Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti v příštím roce podraží oproti letošnímu roku o 65,7 procenta, v případě zemního plynu se jedná o 38,8 procenta. Tyto náklady však tvoří jen menší část celkové ceny. Zákazník, který je teď na cenovém stropu, by měl díky zlevnění komoditní ceny elektřiny v příštím roce platit zhruba stejné ceny jako platí letos.
Podle vyjádření předsedy Rady ERÚ Stanislava Trávníčka nemůže jeho úřad stanovat regulované ceny za síťové a další služby svévolně. „My musíme regulovat tak, aby regulované ceny pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti,“ citoval Trávníček znění energetického zákona.
Přesto úřad využil všechny dostupné možnosti, jak růst regulovaných cen oproti původnímu návrhu z konce října aspoň o něco snížit. Celkové náklady za sítě se podařilo regulátorovi snížit o čtyři miliardy korun, hlavně v oblasti elektroenergetiky.
Zdražení regulované složky ceny elektřiny oproti původnímu návrhu v případě domácností kleslo ze 71 na 65,7 procenta, v případě velkých odběratelů ze sítě vysokého napětí ze 113 na 105,5 procenta a v případě největších spotřebitelů napojených na síť velmi vysokého napětí z 206 na 191 procent. Regulovaná cena bude v příštím roce u domácností tvořit asi 40 procent celkové ceny, u velkých odběratelů se jedná o 29 procent (síť VN) nebo 21 procent (síť VVN).
Výše zdražení se různí podle regionu, v Praze bude nižší než v ostatních krajích, kde síť provozuje ČEZ Distribuce nebo EG.D. Nejvíc na něj doplatí lidé, kteří mají výhodné víceleté cenové fixace. Ti podle odhadu energetického analytika webu Ušetřeno.cz Tomáše Vrňáka zaznamenají růst celkových plateb za elektřinu v rozsahu od 15 do 23 procent v závislosti na distribuční oblasti, sazbě a produktu.
Příčiny zdražení
Hlavní podíl na skokovém růstu regulované části ceny elektřiny a plynu má změna přístupu vlády. Ta letos dotovala vše možné – vedle zastropování „tržních“ cen dala 22,8 miliardy na plné hrazení vícenákladů podporovaných zdrojů energie (POZE), 15 miliard na omezení růstu plateb za distribuci a skoro 23 miliard na úhradu zvýšených nákladů společnosti ČEPS.
Po roce však vláda změnila své priority, místo omezení dopadu růstu cen elektřiny a plynu na koncové zákazníky má přednost snižování rozpočtového deficitu. Vláda vyčlenila v roce 2024 na snížení cen elektřiny jen 9,35 miliardy korun, což postačí na úhradu zhruba jedné čtvrtiny nákladů na financování POZE. Vše ostatní budou muset uhradit spotřebitelé elektřiny, respektive plynu.
Další problém je v růstu tržních cen elektřiny, které vstupují do nákladů distributorů a přenosové soustavy. Mezi jejich hlavní nákladové položky totiž patří náklady na ztráty energie v síti, společnosti ČEPS se prodraží nákup elektřiny na služby výkonové rovnováhy. V případě plynárenství do nákladů vstupuje plyn spotřebovaný v kompresorových stanicích. Projevil se zde také „vodárenský efekt“ – nižší spotřeba plynu prodražuje jednotkové náklady na provoz sítě.
Pokud srovnáme vývoj regulované části ceny elektřiny mezi lety 2021 a 2024, tak nárůst dosahuje 35 procent. „To se téměř shoduje s vývojem inflace,“ poznamenal Stanislav Trávníček. Pro připomenutí: v roce 2021 ještě stát ceny elektřiny s výjimkou části nákladů POZE nedotoval a platba za POZE byla stejná jako bude v roce 2024 – tedy 495 korun za megawatthodinu (599 korun včetně DPH).
Celková cena plynu klesne
Regulovaná část ceny zemního plynu, do které náklady na POZE nevstupují, vzroste od ledna v případě domácností a dalších maloodběratelů o 38,8 procenta. V případě středních a velkých odběratelů se jedná o skoro 42procentní nárůst.
Výhodou zemního plynu je, že podíl nákladů na síť je zde nižší než u elektrické energie. Konkrétně tvoří zhruba 20 procent celkové ceny v případě domácností a 11 procent v případě velkých odběratelů. Růst plateb za sítě tak nemůže „zkazit“ očekávaný pokles celkové ceny.
Zlevnění bude výrazné hlavně u domácností, které zemní plyn používají k vytápění a ohřevu vody. Předseda Rady ERÚ očekává až 23procentní pokles celkové ceny oproti letos platným cenám se zastropováním komoditní ceny. Domácnosti, které plyn používají pouze k vaření, zaznamenají jen drobné snížení o necelých pět procent.
Obavy průmyslníků
Dopad vysokého nárůstu regulované složky ceny energií může být pro část firem kritická, hrozí tak snížení jejich konkurenceschopnosti. Průmyslové firmy a podnikatelé proto chtějí dál jednat s vládou o řešení stoupajících nákladů na energie. ČTK to sdělil prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Prezident komory dodal, že rozumí potřebě velkých investic do obnovitelných zdrojů a nutnosti udržování rovnováhy v síti. Vliv na firmy však podle něj bude až příliš vysoký. „Dopady rychlého a vysokého nárůstu regulované části ceny však může být pro část podnikatelů kritická a může je v tvrdé konkurenci znevýhodňovat, protože cena elektřiny se výrazně do ceny výrobků a služeb promítá. Proto vítáme, že se ERÚ ve spolupráci s vládou snaží dopady na domácnosti a firmy vybalancovat a nárůst ceny rozložit v čase. Přesto budeme nadále jednat s vládou o tom, jak pomoci energeticky náročným firmám,“ uvedl Zajíček pro ČTK.
Komora už v minulých týdnech avizovala, že po chystaném zvýšení regulované složky ceny energií mohou náklady některých firem na energie několikanásobně stoupnout. To by následně ohrozilo jejich konkurenceschopnost v zahraničí.
David Tramba
