INZERCE

Modernizovaná železniční trať. Foto: Pixabay

Dvacet čtyři miliard korun na modernizaci české železnice. Evropská investiční banka poskytne Česku dosud nejvyšší úvěr

Evropská investiční banka (EIB) podepsala smlouvu s ministerstvem financí na poskytnutí úvěru ve výši 24 miliard korun na rozvoj železnice. Peníze půjdou na 40 projektů v letech 2023 až 2027, uvedla EIB v tiskové zprávě. Tento úvěr je nejvyšší, jaký si kdy Česká republika u této banky vzala. Podpora modernizace železničních tratí Transevropské dopravní sítě (TEN-T) a instalace moderního signalizačního zařízení (ERTMS) má napomoci Česku k přechodu na čistou dopravu. Peníze půjdou také například do oprav nádražních budov.

„Mám velkou radost, že naše schůzka v listopadu loňského roku přinesla právě tento důležitý výsledek. Očekáváme, že zvýšení kvality služeb na železnici napomůže přechodu ze silniční na železniční dopravu, což sníží negativní dopady odvětví dopravy na místní životní prostředí. Díky snížení emisí přispěje tento projekt k udržitelné dopravě v souladu s cíli EU. Posílení železničních spojení a zkvalitnění přepravy navíc usnadní přístup k prioritním regionům soudržnosti v EU, a podpoří tak regionální rozvoj,“ konstatoval viceprezident EIB Kris Peeters.

Do železnice se budou peníze investovat prostřednictvím Správy železnic (SŽ). Ta v rámci celého programu zvýší bezpečnost úrovňových přejezdů v síti, dovybaví zařízením ERMTS vozidla údržby a posílí kybernetickou bezpečnost společnosti. Investice zahrnuje rovněž stavební úpravy nádraží a drážních budov, které zlepší jejich dostupnost pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a pro cestující s dětmi.

Rozvoj kvalitní železniční sítě má pro Česko zásadní význam v domácím i ve středoevropském měřítku, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Financování těchto projektů, které jsou nezbytné pro prosperitu země, z více zdrojů představuje v současné chvíli správnou volbu. Finanční prostředky z úvěru EIB jsou klíčovou složkou portfolia financování projektů a díky nim můžeme čerpat jiné zdroje, jako je například podpora z Evropské unie. Ty využijeme například na modernizaci pražského Masarykova nádraží nebo důležité železniční tratě v blízkosti hlavního města, mezi Karlštejnem a Berounem,“ dodal Kupka.

Jedna z nejvýznamnějších staveb železničního stavitelství v České republice. Železniční koridor Praha-České Budějovice. Foto: Jihočeský kraj

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje úvěr od EIB za nejefektivnější způsob získání peněz na investice do železnice, a to vzhledem k současnému schodku státního rozpočtu. „Prostřednictvím výhodného úvěru od EIB s nižší úrokovou sazbou tak můžeme financovat dlouhodobé investice strategického významu, zatímco prostředky ze státního rozpočtu budeme moci využít na jiné priority, které jsou stejně důležité,“ dodal Stanjura.

Modernizace železnice má zvýšit rychlost i kapacitu

Modernizace železničních tratí zvýší jak maximální rychlost, tak i kapacitu na úsecích sítě TEN-T, což povede k lepšímu dopravnímu spojení mezi regiony EU. Celá operace zahrnuje přibližně 40 dílčích projektů v různých částech země, které jsou součástí Jednotného železničního rámce České republiky na období 2023–2027.

Evropská investiční banka (EIB) je institucí EU, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů a kterou vlastní členské státy Evropské unie. Financuje solidní investice, jež přispívají k plnění politických cílů EU. Jen v roce 2022 poskytla EIB na české projekty částku přesahující 1,7 miliardy EUR.

Do dopravní infrastruktury investuje stát skrz Státní fond dopravní infrastruktury. Letos má rozpočet 150,9 miliardy korun. Do železnice se letos počítá s investicí přesahující 70 miliard korun, do silnic přes 65 miliard korun. V příštím roce by měl mít fond rozpočet obdobný jako letos. Do železnice stát plánuje investovat o 13 miliard korun méně než v letošním roce, do silnic asi o 14 miliard korun více.

Rozpočet fondu tvoří národní zdroje, ministerstvo dopravy příští rok poskytne fondu asi 81,5 miliardy korun. Mimo to počítá ministerstvo dopravy s dluhovým financováním ve výši 26 miliard korun, z evropských prostředků pak do jeho rozpočtu dorazí 32,1 miliardy korun.

(mig)