Nejvyšší správní soud znovu potvrdil, že na ČEZ dopadá informační povinnost podle „stošestky“ – zákon 106 o svobodném přístupu k informacím.
Nejvyšší správní soud (NSS) novým rozhodnutím opět potvrdil, že na energetický gigant ČEZ dopadá povinnost reagovat na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Verdikt navazuje na letitý spor s občanským sdružením V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín. ČTK to dnes zjistila z výroku zpřístupněného na úřední desce. Aktivisté v roce 2006 požádali o kompletní pasporty konkrétního typu paliva od společnosti Westinghouse a analýzy jeho vhodnosti. ČEZ jim opakovaně nevyhověl. Proti poslednímu Městského soudu v Praze podal ČEZ další z řady kasačních stížností. NSS ji zamítl.
Podle soudce Karla Šimky musí ČEZ buď informace poskytnout, anebo zdůvodnit, že se na požadované údaje vztahuje výluka z informační povinnosti, například kvůli ochraně obchodního tajemství. O tom, že ČEZ spadá pod režim informačního zákona, nejsou pochybnosti, potvrdil ČTK Šimka. Novým rozhodnutím NSS podle soudce ještě „vyztužil“ svou dřívější argumentaci. V minulosti při tom soud uvedl, že ČEZ splňuje všechny znaky, které má mít veřejná instituce.
Podnik například vznikl z rozhodnutí státu, který v něm má stále většinu a ovládá jej. ČEZ oponoval tím, že jej informační povinnost může hendikepovat oproti konkurenci na trhu s energiemi. NSS v minulosti svými rozsudky zařadil k povinným subjektům podle informačního zákona také další státem zřízené či polostátní firmy, jež pracují ve veřejném zájmu a stát jejich činnost nějakým způsobem kontroluje. Jde například o České dráhy, ale také firmy zřizované samosprávami.
ČTK
