Nová pravidla pro licencování takzvaných „standard-essential patentů“ (SEP) jsou pro český autoprůmysl dobrou zprávou, zdůrazňuje výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) Zdeněk Petzl. Jejich využití je totiž nezbytné k dodržení technických norem, protože je není možné nahradit jinou technologií vzhledem k tomu, že se nejedná o klasický patent a často tak představují překážku vstupu na trh. A to nejen pokud jde o samotnou standardizovanou technologii, ale také pro ty další navazující, včetně samotných produktů. Firmy pak často musí čelit soudním zákazům, nadměrným licenčním poplatkům nebo i stahovat produkty z trhu.
S rostoucím technologickým rozvojem, digitalizací a internetem věcí („IoT“) nabývají normy a SEP stále většího významu v nesčetném počtu výrobků a odvětví. Výjimkou není ani automobilový průmysl, který je v EU největším soukromým přispěvatelem a investorem do výzkumu a vývoje v Evropě. Významná část z celkových 59 miliard eur ročně se ročně investuje do nejnovějších technologií, které zvyšují automatizaci vozidel a tím jejich bezpečnost. Sporná pravidla SEP však místo toho odklánějí finanční prostředky od těchto důležitých investic, což má negativní dopad na inovace v řadě odvětví, upozorňuje sdružení ve své zprávě.
„Vítáme a věříme, že návrh nových pravidel pro licencování ‚standard-essential patentů‘ vyřeší aktuální problémy s dnešním systémem licencovaní a přinese tak řadu výhod a posílí inovaci a konkurenceschopnost českého automobilového průmyslu,“ říká výkonný ředitel AutoSAP Zdeněk Petzl. A připomíná, že automotive sektor tvoří deset procent z celkového HDP ČR a patří k jednomu z nejdůležitějších soukromých investorů do inovací v Česku.
To, že nynější SEP licencování trpí nedostatečnou transparentností a nejistotou ohledně spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek („FRAND“), způsobuje podle sdružení však nemalé problémy pro plánování podnikání. Nedostatek předvídatelných pravidel vede k právní nejistotě i brání inovacím. Jak upozorňuje sdružení, firmy musí často čelit soudním zákazům a nadměrným licenčním poplatkům, aby se vyhnuly časově náročným a nákladným soudním sporům. „Případně i zastavení výroby a v nejhorším případě i stáhnutí produktů z trhu,“ upozorňuje AutoSAP. Například loni informovala agentura Reuters, že soudy v patentovém sporu vedly až k zakázu prodejů automobilů Ford propojených s internetem v Německu.
A jak dále upozornil AutoSAP, „kvůli netransparentnosti ze strany SEP majitelů je také obtížné zjistit, jestli se jako provádějící subjekt dopouštíte porušení pravidel SEP licencování”. Právě tento problém by se měl ale alespoň částečně podle něj vyřešit de facto povinnou registrací SEP majitelů do jednotného systému pod dozorným orgánem EUIPO (Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví). Ten by měl totiž teď získat rozšířené pravomoci. Mimo jiné, dohlédnout na nastavení FRAND podmínek pro danou licenci, případně zajistit odborný odhad a nezbytnost, tedy „esencialitu“ SEP.
Podle AutoSAP by mohl tak hrát v některých případech i roli mediátora mezi dvěma subjekty. V krajních případech teď totiž dochází i k tomu, že majitelé SEP požadují i jednání o licenčních podmínkách, aniž by poskytli jakékoli informace o standardních patentech. Kromě toho jsou žádosti o licence často zamítány na základě nejasných důvodů.
Navíc, pouze zlomek patentů prohlášených za standardně nezbytné se ukáže jako skutečně nezbytný. Expertní skupina pro SEP, vytvořená Komisí, se odvolává na odhady z různých zdrojů, podle nichž může být opodstatněných pouze 25 – 40 procent všech SEP.
Obavy ze zákazu vedou autoprůmysl k přijímání nadhodocených licenčních poplatků
Na rozdíl od USA, Spojeného království nebo Číny, soudy členských států EU totiž obecně upustily od stanovení podmínek a sazeb FRAND. Provádějící subjekty SEP se proto nemohou obrátit na nestrannou a nezávislou stranu, která by určila odpovídající podmínky. To se týká zejména ‚standard-essential patentů‘ v oblasti bezdrátové komunikace, u nichž musel automobilový průmysl přijmout nabídky licencí od držitelů SEP, které byly učiněny v rámci probíhajících soudních řízení o zákazu nebo pod bezprostřední hrozbou takových řízení.
Pro ilustraci, jak upozornil AutoSAP, v automobilovém průmyslu může soudní zákaz se zastavením výroby vést k dvouciferným ztrátám v milionech eur týdně. V případě odvolacího řízení s pravděpodobnou délkou 18 měsíců by částka tak mohla narůst až na několik miliard eur, a to navrch k soudním a právním poplatkům, které pravděpodobně přesáhnou několik milionů eur. V důsledku toho majitelům SEP k dosažení jejich cílů často tak stačí pouhá hrozba soudního příkazu. Tuto páku tak mohou využít ve svém zájmu k vyjednání vyšších, nadhodnocených licenčních poplatků. A jelikož EU dlouho zaostává v SEP inovacích za státy Asie a USA, novž legislativní návrh se snaží zabránit neoprávněnému toku nadměrných licenčních poplatků ve prospěch majitelů SEP, kteří se stále častěji nacházejí v zámoří, na úkor provádějících subjektů v Evropě.
Je logické, že vzhledem ke stále rostoucímu počtu síťových produktů ve všech oblastech bude přibývat i požadavků na udělování licencí, a tedy i možných sporů. A to zejména při standardech mobilních komunikací 3G, 4G a 5G, které jsou jejich předmětem mnohem častěji než jiné. Často je podstatou sporů mezi majiteli a uživateli patentů výše licenčních sazeb a odmítání vlastníků poskytovat licence na nediskriminačním základě všem účastníkům řetězce. Někteří majitelé SEP, zejména ti mimoevropští, poskytují licence pouze selektivně a za nepřiměřených podmínek.
„Věříme ale, že upravený a zefektivněný návrh přinese evropskému průmyslu značné výhody. Nová pravidla EU pro licencování SEP mohou posílit inovaci a konkurenceschopnost našeho průmyslu tím, že odstraní zmíněné překážky a do celého procesu přinesou potřebnou transparentnost. To nám umožní lépe využít standardizované technologie a investovat do výzkumu a vývoje nových inovací,” dodává Autosap.
Díky návrhu bude podle něho český autoprůmysl schopný nejen lépe plánovat podnikání, ale i investovat do klíčových oblastí, jakou je aktuálně například vozidlová konektivita a automatizace.
(mig)
