Ministerstvo dopravy vyhovělo zhotovitelům velkých staveb a zavádí metodiku, která umožní firmám bez inflační doložky ve smlouvě zohlednit růst cen za dopravní a vodní stavby v ceně účtované složkám státu. Týká se to staveb s cenou vyšší než 6 milionů s DPH. Referenční událost je vpád Ruska na Ukrajinu. Firmy musí výpočty prokázat, že materiál nepořídí za cenu před 24. února 2022 a že nemohly novou cenu předvídat. Bez kompenzací není možné dokončit 350 kontraktů. Ke zdražení vedla opatření vlád v pandemii i úbytek lidí kvůli válce.
Metodika bude aplikována pouze v případě smluvních kontraktů s datem 24. února 2022 vázaným k invazi Ruska na Ukrajinu. „Po tomto datu již zhotovitelé měli předpokládat zvýšený nárůst cen a zohlednit ho do svých nabídek,“ uvádí ministerstvo dopravy v informaci vládě.
„Metodika bude dále aplikována pouze v případě smluvních kontraktů s nabídkovou cenou (přijatá smluvní částka) vyšší než 6 mil. Kč bez DPH. Tato hranice byla zvolena v návaznosti na hranici zakázek malého rozsahu pro stavební práce dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky s hodnotou nižší než 6 mil. Kč jsou zpravidla zakázky na malá díla, s dobou realizace v řádu několika málo týdnů,“ vysvětluje se v informaci vládě.
Další podmínkou poskytnutí platby je podle Metodiky ověření v každém konkrétním případě (tj. v případě konkrétní stavby a konkrétních komodit/materiálů), že došlo k takové změně situace, v jejíž důsledku nemůže zhotovitel konkrétní materiálové skupiny pořídit za cenu, za kterou byl schopen komodity pořídit před 24.2.2022. „Toto ověření bude probíhat na vzorku dokladů, reprezentujících 35 % zabudovaného materiálu u každé z komodit, o jejichž kompenzaci bude zhotovitel žádat,“ informuje ministerstvo dopravy vládu. Ověření celého objemu materiálu není technicky možné, dodává ministerstvo.
Metodiku si můžete stáhnout zde.
Nemožné dokončit bez kompenzací
Ministerstvo dopravy tím vyhovělo zhotovitelům staveb dopravní a vodní infrastruktury, kteří se hromadně obrátili na Ředitelství silnic a dálnic, Správu železnic nebo na Ředitelství vodních cest s finančními nároky, které v souvislosti s růstem cen uplatňují oproti smlouvám. Kvůli abnormálnímu nárůstu cen za materiál a produkty nebudou bez náhrady schopni stavby dokončit.
Doprava předkládá materiál Metodika k řešení cen materiálů na stavbách dopravní a vodní infrastruktury vládě jako informaci.
„Na Správu železnic se obrátili s nároky na navýšení cen zhotovitelé zhruba u 50 akcí. V případě Ředitelství silnic a dálnic se jednalo o zhotovitele 22 investičních akcí, kdy zhotovitelé ve všech případech argumentovali nemožností dokončení plnění v případě, že ke kompenzaci nedojde. Obdobně se na ŘSD obrátili zhotovitelé neinvestičních akcí, tj. zejména oprav a údržby, což se týká bezmála 280 kontraktů,“ uvádí se v informaci pro vládu k Metodice.
Co vedlo ke zdražení oceli, betonu, asfaltu a kameniva?
Co podle způsobilo cenové excesy a poruchy trhu? Podle Metodiky „abnormální a nepředvídatelný růst cen, ke kterému dochází od roku 2021“, kumulativně způsobilo pět faktorů: Opatření vlád v celosvětové pandemii Covid-19 zavedená od roku 2020, dále omezení mezinárodní lodní přepravy materiálů a zboží a významné zvýšení cen přepravy – zejména lodní. Následuje růst poptávky a růst inflace spojený s kumulací volného kapitálu a nízkou ceno peněz. A konečně, zahájení válečného konfliktu na Ukrajině s důsledkem snížené nabídky materiálů a výrobků i pracovní síly.
„Za jednu ze zásadních příčin cenových výkyvů vybraných komodit (především oceli, železa a výrobků z oceli a železa, asfaltových směsí) je přitom třeba považovat i nedostatek vybraných komodit na relevantním trhu, což samo o sobě vytváří další významné riziko pro realizaci staveb,“ uvádí přímo v Metodice ministerstvo dopravy.
Za klíčové komodity pro Metodiku pak ministerstvo označuje: „Ocel – betonářská výztuž, konstrukční ocel, svodidla, ocel – kolejnice a výhybky, Asfaltové směsi, Betonové směsi, Kamenivo drcené a těžené včetně směsí těchto kameniv (např. směs pro mechanicky zpevněné kamenivo) a Hydraulická pojiva pro zlepšování zemin a podkladních vrstev,“ přičemž zdůrazňuje, že Metodiku lze uplatnit jen na nově nakoupený materiál, nikoli na ušetřený.
U smluv bez valorizace dojde na prokazování
U zmíněných položek přichází podle ministerstva aplikace Metodiky v úvahu, jejich aplikace však není bezvýhradná.
Podle Metodiky je nárůst cen obvykle ve smlouvách pokryt valorizací ceny díla. „Odlišná situace však nastává v případě, kdy kompenzace ve formě valorizace ceny díla sjednaná není, resp. je sjednaná s odkladem (tj. v prvním roce po základním datu není valorizace kompenzována nebo je určitá kompenzace cenového nárůstu uplatňována až po uplynutí původní doby pro dokončení) a zároveň dochází k excesivnímu růstu cen vstupů stavební výroby, který obezřetně jednající zhotovitel při předložení nabídky nemohl předpokládat,“ vysvětluje se v Metodice. Například je-li důvodem nárůstu cen konflikt na Ukrajině, dodává k tomu Metodika.
V rámci „přípustnosti změny závazku“ proto bude muset zhotovitel prokázat, zda u zmíněných materiálů došlo k mimořádným okolnostem, které nebylo možné v době podání cenové nabídky rozumně očekávat, předvídat nebo dovodit. A dále, zda jsou splněna ustanovení zákona o veřejných zakázkách.
Srovnávací ceny k 24. únoru stanoví ÚRS
Rozhodným obdobím pak bude doba po datu 24. února 2022. „Růst cen vybraných komodit, ke kterému došlo zejména v souvislosti s obnovením stavební výroby po ukončení restriktivních opatření v souvislosti s pandemií covid-19, se sice významnou měrou podílel na cenové úrovni před zahájením konfliktu na Ukrajině, ale sám o sobě ještě nedosáhl takového významu, který by zdůvodňoval změnu uzavřených závazků ze strany jednotlivých zadavatelů,“ uvádí se v Metodice. Tím zásadním významem byla až invaze na Ukrajinu.
Vývoj cen bude v procesu kompenzací porovnáván vůči „stanovenému statistickému zdroji“. Primárně byl takovým zdrojem určen Ústav racionalizace ve stavebnictví (ÚRS) a jím stanovené ceny k 24. únoru 2022, uvádí se v Metodice, která dále obsahuje vzorce pro výpočty indexů předvídatelnosti i míry změny.
Irena Válová, Česká justice
Text původně vyšel na webu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
