Francouzský Senát začal projednávat návrh zákona, jehož cílem je urychlit postupy související s výstavbou nových jaderných zařízení v blízkosti stávajících jaderných lokalit a s provozem stávajících zařízení. Vyplývá to z informací Senátu. V únoru loňského roku navrhl prezident Emmanuel Macron výstavbu šesti nových Evropských tlakovodních reaktorů EPR2 s možností výstavby dalších osmi reaktorů EPR2.

Začátkem listopadu 2022 schválila francouzská Rada ministrů návrh legislativy, která má zefektivnit administrativní a byrokratické procesy potřebné k výstavbě nových jaderných elektráren. Podle oficiální zprávy o zasedání kabinetu je cílem návrhu zákona reagovat na „naléhavost klimatické krize, která ohrožuje naše ekosystémy, naši společnost, budoucnost mladých generací, a na druhé straně na krizi suverenity a bezpečnosti dodávek energie v roce 2022 po ukrajinském konfliktu“.

Šestnáctého listopadu určil hospodářský výbor Senátu zpravodajem k tomuto návrhu zákona Daniela Gremilleta. Jedenáctého ledna výbor projednal Gremilletovu zprávu a stanovil svůj text k návrhu zákona. Součástí pozměňovacích návrhů výboru bylo vypuštění cíle snížit podíl jaderné energie na výrobě elektřiny ve Francii na 50 procent do roku 2035, jakož i zařazení malých modulárních reaktorů (SMR) mezi možné typy reaktorů a vodíkových elektrolyzérů.

Senát zahájil projednávání návrhu zákona 17. ledna a hlasování o něm je naplánováno na 24. ledna.

„Text umožňuje skloubit právní, finanční a organizační podmínky nezbytné pro obnovení civilní jaderné politiky,“ uvedl Senát.

Mohlo by vás zajímat

Kromě zjednodušení administrativních postupů při povolování výstavby nových reaktorů návrh zákona také „ruší překážky, které brání oživení jaderné energetiky“, a „navrhuje novou jadernou strategii“.

Legislativa stanoví, že příští pětiletý energetický zákon, který by měl být přijat před 1. červencem, stanoví cíle dekarbonizace a „předpokládá, že v období mezi současností a tímto pětiletým zákonem bude provedeno posouzení potřeb vyvolaných čtrnácti Evropských tlakovodních reaktorů EPR, které zmínila vláda, a devíti dalších, které zkoumal provozovatel elektrické přenosové soustavy RTE, pokud jde o situaci skupiny EDF, veřejné finance a trh s elektřinou, potřeby z hlediska profesí a dovedností, bezpečnosti a zabezpečení a palivového cyklu“.

Návrh zákona rovněž zavádí „zvláštní postup pro slučitelnost územně plánovacích dokumentů“ s ohledem na výstavbu nových reaktorů a osvobozuje je od některých stavebních povolení. Provozovatelům jaderných zařízení rovněž přiznává možnost využít postup okamžitého vlastnictví k získání pozemků, na nichž by mohli postavit nové reaktory.

Po hlasování v Senátu příští týden bude návrh zákona předložen k projednání dolní komoře parlamentu, Národnímu shromáždění.

Návrh zákona je protějškem návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který Národní shromáždění odhlasovalo 10. ledna v prvním čtení.

Jaderná energie se na výrobě elektřiny ve Francii podílí téměř 75 procenty, ale vláda bývalého francouzského prezidenta Francoise Hollanda v roce 2014 oznámila, že jaderná kapacita bude omezena na současnou úroveň 63,2 GWe a do roku 2025 bude limitována na 50 procent celkové výroby ve Francii.

Francouzský zákon o energetické transformaci pro zelený růst, přijatý v srpnu 2015, sice nevyžadoval odstavení žádných v současnosti provozovaných energetických reaktorů, ale znamenal, že společnost EDF bude muset uzavřít starší reaktory, aby mohla uvést do provozu nové. Podle návrhu zákona o energetice a klimatu předloženého v květnu 2019 však nyní Francie odloží plánované snížení podílu jaderné energie na skladbě zdrojů elektrické energie na 50 procent ze současného cíle pro rok 2025 na rok 2035.

Loni v únoru prezident Macron oznámil, že nastal čas pro renesanci jaderné energetiky ve Francii, a prohlásil, že provoz všech stávajících reaktorů by měl být prodloužen, aniž by byla ohrožena bezpečnost, a představil návrh programu pro šest nových reaktorů EPR2 s možností výstavby dalších osmi reaktorů EPR2.

(nik)