Vodík jako náhradní palivo pro vytápění domů místo „fosilního“ zemního plynu není žádná výhra. Podle studie, kterou napsali Till Weidner a Gonzalo Guillén-Gosálbez z technické univerzity ETH v Curychu pro odborný časopis Energy Conversion and Management, bude vodík dvakrát až třikrát dražší než vytápění tepelnými čerpadly. Pochybnosti přibývají také okolo využití vodíku v dopravě.
Samotná studie není zrovna lehkým čtením, proto ji do „lidské řeči“ přetlumočil novinář Josh Gabbatiss; jeho text vyšel na názorovém webu o energetice EnergyPost. Začíná u výroby elektřiny. „Samotná výroba zeleného vodíku by podle studie vyžadovala pětkrát až šestkrát více kapacit větrných a solárních elektráren, než je potřeba k zajištění vytápění pomocí tepelných čerpadel,“ upozornil Gabbatiss. Výroba i spalování vodíku má totiž daleko ke stoprocentní účinnosti.
Názor, že vytápění se stane doménou tepelných čerpadel a ne vodíku, postupně sílí, stejně to vidí už i Mezinárodní energetická agentura (IEA). Lobbisté plynárenského průmyslu nadále obhajují vodík, který oboru plynárenství nabízí dlouhodobou perspektivu – pouze s výměnou zemního plynu za zelený, tedy ekologicky vyrobený vodík. Studie před tím varuje s argumentem, že vodík bude pro spotřebitele příliš drahý.
Prodraží se totiž nejen samotná výroba, ale také skladování a distribuce vodíku. Jeho malé molekuly snadno unikají z úložišť a potrubí, což zvyšuje nároky na použité materiály. Navíc již loni se objevilo několik studií, které varují před úniky vodíku do atmosféry – jedná se o totiž o další plyn, který zesiluje (nepřímo, po reakci s jinými plyny) skleníkový efekt a tedy zvyšování průměrných teplot na Zemi.
Zrušené zakázky na vodíkové autobusy
Vážně pochybnosti o vodíku jako palivu budoucnosti se objevují také v oblasti dopravy. Například francouzské město Montpellier zrušilo před více než rokem objednávku na 51 autobusů na vodíkový pohon poté, co nově zvolení představitelé zjistili, že provoz elektrobusů bude šestkrát levnější. K tomu lze přičíst fakt, že vodíkový autobus je oproti elektrickému o 150 až 200 tisíc eur dražší.
S provozováním vodíkových autobusů také rychle skoncoval německý Wiesbaden. Podle tiskové zprávy provozovatele veřejné dopravy ESWE jsou tyto ekologické autobusy příliš malé na to, aby uspokojily poptávku po cestování. Frankfurter Allgemeine Zeitung nicméně upozorňuje na jiný důvod. Rok po dodání se porouchala plnicí stanice v hodnotě 2,3 milionu eur. Její oprava by byla časově i finančně náročná, takže ve Wiesbadenu raději s vodíkem končí a deset již odebraných autobusů s tímto pohonem odprodají.
Co se týká osobních aut, tady platí, že obě alternativy – elektřina i vodík – jsou oproti autům se spalovacím motorem drahé na pořízení. Jenže zatímco dobíjecí stanice pro elektromobily rychle přibývají, veřejná síť vodíkových čerpacích stanic stále chybí. Například skupina Orlen Unipetrol chtěla první vodíkovou stanici v Praze-Barrandově otevřít již v roce 2021, avšak kvůli protahujícímu se výběru dodavatele technologie a dlouhým schvalovacím procesům se tak dodnes nestalo.
David Tramba
