V případě, že starosta obce přijde s návrhem na změnu rušené pošty za jinou a bude to dávat legislativní, ekonomický a klientský smysl, můžeme o této změně jednat, potvrdil Ekonomickému deníku mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Zároveň to ale podle něho neznamená, že by se nerušilo tři sta pošt. „Ty se zruší bez náhrady, protože jinak bychom nedosáhli na úspory,“ dodal mluvčí pošty.
Proti ohlášenému rušení pošt se staví především komunální politici, předseda Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl v rozhovoru pro Ekonomický deník potvrdil, že chce s vedením státního podniku o plánované transformaci ještě po Velikonocích jednat. „Bavme se nad konkrétním městem a konkrétní podobou budoucí pobočkové sítě. Všichni přece chceme mít funkční Českou poštu 21. století a věříme i v to, že ani sám management podniku nechce svými kroky způsobit, že dojde k totálnímu kolapsu pobočkové sítě,“ uvedl. A svaz zároveň žádá i vládu, aby plán rušení poboček neschvalovala před projednáním s obcemi.
„Může se ukázat, že se na základě věcných, a ne emočních argumentů, ze strany samosprávy, najdou i jiná řešení. A proto také říkám, že číslo musí být sice stanoveno, protože je to nutné z hlediska právních předpisů České republiky i Evropské unie, nicméně stanovme ho až po finální debatě se zástupci obcí a měst. Jak jsem řekl, nevěřím tomu, že dojdeme ke 100procentní shodě, ale věřím, že věcné argumenty, které starostové přinesou, budou dávat smysl. Protože proč se má rušit například bezbariérová pobočka a zůstat ta, kde je tlačítko a schody? Proto se už i teď mluví o možné výměně poboček, tedy, že by si obce vybraly, kterou si ponechají,” řekl Ekonomickému deníku (ED).
Zrušením části poboček chce pošta ušetřit zhruba 700 milionů korun ročně. Letos by jí tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence. Podle pověřeného ředitele České pošty Miroslava Štěpána by snížení minimálního počtu poboček z 3200 na 2900 mělo být poslední do konce příštího roku.
Jak Ekonomickému deníku potvrdil mluvčí České pošty (ČP), setkání se starosty napříč celou Českou republikou budou probíhat následující tři týdny. Nicméně zdůraznil, že ČP nemůže ovlivnit rozhodování vlády: „Může jen jednat, vysvětlovat a představovat budoucí uspořádání pobočkové sítě v dané obci. V případě, že starosta obce přijde s návrhem na změnu rušené pošty za jinou a bude to dávat legislativní, ekonomický a klientský smysl, můžeme o této změně diskutovat. Neznamená to ale, že by se nerušilo tři sta pošt. Ty se zruší bez náhrady, protože jinak bychom nedosáhli na úspory. Navíc legislativa nám dává za pravdu, potřeba bude 2900 pošt, nikoli současných 3200,” uvedl.
V pátek pověřený ředitel ČP Štěpán také zmínil možnost, že by pošta v budoucnu mohla fungovat případně i kratší dobu, například jen dva dny v týdnu a naopak doba doručování by se prodloužila. Doručovalo by se třeba jen jednou za tři dny. Podle Vitíka však tato úvaha je model, který by nastal až v případě, že by dále klesala poptávka po tradičních poštovních službách. „Ten současný, kdy se ruší tři sta poboček, protože to umožní legislativa díky prodloužení docházkové vzdálenosti k poště ze dvou kilometrů na tři, představuje zrušení tří set poboček. Jiné scénáře nejsou teď vzhledem k platné legislativě na pořadu dne,” sdělil ED.
Doplnil však, že doručování jednou za tři dny je úprava současného systému vícerychlostního doručování. „Stále platí, že expresní a dražší doručení do druhého dne dle legislativy bude možné,” dodal. Podotkl však zároveň že je otázkou, zda o tento rychlý a dražší způsob posílání dopisů v době elektronické komunikace ještě někdo stojí.
Digitalizace ještě není ve fázi, že by klasická pobočka nebyla třeba, říkají starostové
Na druhou stranu, jak poukazují třeba i samotní starostové městkých části Prahy, digitalizace v Česku ještě zdaleka podle nich nedospěla do fáze, že by pošta alespoň občas nebyla potřeba, konstatuje například starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Každodenní fronty na vytížených přepážkách jsou podle něho toho důkazem. „Zároveň tu vždy má být alternativa. Česká pošta je státní podnik a rozhodnutí o rušení poboček nelze činit bez koordinace s městskými částmi. Budeme tedy koordinovat společný postup,“ dodal.
Jednání proběhne v úterý v podvečer na radnici Prahy 3. Tam by třeba podle zveřejněného plánu rušení poštovních poboček měla ze současných šesti zůstat pouze jedna pošta. Pro bezmála 80 tisíc obyvatel je to dle názoru představitelů městské části naprosto nedostatečné. Mluvčí pošty na otázku Ekonomického deníku, zda skutečně při ponechání jedné podočky ze šesti bude zachována dostupnost do 3 kilometrů, odpověděl, že všechny změny, které ČP představila, odpovídají legislativě. „Jednat můžeme o tom, které pošty budou zrušeny a které ne v rámci města. Jednání se starostou Prahy 3 je v plánu,” uvedl pro deník.
Na to, že starostové obcí kritizují i fakt, že neviděli podrobné vyhodnocení kritérií na základě kterých se o rušení poboček rozhodovalo, což by podle nich jednoznačně doložilo oprávněnost uzavření a nedával se tak prostor spekulacím, Vitík doplnil, že tyto informace dostanou na osobním jednání se zástupci České pošty.
Pošta partners ano, ale ne místo rušených pošt
Obce také hojně volají po tom, že pokud se jim zruší pobočky, je jejich přáním si zajistit provozování služeb dále formou Pošty Partner. To také zdůraznila poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Jak uvedla pro Ekonomický deník, vyzvala ministra vnitra, aby posunul termín zavření poboček o půl roku a čas využil k jednání se starosty a primátory. A především tak umožnil, aby si místo zrušené pobočky zřídili Poštu Partner. „Změnu zákona podpoříme,“ uvedla.
Jak už i dříve řekla pro Ekonomický deník, klíčová je podle ní především dostupnost služeb pro všechny občany. Tedy třeba i pro ty starší, kteří si s digitálním přístupem příliš rady nevědí. Upozornila ale také na to, že služby v Praze, podobně jako v řadě dalších větších měst, čerpá i řada turistů nebo návštěvníků z jiných částí republiky.
Ze strany pověřeného ředitele České pošty však v pátek zaznělo, že takový postup možný není, z obcí však přesto chodí informace, že pracovníci ČP tuto možnost jednoznačně nevyloučili. K této variantě se kloní i Svaz měst a obcí. „Jednoznačně bychom chtěli prosadit, aby v případě, že bude ze strany samosprávy empatie k provozování pobočky navržené na zrušení formou Pošta partner, tak aby k tomu bylo přistoupeno,” uvedl dále v rozhovoru pro Ekonomický deník předseda SMO Lukl. A dodal, že by se možná vzhledem k okolnostem dalo třeba ještě dospět k nějakým úpravám.
Podle Vitíka však lze Poštu Partner zřídit, ale ne v rámci 300 rušených pošt. „Zástupci České pošty léta navštěvovali starosty a nabízeli jim zřízení pošty Partner místo kamenné pobočky České pošty. Někde uspěli, někde ne. Teď, když se začalo debatovat o zrušení tří set pošt, je o pošty Partner velký zájem. My jej vyslyšíme, ale v rámci sítě po 1. červenci. Ne místo 300 rušených pošt. Ty se zruší bez náhrady,” zdůraznil pro ED.
Na to, jak pak Česká pošta vlastně naloží s uvolněnými budovami, reagoval, že ty, které ČP patří a ve kterých se pobočky zruší, projdou posouzením, zda má pro ně podnik další využití. „Pokud ne, tak budovu nabídneme k odkupu. Buď přímým prodejem za cenu podle znaleckého posudku, to se týká případného zájmu obcí,” sdělil.
Pokud by obec zájem neměla, pak bude budova podle něj nabízena prostřednictvím e-aukce, kde objekt získá ten, kdo nabídne nejvyšší cenu. „Cenu všech prodaných budov, které jsou ve vlastnictví České pošty, které nebudou mít po zrušení pobočky pro ČP další využití, odhadujeme na miliardu korun,” doplnil.
Monika Ginterová
