Česká republika bude brzy vědět, kdo v zemi vybuduje a bude provozovat testovací verzi páteřní optické kvantové sítě, která by se měla stát součástí celoevropského projektu kvantové komunikační infrastruktury. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v pondělí dopoledne uzavřel výběrové řízení na příjem žádostí o poskytnutí dotace na vytvoření a provoz tuzemské části kvantové sítě.
Tisková mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Eva Rajlichová Ekonomickému deníku na konci minulého týdne sdělila, že se zájemci do výběrového řízení hlásí, podrobnější ale nebyla.
V rámci výběrového řízení úřad poskytne vítězi 130 milionů korun z Národního plánu obnovy jako 50procentní spolufinancování k programu Digitální Evropa. „Po ukončení příjmu žádostí bude následovat jejich vyhodnocení. O něj se postará komise. V další fázi se bude vydávat rozhodnutí o poskytnutí dotace a teprve potom se budou přesouvat finanční prostředky na řešitele,“ upřesnila Eva Rajlichová.
Výběrové řízení Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vyhlásil 20. října a mohli se do něj podle mluvčí hlásit jak zájemci z České republiky, ale i ze zahraničí.
Optická kvantová síť má v Česku přispět k digitální transformaci současných telekomunikačních technologií. Aktuálně jde ve výběrovém řízení o pilotní testovací síť. Hotová by měla být podle mluvčí Rajlichové do 30. června roku 2026. Jedná se ale podle ní o část, která je financovaná z Národního plánu obnovy, kterou administruje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Bezpečný přenos informací
Evropská kvantová komunikační infrastruktura má umožnit bezpečný přenos informací mezi všemi členskými zeměmi. Česká republika se k projektu připojila v roce 2020. Záměr vytvořit kvantovou infrastrukturu je reakcí na zhoršující se situaci v kyberprostoru. Chystaná síť totiž podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost umožní vysoce bezpečný přenos informací uvnitř jednotlivých zemí i mezi různými státy Evropské unie.
K přenosu dat na kratší vzdálenosti mají sloužit existující pozemní optické sítě, orbitální družice pak umožní přenos informací na globální rovni. „V nejbližší době bude kvantová síť větvená jen minimálně a její pozemní část bude obsahovat takzvané důvěryhodné uzly. To jsou zařízení, v nichž vznikají klíče v otevřeném tvaru, tyto důvěryhodné uzly budou tedy vyžadovat fyzickou a režimovou ochranu,“ popsala mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Eva Rajlichová. Pod kvantovou komunikací budeme podle ní v nejbližších 10 letech rozumět takzvanou kvantovou distribuci klíčů (QKD). „Část odborné komunity předpokládá, že zhruba po 15 až 20 letech začne vznikat takzvaný kvantový internet, tedy síť umožňující kvantovou komunikaci kvantových počítačů,“ doplnila.
Na budování kvantové sítě v České republice by se měla kromě Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost podílet a zapojovat i ministerstva obrany, vnitra a ministerstvo průmyslu a obchodu. Kvantová síť má primárně sloužit k zabezpečení kritické informační infrastruktury. To podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v praxi znamená zejména energetické sítě, zdravotnictví, řízení letového provozu a další systémy, které jsou nezbytné pro chod státu a životy jeho obyvatel. Přechodem na kvantovou síť by odolnost těchto systémů vůči kybernetickým útokům výrazně vzrostla.
Například mluvčí ministerstva doprav Filip Medelský uvedl, že v jejich resortu lze zapojení do kvantové sítě předpokládat především na úrovni podřízených investorských organizací. „V současné době tedy předpokládáme, že organizace v působnosti ministerstva dopravy, které disponují optickými sítěmi, se zapojí do fáze testování kvantové komunikace v České republiky,“ dodal.
Na testovacím provozu nové technologie kvantové distribuce klíče se už podílela podle ředitele správy železniční telematiky Davida Miklase i Správa železnic. „Pro účely experimentálního provozu Českého vysokého učení technického v Praze a CyberSecurity Hub na technologii Toshiba jsme poskytli optickou trasu v úseku Praha Smíchov – Beroun a další logistické a technologické zázemí,“ upřesnil a dodal, že se technologie na základě výsledků zmíněného testování i v technicky složitém a vytíženém prostředí železnice jeví jako perspektivní. Miklas ocenil například rychlost generování klíčů. Další vývoj technologií podle ředitele správy železniční telematiky Správa železnic sleduje a je připravená se podílet na testovacích provozech. „V případě reálného předpokladu výstavby kvantové optické sítě bude pravděpodobně předcházet rozsáhlý ověřovací provoz ve standardních provozních podmínkách,“ poznamenal Davida Miklas.
Evropská unie svou páteřní kvantovou síť buduje v rámci projektu Euro QCI. V jednotlivých členských zemích už ale podle Rajlichové existuje a vzniká celá řada QKD sítí. Vzhledem k tomu, že požadavky na jejich certifikace teprve vznikají, lze je podle ní do značné míry zatím chápat jako testovací. Prakticky už kvantové sítě používá například Čína a Japonsko.
Tereza Čapková
