Vysokorychlostní tratě Moravská brána a Jižní Morava, chybějící úsek IV. železničního koridoru Nemanice – Ševětín nebo dálnice D35 – úsek Opatovec – Staré Město – Mohelnice, to je jen část dopravních projektů, u kterých zvažuje ministerstvo dopravy, že je bude financovat metodou PPP projektu. Náklady plánovaných devíti projektů se podle údajů resortu dopravy pohybují okolo 397,5 miliardy korun. V současnosti se formou PPP projektu staví část dálnice D4 do jižních Čech.
Další projekty jsou podle tiskového mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky v různé fázi přípravy. „Příprava spuštění každého PPP projektu představuje práci na několik let,“ uvedl. Financování metodou PPP projektu by se podle plánů ministerstva dopravy mělo týkat už zmíněné dálnice D35 v úseku Opatovec – Staré Město – Mohelnice, severní části Pražského okruhu a středočeských úseků dálnice D3. Na železnici se PPP projekty zvažují u modernizace železniční trati z Prahy na Letiště Václava Havla a na Kladno a úseku Nemanice-Ševětín na trati do Českých Budějovic. Možnost využití PPP projektu se řeší i u modernizace trati Brno – Přerov a výstavby vysokorychlostní trati Moravská brána.
Ohledně přípravy modernizace železniční trati z Prahy na Letiště Václava Havla a na Kladno formou PPP projektu bude radit Správě železnic Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj. Smlouvu na poradenské služby, na jejichž základě banka připraví podklady k veřejné zakázce na koncesionáře stavby, obě strany podepsaly koncem loňského roku.
„Na základě studie proveditelnosti PPP spojení Praha – Letiště – Kladno Správa železnic zvažuje dvě základní varianty realizace. V rámci obou by koncesionář vybudoval či zrekonstruoval všechny úseky mezi stanicemi Praha-Veleslavín a Praha-Letiště Václava Havla, druhá varianta navíc zahrnuje i úsek do Kladna. Rozdíl je také v rozsahu provozuschopnosti a modelu údržby,“ informovala již dříve Správa železnic.
Upřesnila, že náklady u první varianty dosahují 16,6 miliardy korun, u druhé pak 23,3 miliardy korun. Celková délka úseků dosahuje téměř 40 kilometrů, s jejich modernizací se počítá v letech 2025 až 2029.
Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je možné formou PPP projektu financovat také stavbu vysokorychlostní železniční trati Moravská brána z Prosenic na Přerovsku do Ostravy. „V tuto chvíli prověřujeme možnost financovat Moravskou bránu jako jeden z prvních projektů PPP tak, aby bylo jisté, že s ní (stavbou) bude možné začít už v roce 2026,“ uvedl koncem roku 2023 Kupka.
Pro úseky VRT Moravská brána I a VRT Moravská brána II Správa železnic požádala o zahájení procesu vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí EIA.
Výhodná dálnice D4?
V současnosti se formou PPP projektu realizuje například část dálnice D4. Projekt má na starosti sdružení Via Salis, složené z francouzských firem VINCI Highways a Meridiam. Stavební práce na D4 provádí společnost DIVia stavební, která patří do Skupiny VINCI Construction CS, a to na základě zhotovitelské smlouvy uzavřené s Via Salis.
Po dostavbě bude konsorcium dálnici provozovat a udržovat 25 let a stát mu za to bude platit. Celkem by mělo jít o zhruba 19 miliard korun. Splácet by měl začít v letošním roce a poslední splátka by se měla odehrát v roce 2048. Do úhrady se započítává i správa a údržba dálnice.
Jak ale upozornili koncem loňského roku kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu, výstavba dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru možná pro stát nebude tak výhodná, jak se předpokládá. Ministerstvo dopravy podle informací úřadu nedodalo dostatečné podklady o výdajích na provoz, obnovu a údržbu českých dálnic a výhodnost projektu byla nakonec stanovena na základě převážně zahraničních zkušeností.
Ministerstvo dopravy tehdy reagovalo, že v dané době byly k dispozici pro porovnání pouze zahraniční zkušenosti. „Na základě stanovení ceny za takzvaný pásokilometr, podle které se bude nově naše platba za dostupnost pro Ředitelství silnic a dálnic vypočítávat, lze jednoznačně konstatovat, že výpočet proběhl korektně i v případě projektu PPP na D4,“ uvedl resort dopravy. Cena za dostupnost pásokilometru bude podle ministerstva sice zhruba o 10 procent vyšší, rozdíl je ale dle resortu vyvážen požadavkem na nadstandardní kvalitu po celých 25 let provozu, včetně přenosu většiny rizik výstavby, provozu a údržby na koncesionáře.
Kromě PPP projektů zvažuje stát i další formy financování staveb, řeší se i možnost vydávání dluhopisů či zapojení penzijních fondů.
Tereza Čapková
