Česká republika patřila v uplynulých letech mezi ty členské státy Evropské unie, které nejvíce nestíhají zavádět unijní směrnice do vlastní legislativy. Negativní trend se podařil tuzemským úřadům zlomit až během roku 2022, i tak má ale Česko v tomto směru deficit přesahující přijatelnou hranici. Ze směrnic, které už měly být podle platných lhůt nedílnou součástí českých zákonů, jich stále zbývá „překlopit” sedmnáct. Nejvíce takových „restů” má přitom ministerstvo dopravy. Vyplývá to z detailní vládní zprávy o přejímání legislativních závazků Česka vyplývajících z jeho členství v EU, kterou Ekonomický deník prostudoval.
„Aktuální transpoziční deficit bohužel stále přesahuje jednoprocentní hranici, na které se členské státy a Evropská komise shodly jako na maximální přijatelné výši transpozičního deficitu, nicméně v průběhu jednoho roku došlo k jeho snížení o více než polovinu, což nelze než považovat za úspěch,” konstatuje zpráva kabinetu pro Senát.
Celkově už Česko podle dokumentu implementovalo 941 směrnic Evropské unie. A pro úspěšné začlenění zbývajících evropských norem do českého práva je podle vládní zprávy zapotřebí přijmout celkem 30 návrhů zákonů nebo jejich změn.
Nejvíce práce v tomto směru čeká resort dopravy, kterému zbývá transponovat do tuzemské legislativy celkem pět směrnic. Týkají se v jednom případě řízení bezpečnosti silniční infrastruktury a v těch zbývajících pak systému uznávání kvalifikací a výcviku námořníků.
Ministerstvo přitom slibuje, že jejich implementace do české legislativy proběhne v nejbližších týdnech až měsících.
„U všech unijních směrnic bude Evropské komisi vykázána jejich plná transpozice do vnitrostátního právního řádu v prvním čtvrtletí tohoto roku,” sdělil mluvčí resortu Filip Medelský.
Podle něj už byl u všech pěti směrnic přijat návrh příslušného zákona, který má jejich požadavky do právního řádu zanést. Konkrétně šlo o návrh novely zákona o pozemních komunikacích a návrh novely zákona o vnitrozemské plavbě.
„Za účelem plné transpozice směrnic je ještě nutné přijmout prováděcí právní úpravu v podobě vyhlášek, jejichž návrhy již byly zpracovány a jsou aktuálně projednávány v rámci legislativního procesu. Jejich přijetí se předpokládá v nejbližších týdnech. U poslední směrnice nebylo nutné přijmout novou vnitrostátní právní úpravu, jelikož jde o jen o kodifikaci předchozích předpisů unijního práva bez stanovení zvláštní transpoziční lhůty,” poznamenal Medelský.
Jedním z důvodů, proč resort nezvládl zajistit včas překlopení evropských směrnic do českých zákonů, byl podle něj i fakt, že předchozí poslanecká sněmovna nestihla do konce svého mandátu loni na podzim projednat čtyři relevantní legislativní návrhy.
„Bylo tak nutné jejich opětovné schválení vládou a projednání parlamentem,” vysvětlil mluvčí ministerstva dopravy.
Obecně pak podle něj transpozice směrnic komplikují příliš krátké lhůty, se kterými evropská nařízení počítají.
„Je-li za účelem transpozice směrnice nutné přijmout návrh zákona, minimální lhůta pro transpozici by neměla být kratší než 2,5 roku,” řekl Medelský.
Právě taková doba by totiž podle něj reflektovala nutnou délku všech souvisejících procesů, ať už jde o tvorbu legislativních návrhů, jejich projednání na odborné úrovni i v meziresortních připomínkových řízeních, stejně jako jejich schvalování ve vládě i v obou komorách parlamentu.
Česko čelí dvěma novým žalobám
Druhý nejvyšší počet „restů” vůči evropským směrnicím mají podle vládní zprávy po ministerstvu dopravy resorty spravedlnosti a průmyslu a obchodu – oba mají po třech dosud netransponovaných směrnicích.
V případě jejich příliš pomalého zavádění do legislativy členských zemí má Evropská komise možnost zahájit s příslušným státem řízení pro nesplnění povinnosti. Pokud situaci nenapraví, tak komise může podat na danou zemi žalobu k Soudnímu dvoru EU.
S Českem přitom Evropská komise vedla podle vládní zprávy ke konci listopadu celkem 96 takových řízení. To je o šest víc, než v roce předchozím.
„Snížení transpozičního deficitu ke konci hodnoceného období se bohužel nestačilo promítnout i do odpovídajícího snížení v počtu řízení vedených proti České republice z důvodu neprovedení notifikace transpozičních předpisů, neboť Komise v tomto směru reaguje se značným odstupem,” komentuje to vládní dokument.
V loňském roce pak byly České republice doručeny dvě žaloby. První zasahuje do gesce ministerstva vnitra.
„Komise tvrdí, že Česká republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 22 Smlouvy o fungování Evropské unie, tím, že občanům Unie, kteří nemají státní občanství České republiky, ale mají bydliště v České republice, odpírá právo stát se členem politické strany nebo politického hnutí,” přibližuje zpráva kabinetu pro Senát.
Druhá žaloba pak vytýká České republice, potažmo ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy nesplnění povinností, které vyplývají z evropské směrnice o uznávání odborných kvalifikací.
Tomáš Svoboda
