Je zase úterý a americké prezidentské primárky jsou zase v dalším zlomovém bodě.
Kandidáti na úřad amerického prezidenta totiž usilují o přízeň spolustraníků celkem v pěti státech, přičemž půjde i o státy velké: Floridu, Ohio, Illinois a Severní Karolínu.
Trochu jasněji může být po dnešku paradoxně v republikánském táboře. A to přesto, že ve hře zbývají čtyři kandidáti. Pokud totiž lídr mezi nimi – miliardář D. Trump – získá všechny velké státy, tak jeho šance zajistit si pozici kandidáta Republikánské strany dramaticky vzroste, resp. bude se prakticky blížit jistotě. Pokud Trump naopak ztratí tam, kde není favoritem a kde vítěz bere všechny hlasy, tedy v Ohiu a/nebo na Floridě, zůstane boj na pravici stále ještě otevřený.
Naopak na straně Demokratů půjde v souboji mezi Hillary Clintonovou a senátorem B. Sandersem o to ukázat, kdo z nich má větší potenciál získávat hlasy ve velkých státech. Až do primárek v Michiganu se zdálo, že extrémně levicový kandidát Sanders nemá moc šancí. Ale fakt, že v tomto státě překvapivě vyhrál, tento dojem nahlodal. Pokud Sanders bude schopen na úkor Clintonové dále překvapivě bodovat, začne být souboj Demokratů čím dál více nejistý.
Až dosud americké (natož pak globální) trhy kartu amerických prezidentských voleb prakticky nehrály. Nicméně minimálně ty akciové by měly začít sledovat směr, kterým se primárky ubírají. Trump i Sanders používali v posledních dnech extrémně anti-tržní rétoriku napadající volný obchod, aby na svou stranu získali přízeň voličů v průmyslových státech, jako je třeba Ohio. Pokud dnes v noci (našeho času) zabodují, nebude to příliš pozitivní signál.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
