Nejistá doba si žádá sázku na jistotu. Mnohé evropské energetické společnosti pochopily, že se nelze spoléhat pouze na nákup zemního plynu na burzách a obchodních platformách. Dlouhodobý nákup plynu přímo od těžařů zvažují i některé české společnosti, jmenovitě ČEZ a Pražská plynárenská. Vyplývá to z odpovědí energetických firem na dotazy Ekonomického deníku.
Zájem o dlouhodobé kontrakty na nákup zkapalněného zemního plynu (LNG) v posledních měsících vzrostl. Třeba německý koncern BASF v srpnu podepsal smlouvu o odběru 800 tisíc tun LNG ročně od americké Cheniere Energy, a to až do roku 2043. Jak připomíná deník Financial Times, o něco dříve podepsaly smlouvy o dlouhodobém nákupu plynu ze Spojených států také společnosti SEFE (2,25 milionu tun ročně) a EnBW (2 miliony tun za rok).
V minulém týdnu se přidal ropný a plynárenský koncern Shell, který s katarskou státní společností podepsal smlouvu o odběru 3,5 milionu tun LNG ročně (cca 4,8 miliardy m3 v plynném stavu, tj. víc než půlka roční spotřeby ČR). Dodávky budou směřovat do rotterdamského přístavu, a to po dobu 27 let. Jen o týden dříve podepsal smlouvu s Katarem o odběru stejného množství plynu také TotalEnergies; tyto dodávky budou směřovat do Francie.
Zájem máme, počkejte na podpis
A co hlavní dodavatelé zemního plynu na českém trhu? Podle odpovědí na dotazy Ekonomického deníku to vypadá, že se jim do uzavírání dlouhodobých smluv přímo s producenty plynu moc nechce. Mezi výjimky patří Pražská plynárenská, tedy druhý největší dodavatel na trhu s plynem. „Zájem uzavřít dlouhodobé kontrakty máme a průběžně o nich jednáme. Bližší informace bohužel nemůžeme podat, protože jsou obchodně citlivé,“ odpověděl mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.
Zájem o dlouhodobé smlouvy má i ČEZ, avšak jeho odpověď je neméně tajemná. „V rámci naší snahy posílit energetickou bezpečnost se zajímáme i o dlouhodobé dodávky plynu z některých států a vedeme o tom jednání. Detaily teď nemůžeme sdělovat,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Největší dodavatel plynu innogy ČR nakupuje prostřednictvím sesterské velkoobchodní společnosti ze skupiny MVM. „Skupina MVM vlastní také podíl v LNG terminálu na chorvatském ostrově Krk,“ připomněl mluvčí innogy Pavel Grochál bez dalších podrobností. Ani E.ON Energie nechce strategii nákupu plynu příliš komentovat; pouze uvedla, že většinu plynu nakupuje bilaterálně na českém virtuálním obchodním bodu.
Nevydařené celoevropské nákupy
Některé z oslovených společností se též vyjádřily k výsledkům společného nákupu zemního plynu, které organizuje Evropská komise. Dvě kola nákupu již proběhla, třetí bylo odstartováno v září. Z českých firem se jich zúčastnila například MND. „Jeden menší kontrakt jsme uzavřeli. Ale protože to byl obchodník, nelze definovat původ plynu. Platforma jako taková bohužel neplní původní záměr vytvořit obchodní místo pro dlouhodobé kontrakty, které by přilákalo zámořské producenty,“ upozornila mluvčí MND Dana Dvořáková.
Podle MND je výhodnější nakupovat přes jiné obchodní platformy, burzy nebo přímo od jiných společností na trhu s plynem. Podobně zklamaná je z průběhu společných unijních nákupů také Pražská plynárenská. „AggregateEU jsme se zúčastnili, obdrželi jsme nabídku, ale předložené nabídky neodpovídaly našim požadavkům. Žádná nová obchodní spolupráce zde zatím uzavřena nebyla,“ řekl Miroslav Vránek.
Ceny zemního plynu začaly od 7. října znovu šplhat nahoru. Stačily k tomu tři negativní zprávy – útok extremistů z Hamasu na Izrael, tajemné poškození plynovodu mezi Finskem a Estonskem a nové obavy ze stávky těžařů plynu v Austrálii. Jen během prvního týdne vzrostla cena plynu s dodáním v roce 2024 na nizozemské burze TTF o 28 procent.
David Tramba
