První evropská soutěž na společný nákup zemního plynu skončila podle vyjádření Evropské komise úspěšně. Zúčastnily se jí také české společnosti, které jsou však prozatím v hodnocení této novinky zdrženlivé. Výsledek bude záviset až na průběhu dalšího vyjednávání, reagovaly společnosti ČEZ, MND a Pražská plynárenská.
Do společného tendru na plyn se zapojila třeba společnost MND ze skupiny KKCG byznysmena Karla Komárka. „MND poptávalo plyn s dodávkou v České republice a obdrželo nabídky, které teď vyhodnocujeme. V této fázi dochází k diskusím mezi nabízejícími a poptávajícími. Více budeme schopni říci až po vyhodnocení detailů nabídek,“ odpověděla mluvčí MND Dana Dvořáková.
Mezi aktivní účastníky patří také Pražská plynárenská, což je druhý největší dodavatel plynu na českém trhu. „Zda dojde k reálnému nákupu, to se ještě uvidí, konečné slovo padne až v bilaterálních jednáních,“ reagoval mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek. Podobně se vyjádřil na dotaz Ekonomického deníku také mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
Největší dodavatel plynu českým zákazníkům – innogy Česká republika – nakonec poptávku nepodal. „V rámci naší skupiny jsme se na AggregateEU zaregistrovali. Zatím však máme nasmlouvané dodávky od našich dlouhodobých dodavatelů,“ vysvětluje mluvčí innogy ČR Pavel Grochál.
Z globálního pohledu to byl úspěch
Celkové výsledky historicky prvního mezinárodního tendru na společný nákup plynu pro země EU v úterý představil místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Podařilo se přilákat nabídky od 25 dodavatelských společností v celkovém objemu 13,4 miliardy metrů krychlových plynu, což překonalo objem společné poptávky evropských zájemců ve výši 11,6 miliardy m3.
Podle vyjádření Šefčoviče se podařilo prostřednictvím platformy PRISMA spárovat nabídky a poptávky v celkovém objemu 10,9 miliardy m3. V tomto množství je zahrnuto 8,7 miliardy m3 „potrubního“ plynu a 2,2 miliardy m3 zkapalněného zemního plynu (LNG). V další fázi budou evropské společnosti dojednávat podmínky smluv přímo s dodavatelskými společnostmi, tentokrát už bez asistence Evropské komise.
Společné evropské nákupy zemního plynu odstartovaly na konci dubna, prioritou je naplnění podzemních zásobníků před další zimní sezónou. Zájem o společný nákup byl vysoký, již na konci dubna evidovala Evropské komise 76 zaregistrovaných společností a dalších 11 v roli zástupce nebo tzv. centrálního kupujícího. Další nabídková řízení budou probíhat pravidelně, a to každé dva měsíce. Z účasti v soutěžích bylo vyřazeno Rusko.
Energetická platforma EU byla vytvořena v dubnu 2022 v reakci na potřebu diverzifikace dodávek energie a odbourání závislosti na ruském plynu. Zabralo však celý rok, než se podařilo připravit první společný nákup. Zajímavostí může být fakt, že nákupní platforma je přístupná nejen společnostem ze zemí EU, ale i z dalších zemí. Konkrétně o účast projevily zájem Ukrajina, Moldavsko a Srbsko.
David Tramba
