Vláda minulý týden schválila další změny v tzv. „lex Ukrajina”, tedy souboru zákonů souvisejících s pomocí uprchlíkům z válkou zasažené Ukrajiny. Kabinet tak například rozhodl, že solidární příspěvek pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, by se měl dál vyplácet i ve druhém čtvrtletí. Pravidla pro získání podpory a její výše by se upravovat neměly.
Novela by měla také zefektivnit poskytování podpory samotným ukrajinským uprchlíkům – počítá se například s tím, že pomoc lidem s dočasnou ochranou bude poskytována nadále především prostřednictvím takzvané humanitární dávky. Ta by měla být navázána na částku životního minima podle věku. Žádost navíc bude možné podat pouze on-line.
„Naším cílem je maximálně efektivním způsobem podpořit ty, kdo to skutečně potřebují. Již delší dobu například ověřujeme konkrétní situaci žadatelů o humanitární dávku. Toto testování musí co nejméně zatěžovat úřady práce,“ uvedl k tomu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Změny mají podle návrhu MPSV začít platit od července.
Svůj původní návrh přitom muselo ministerstvo výrazně přepracovat, solidární příspěvek se měl podle první verze vyplácet jen těm, kteří by ubytovali uprchlíky u sebe doma. K tomu ale měli experti i zástupci dalších resortů a institucí zásadní výhrady, kterým resort ustoupil.
Jenže nevyřešená podle všeho zůstává otázka, kde vzít na všechny dávky související s válečnými uprchlíky peníze.
I přes zpřísnění podmínek podpory pro uprchlíky totiž úřady očekávají podle původních materiálů k návrhu náklady na úrovni stamilionů měsíčně.
Ministerstvo práce má podle financí platit ze svého
A právě to se už v připomínkovém řízení nelíbilo především ministerstvu financí. To totiž odmítlo hledat potřebné peníze v rozpočtu s tím, že platit má „ze svého” předkladatel normy, tedy právě ministerstvo práce a sociálních věcí. To ale už v předkládací zprávě k novele přiznalo, že na to zkrátka nemá.
„Navrhovaná právní úprava bude mít dopad na státní rozpočet. Celkově lze předpokládat měsíční náklady na úrovni cca 900 až 970 milionů korun,” konstatuje v předkládací zprávě ministerstvo práce a sociálních věci s odkazem na vyplácené dávky.
„V rámci materiálu jsou uvedeny významné rozpočtové dopady. Materiál se však nikterak nezaobírá otázkou, jak budou tyto dopady pokryty, což vnímáme jako zásadní nedostatek. Obecně vždy platí, že kapitola státního rozpočtu, která předkládá legislativní změnu ve své gesci, si musí zajistit finanční krytí v rámci svého rozpočtu, resp. střednědobého výhledu,” kontrovalo v rámci svých připomínek k návrhu novely ministerstvo financí.
A připomnělo zároveň,, že pokud navrhovatel na nutné náklady peníze v rozpočtu nemá, měl by je primárně zajistit pomocí přesunů ve svých zdrojích – jinými slovy ušetřit jinde.
„V návaznosti na uvedené a v souvislosti se snahou o konsolidaci veřejných financí požadujeme do všech relevantních částí materiálů doplnit, že příslušné kapitoly si uhradí náklady související s tímto materiálem z vlastních rozpočtových limitů bez dodatečných požadavků na státní rozpočet,” konstatuje ministerstvo financí řízené předsedou poslaneckého klubu ODS Zbyňkem Stanjurou.
Ministerstvo také upozornilo, že požadované stamiliony pravděpodobně nedokáže kvůli dalším nutným výdajům státu pokrýt ani vládní rozpočtová rezerva.
Dohoda bude brzy, věří Jurečkův resort
Jak přesně se bude vyplácení pomoci související s ukrajinskými uprchlíky financovat, tak i přes souhlas vlády s novelou není jasné.
„Co se týče nákladů, jednání s Ministerstvem financí i na toto téma stále probíhají, nicméně na jejich základě lze již nyní předpokládat, že se zbylé rozpory podaří brzy vyřešit,” komentoval to mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Sám šéf resortu v této souvislosti už minulý týden poukázal na to, že uprchlíci z válečného konfliktu na Ukrajině pro státní kasu nepředstavují jen výdaje, ale také ekonomický přínos.
„Důležité je připomenout, že ukrajinští uprchlíci se bez problémů zapojují na trh práce.
„V tuto chvíli jich u nás pracuje téměř 100 tisíc a od začátku války si u nás našlo práci více než 188 tisíc z nich. Navíc od firem víme, že jsou s těmito zaměstnanci velmi spokojeni,“ připomněl Jurečka po schválení novely.
Takzvané humanitární dávky jsou přitom základem podpory pro cizince s dočasnou ochranou a slouží k zajištění jejich základních životních potřeb. „Při stávajícím počtu příjemců lze i nadále předpokládat dopady ve výši 600 až 650 milionů korun měsíčně,” uvedlo k tomu v průvodních dokumentech k novele „lex Ukrajina” ministerstvo práce. Zároveň ale upozornilo, že nelze predikovat, kolik osob bude mít humanitární dávku ve výši existečního minima a kolik osob bude mít dávku z různých důvodů navýšenou.
Solidární příspěvek zavedl stát loni a nastavení podpory upravuje vláda ve svém nařízení. Dávku je možné žádat na ubytování s prostorem na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, se záchodem a přístupem k pitné vodě. Stát vyplácí za bezplatné poskytnutí bydlení na nejméně 16 dnů v měsíci ubytovatelům peníze na náklady. Na jednoho ubytovaného uprchlíka v samostatném bytě posílá 5 000 korun, na dva 9 000 korun, na tři 12 000 korun, na čtyři 14 000 korun a na pět a více osob 15 000 korun. Pokud lidé ubytovávají příchozí přímo u sebe doma, mohou na ubytovanou osobu pobírat 3 000 korun na měsíc. Měsíčně mohou získat nejvýš 9000 korun. Solidární podpora je i pro ubytovatele, u kterých si běženci sami platí plyn a elektřinu.
Příspěvek pro solidární domácnost přitom bude podle Jurečkova resortu fungovat v nezměněné podobě do června tohoto roku. Změny humanitární dávky plynule navážou od července.
Tomáš Svoboda
