřinu, což může některé projekty zachránit. Trendem posledních let je výstavba malých bioplynek, příkladem může být loni dokončené zařízení v Jeřišnu o výkonu 99 kilowattů.
Dlouhá cesta ke geotermální energii
Antonín Tym z České geologické služby na tiskové konferenci Komory OZE uvedl, že po letech „ožil“ projekt na využití geotermální energie v Litoměřicích. V březnu by mělo padnout rozhodnutí, zda tento projekt získá dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace. Vedle využití energie z hloubky země se zde počítá také se sezónním ukládáním energie do podzemních zásobníků.
Zatímco geotermální elektrárna nevznikla v Česku ani jedna, rozjíždí se aspoň využití geotermální energie z mělkých vrtů do hloubky 100 až 400 metrů. Ty dokážou pokrýt spotřebu tepla i chladu v kancelářských budovách, nákupních centrech či bytových domech. Tento zdroj využívá například kancelářská budova DRN na Národní třídě v Praze, nová budova centrály ČSOB v Praze-Radlicích či regionální centrála ČSOB v Hradci Králové.
David Tramba