Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil prvoinstančním rozhodnutím pokutu ve výši 1 274 000 korun hlavnímu městu Praze za porušení soutěžních pravidel v souvislosti s obecně závaznou vyhláškou regulující provozování hazardních her. K protisoutěžnímu jednání docházelo v období od 21. 12. 2018 do 14. 10. 2021.
Hlavní město porušilo zákon o ochraně hospodářské soutěže, když povolilo hazardní hry pouze na adresních místech uvedených v příloze k obecně závazné vyhlášce č. 10/2015 Sb. hl. m. Prahy, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 10/2013 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví místa a čas, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry, a kterou se stanoví opatření k omezení jejich propagace, účinné od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2020.
Podobně živou hru (např. kasina) povolilo hlavní město pouze v městských částech hlavního města Prahy neuvedených v příloze č. 1 obecně závazné vyhlášky č. 14/2020 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vymezují podmínky provozování hazardních her na území hlavního města Prahy, účinné od 1. 1. 2021. Výběr adresních míst, resp. městských částí přitom nebyl proveden na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií.
Hlavní město Praha tak bez ospravedlnitelných důvodů narušilo hospodářskou soutěž na trhu provozování hazardních her na svém území zvýhodněním soutěžitelů, kteří mohli na vymezených místech nadále provozovat hazardní hry.
Rozhodnutí není dosud pravomocné a může být proti němu podán rozklad.
Již v říjnu tohoto roku byla za obdobný přestupek ze staršího období uložena hlavnímu městu pokuta ve výši 2 679 000 Kč. I tato pokuta je dosud nepravomocná, neboť proti ní byl podán rozklad.
Porušení § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže, který orgánům veřejné správy zapovídá, aby diskriminovaly nebo naopak zvýhodňovaly některé soutěžitele, je tématem nejnovějšího informačního listu Úřadu.
Informační list úřadu
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal informační list k výkladu § 19 zákona o ochraně hospodářské soutěže, podle kterého orgány veřejné správy nesmí zvýhodňovat nebo naopak diskriminovat některé soutěžitele.
V informačním listu Úřad rozebírá současnou podobu legislativní úpravy a vysvětluje, jaké změny by měla přinést navrhovaná novelizace. Zásadní bude například možnost ukončovat správní řízení na základě přijetí závazků zajišťujících obnovení soutěžního prostředí ze strany účastníka řízení.
Naprostá většina doposud řešených případů z této oblasti se týkala obecně závazných vyhlášek obcí regulujících hazardní hry. Není proto překvapivé, že právě této problematice je v informačním listu věnována značná pozornost. Popsány jsou nejvýznamnější případy a také judikáty správních soudů a verdikty Ústavního soudu České republiky, které potvrdily správnost rozhodovací praxe ÚOHS. V neposlední řadě Úřad uvádí, čeho by se měly orgány veřejné správy vyvarovat, aby soutěžní prostředí nenarušovaly.
Jana Bartošová
