Někde žádné, jinde zčásti. Elektrokoloběžky pro mnohé cestující představují možnost, jak se ve městě rychleji přemístit z místa na místo, působit ale mohou také řadu problémů. Například když zapůjčené v rámci sdílených služeb zůstávají odloženy na místech, kam nepatří. Mohou ale znamenat i bezpečnostní riziko. Hamburk například nově zakázal cestujícím vzít si je do metra. Důvod – riziko vznízení. Jak Ekonomickému deníku potvrdil Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP), explicitní zákaz sice zatím vydán nebyl, nicméně se touto problematikou chystá zabývat.
„Rozhodnutím Hamburger Hochbahn AG reaguje na mezinárodně zdokumentované případy, kdy se baterie na e-koloběžkách vznítily silným kouřem,“ zdůvodnil krok městský dopravní podnik, jak informoval německý dopravní web Bahnblogstelle. Elektrokol a e-invalidních vozíků, které už mají bezpečnostní status, se ale zákaz netýká.
V hamburském metru s mnoha tunely, relativně úzkými vozidly a ohraničenými vagóny je „příliš vysoké riziko, že by cestující mohli utrpět poškození zdraví v důsledku možného vzniku kouře,“ dodal hamburský dopravní podnik. Jeho stanovisko je jednoznačné: dokud nebudou existovat jasné bezpečnostní normy, je zakázáno sebou e-koloběžky brát. O tomto novém nařízení jsou cestující informováni pomocí piktogramů s červeně přeškrtnutým symbolem koloběžky u vjezdů na autobusové zastávky.
Hochbahn informovala o zdokumentovaných případech mimo jiné v Barceloně a Londýně, kdy se e-koloběžky samovznítily, což mělo za následek enormní vývin kouře a uvolňování škodlivých znečišťujících látek. Barcelona i Londýn teď přepravu e-koloběžek také zakázaly.
V Česku se uvidí
Jak zjišťoval Ekonomický deník (ED), explicitní zákaz jako v hamburském metru není ve Smluvních přepravních podmínkách Pražské integrované dopravy (SPP PID) uveden. Prozatím. Jak totiž potvrdila Ekonomickému Deníku mluvčí DPP Aneta Řehková, Dopravní podnik hlavního města Prahy diskuzi ohledně problematiky bezpečnosti přepravy elektrokoloběžek i elektrokol pozorně sleduje. „Zaznívají i názory k zákazu přepravy dopravních prostředků poháněných elektromotorem,“ připustila.
Připomněla ale, že DPP není jediným dopravcem v systému PID, proto se musí nejprve veškeré změny a úpravy smluvních přepravních podmínek projednat a odsouhlasit organizací ROPID. Dopravní podnik s ní uvedenou problematiku projedná,“ dodala pro ED.
Chtěné i nechtěné, ale přibývá jich
V některých městech nicméně elektrokoloběžek bude obecně jezdit méně. Způsobují totiž takové dopravní komplikace, že je radnice raději zakazují, tedy v případě těch sdílených. Prvním evropským hlavním městem, které je na svém území zcela zakáže sdílet bude od září Paříž. Letos v dubnu si o tom rozhodli sami obyvatelé tohoto města v referendu. V Paříži se proti sdíleným koloběžkám zvedla kritika zejména kvůli množícím se nehodám, z nichž některé byly i smrtelné. Soukromé elektrické koloběžky budou lidé v tomto městě nicméně používat i po 1. září.
Popularita elektrokoloběžek nicméně stále roste, jak potvrzují jejich prodejci nejen v ČR, jsou součástí rozvoje elektromobility jako takové. Jejich první modely se vyvinuly už v 90. letech minulého století, ale tehdy o jejich pořízení téměř nikdo neuvažoval. „Díky posunu technologií se pro elektrokoloběžky teď otevírá mnohem větší uplatnění, což vede i k masivnímu rozvoji zájmu, výroby a potažmo ke snížení cen a mnohem vyšší dostupnosti,“ uvedl například prodejní manažer společnosti CZC Michal Krejča.
Zatímco dříve měly elektrokoloběžky většinou dojezd omezený na několik málo desítek kilometrů na jedno nabití, dnes jsou schopny najet i přes 100 kilometrů. A podobně je to také s rychlostí. Je sice pravda, že ta maximální byla často omezena na 20-30 km/h, v současnosti ale existují takové, které mohou dosahovat rychlostí nad 40 km/h a některé sportovní modely dokonce přes 60 km/h. To otevírá samozřejmě otázky související s bezpečností, taková rychlost nese sebou logicky i vyšší riziko vážných nehod.
V Česku pak radnice různých měst potvrzují, že největším problémem sdílených elektrokoloběžek je podle nich způsob, jak je uživatelé parkují. Překáží na chodnících a jsou vážnými bariérami pro nevidomé nebo seniory. K regulaci jejich provozu chybí legislativa a radnicím nezbývá než se na pravidlech domlouvat s provozovateli. Dalším problémem je to, že provozovatelé neplatí nájem za zábor pozemku, upozornila opakovaně například pražská radnice.
Elektokoloběžek se také v Česku nově bude zřejmě týkat povinné ručení. Počítá s tím návrh zákona, který nedávno schválila vláda a o kterém v září budou jednat poslanci. Norma převádí do českého práva evropskou směrnici, účinná by měla být od Vánoc. V EU pak povinné ručení na elektrické koloběžky už zavedly Francie, Dánsko, Německo.
Monika Ginterová
