Vláda chce do země přilákat strategické investory z oblasti výroby mikročipů, baterií a léčiv. Problém je v tom, že vládní instituce, která má vyjednávání se zahraničními investory a jejích lákání do Česka na starosti, je v rozkladu. CzechInvest už rok a půl nemá ředitele, zkušení zaměstnanci odcházejí nebo takový krok zvažují.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vypsalo v září výběrové řízení na nového ředitele Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, jak zní celý název této instituce. Termín pro podání nabídek končí právě dnes. „Hlavním úkolem nového generálního ředitele agentury CzechInvest bude řízení strategického rozvoje inovací s potenciálem globálního úspěchu a pozitivním regionálním dopadem,“ uvádí se v oznámení na úřední desce MPO.
Jak Ekonomickému deníku popsal zdroj blízký CzechInvestu, jedno výběrové řízení se už letos konalo. Ministerstvo jej vypsalo v březnu a přihlásilo se okolo deseti kandidátů. Údajně mezi nimi byla i řada zvučných jmen se solidními referencemi ze soukromého sektoru a státní správy. Jenže vedení ministerstva průmyslu bylo jiného názoru. S kandidáty nebylo spokojeno a ministr Jozef Síkela v srpnu první výběrové řízení zrušil.
Dva úhly pohledu na CzechInvest
CzechInvest nemá řádného šéfa už od dubna loňského roku, kdy na svou funkci rezignoval Patrik Reichl. Podle zdrojů Ekonomického deníku odchodem reagoval na fakt, že ho ministr Síkela ignoroval a odmítl se s ním setkat či aspoň hovořit po telefonu. Následně byl řízením CzechInvestu pověřen vrchní ředitel Sekce digitalizace a inovací na MPO Petr Očko. Ten je však značně vytížen prací na ministerstvu a na CzechInvest má jen málo času.
Podle toho také dnes situace na CzechInvestu vypadá. Zdroje Ekonomického deníku hovoří o odchodu nejzkušenějších pracovníků a demotivaci těch zbývajících. Bezvládí se projevuje k chybějící vizi a celkové bezradnosti vládní agentury. MPO navíc CzechInvestu v posledních letech zkrátilo rozpočet a zrušilo zde několik desítek pracovních míst.
Ministerstvo průmyslu a obchodu s tímto popisem stavu CzechInvestu nesouhlasí a vidí to jinak. „Agentura v minulém roce spustila největší projekt ve své historii – systémovou podporu startupů v Česku. Vedle toho dojednala 24 investičních projektů za 20 miliard korun, které vytvoří více než 2,6 tisíce pracovních míst,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Srnka.
„Věříme, že probíhající výběrové řízení vybere kandidáta, který naplní nově nastavenou strategii agentury CzechInvest, která má odrážet současné výzvy a cíle v oblasti inovací a investic a posunout Česko mezi inovační evropské lídry,“ doplnil mluvčí Srnka.
Vzestupy a pády jedné agentury
CzechInvest vznikl v listopadu roku 1992, ale jeho rozjezd byl pomalý. Lákání zahraničních investorů do Česka nepatřilo mezi priority vlád vedených Václavem Klausem, která si raději „pěstovala“ vztahy s privatizačními šíbry. Atraktivní systém investičních pobídek uvedla do života až úřednická vláda vedená Josefem Tošovským v roce 1998.
Nejúspěšnější roky CzechInvestu jsou spojeny s jmény ředitelů Martina Jahna, Radomila Nováka a Tomáše Hrudy. Během let 2000 až 2007 se agentuře podařilo zprostředkovat investice v objemu 565 miliard korun, jež vedly ke vzniku 170 tisíc přímých pracovních míst. Mezi největší úspěchy tehdy patřil příchod automobilek Toyota (původně v konsorciu s PSA) a Hyundai , ale také celé řady výrobců autodílů či podniků z oboru elektronického a elektrotechnického průmyslu.
Ale jak to v Česku chodí, CzechInvest byl nakonec za své zásluhy potrestán. Úder přišel v březnu roku 2007, kdy byl z funkce na základě uměle vykonstruovaných obvinění odvolán ředitel Tomáš Hruda. Na protest proti jeho sesazení odešly z CzechInvestu desítky klíčových zaměstnanců. Odpovědnost za tento zásah nesl tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS), který se netajil názorem, že by nejraději investiční pobídky zcela zrušil.
Na dno padl CzechInvest v létě roku 2012 vinou tehdejšího ředitele Miroslava Křížka. Ten se „proslavil“ přidělováním kšeftů kamarádům i pochybnými zakázkami na poradenství a IT služby. Upozornil na sebe též stavbou luxusní vily v Borku nad Labem v hodnotě až 30 milionů korun. Po medializaci kauz rozhodl tehdejší ministr průmyslu Martin Kuba (ODS) o odvolání Křížka z funkce.
Nejslabší, máte padáka! Nebo funkci?
Šťastnou volbou nebyl ani Karel Kučera. Ten se stal ředitelem CzechInvestu v říjnu 2014 navzdory tomu, že ani nesplňoval podmínky účasti ve výběrovém řízení a zcela v něm propadl. Ale měl konexe na tehdejšího ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD), což k jmenování do funkce stačilo. Kučera se šéfem vládní agentury stal navzdory tomu, že dosud nezastával vyšší manažerskou pozici a v žádném z předchozích působišť nevydržel dlouho. Navzdory mizerným výsledkům zůstal ve funkci déle než tři roky.
K personální a odborné stabilizaci CzechInvestu došlo až na jaře 2018 po nástupu Silvany Jirotkové do ředitelské funkce. Po více než roce ji nahradil v úvodu zmíněný Patrik Reichl. V době, kdy CzechInvest slavil 30 let od svého vzniku, se mohl pochlubit zprostředkováním investic za bezmála 1,15 bilionu korun, které u Česku vytvořily více než 307 tisíc pracovních míst. Ty pomohly ke snížení nezaměstnanosti i k růstu průměrných mezd (nejen) v průmyslu.
Teď se zdá, že CzechInvest je opět na dně. Na rozdíl od minulých případů to není důsledkem špatné volby ředitele, ale jeho absencí. Nerozhodnost či nezájem v personálních otázkách se na MPO pod vedením Jozefa Síkely objevuje častěji. Ekonomický deník například opakovaně upozornil na protahující se výběr nového člena Rady Energetického regulačního úřadu.
David Tramba
