Polská energetická společnost PGE připouští, že náklady na výrobu elektřiny nejsou pokryty příjmy z prodeje této komodity. Společnost navíc očekává pokutu od polského Energetického regulačního úřadu za nedostatečné vykazování zásob uhlí v elektrárnách. Uvedl to deník Rzeczpospolita.
Skupina PGE Capital zveřejnila své finanční a provozní výsledky za druhé čtvrtletí a první pololetí roku 2022. Opakující se EBITDA ve 2. čtvrtletí činila přibližně 1,6 miliardy zlotých, což je o 22 procent méně než ve 2. čtvrtletí 2021.
Na meziroční bázi dosáhla opakující se EBITDA za první pololetí přibližně 4,2 miliardy PLN, což je o 2 procenta méně než v prvním pololetí loňského roku.
Na úrovni vykázaného zisku EBITDA vykázala skupina PGE ve 2. čtvrtletí 2022 přibližně 3,8 miliardy zlotých, což bylo ovlivněno zejména změnou odhadu opakující se rezervy v důsledku růstu tržních úrokových sazeb, které jsou základem pro výpočet výše rezervy. Nepeněžní událost podpořila vykázané výsledky přibližně o 2,2 miliardy zlotých, přičemž podobná událost ve 2. čtvrtletí 2021 podpořila výsledky rovněž přibližně o 0,9 miliardy zlotých.
Čistá výroba elektřiny ve 2. čtvrtletí 2022 ve výrobních jednotkách skupiny PGE dosáhla 15,0 TWh, což je o 5 procent méně než ve 2. čtvrtletí 2021. Objem distribuované elektřiny činil 8,8 TWh (meziročně o 3 procenta méně). Prodej elektřiny koncovým uživatelům činil 8,4 TWh, což je meziroční pokles přibližně o 8 procent. Objem prodeje tepla v roce 2021 činil 8,4 PJ, což je meziroční pokles o 8 procent.
Průměrná velkoobchodní cena energie realizovaná v odvětví konvenční energetiky a teplárenství ve 2. čtvrtletí 2022 činila 474,7 zlotých za MWh, což je přibližně o 215 zlotých za MWh více než ve 2. čtvrtletí 2021. Zároveň průměrné náklady na emise CO2 v obou segmentech při výrobě elektřiny činily 311,6 zlotých za MWh, což bylo přibližně o 194 zlotých za MWh více než ve stejném období roku 2021.
Ztrátová výroba
Ztráta z opakujícího se zisku EBITDA segmentu konvenční energetiky činila 44 milionů zlotých, zatímco ve 2. čtvrtletí 2021 byl zaznamenán zisk ve výši 601 milionů zlotých.
Výrazný pokles výsledku byl způsoben zejména rostoucími náklady na černé uhlí a náklady na emisní povolenky CO2, které nebyly kompenzovány příjmy z prodeje elektřiny.
Podobně informovaly ve svých zprávách za první pololetí 2022 i společnosti Tauron a Enea.
Společnost PGE však takovou potřebu ve své zprávě neuvádí. PGE zdůrazňuje, že cena povolenek na emise CO2 vzrostla o 116 procent oproti prvnímu pololetí 2021. Cena domácího uhlí pro výrobu elektřiny (PSCMI 1) podle údajů IDA stála v červnu 2021 249 zlotých za tunu. V červnu 2022 se již blížila 346 zlotých.
Výkonnost odvětví dálkového vytápění je rovněž pod silným tlakem rostoucích nákladů na povolenky na emise CO2 a zemní plyn, které nebyly kompenzovány zvýšením ceny dálkového tepla.
V důsledku toho činila opakující se ztráta EBITDA segmentu 154 milionů zlotých oproti zisku 198 milionů zlotých zaznamenanému ve 2. čtvrtletí 2021, uvádí se ve zprávě společnosti.
Vzhledem k vyšším zaznamenaným tržním cenám a zvýšenému provozu přečerpávacích elektráren se výrazně zvýšila opakující se EBITDA sektoru obnovitelných zdrojů energie, která ve 2. čtvrtletí 2022 činila 340 milionů zlotých oproti 189 milionům PLN ve 2. čtvrtletí loňského roku.
Nižší objemy distribuované elektřiny vedly k poklesu EBITDA v sektoru distribuce. Ve 2. čtvrtletí 2022 činil opakující se výsledek EBITDA 681 milionů zlotých, zatímco ve 2. čtvrtletí loňského roku to bylo 716 milionů zlotých. Opakující se výsledek EBITDA divize Trading dosáhl ve 2. čtvrtletí roku 2022 výše 558 milionů zlotých oproti 342 milionům zlotých ve srovnatelném období roku 2021 – Zlepšení výsledku bylo ovlivněno zejména nárůstem výnosů z poskytování služeb v rámci skupiny PGE Capital,“ uvádí se dále v prohlášení.
Potřeba větší hotovosti na další uhlí
Skupina připomíná, že její dceřiná společnost PGE Paliwa obdržela 8. srpna 2022 rozhodnutí předsedy vlády, kterým se mění dříve vydané rozhodnutí a nařizuje společnosti nakoupit energetické uhlí v množství nejméně 3 milionů tun do konce října 2022 a dovézt do země do konce dubna 2023.
Společnost je v procesu implementace rozhodnutí, implementace probíhá za tržních podmínek, zdůrazňuje, přičemž uznává, že implementace rozhodnutí bude mít za následek dočasné zvýšení hotovostních požadavků PGE a potenciální periodické zvýšení dluhu v souvislosti s vypořádáním transakcí nákupu a dalšího prodeje uhlí.
Zestátnění po Polsku
Polsko se vydalo cestou faktického zestátnění uhelných dolů a elektráren, které zatím vlastní energetické skupiny PGE, Tauron a Enea. Fakticky tak vznikne státem kontrolovaný dominantní hráč s podílem 55 procent na výrobě elektřiny. Polská vláda bude muset podle analytiků novou státní společnost dotovat, pokud chce udržet uhelné bloky v provozu.
Bełchatów, Kozienice, Opole, Jaworzno a samozřejmě kontroverzní Turów, který se nachází hned za českou hranicí a jehož expandující uhelný lom způsobuje úbytek vody v řadě obcí na Liberecku. Tyto velké uhelné elektrárny – a spolu s nimi celou řadu dalších – převezme od současných vlastníků státem kontrolovaný podnik. Ten ponese dramaticky znějící jméno Narodowa Agencja Bezpieczeństwa Energetycznego (NABE), tedy v překladu Národní agentura pro energetickou bezpečnost.
Podle rámcového harmonogramu je zahájení procesu due diligence na cestě k převzetí elektráren společností NABE naplánováno na 3. až 4. čtvrtletí 2022 a ocenění odštěpných závodů na 4. čtvrtletí 2022. Prodej aktiv společnosti NABE je plánován na 4. čtvrtletí 2022. PGE zdůrazňuje, že způsob ocenění a vypořádání dluhů a jiných závazků souvisejících s aktivy nebyl dosud stanoven. – V současné době proto není možné určit dopad rozdělení na budoucí účetní závěrky společností PGE S.A. a PGE CG, uvádí se ve zprávě.
Očekávání sankcí za nedostatek uhlí
Společnost PGE také uvádí, že do konce února 2022 byly obnoveny zásoby uhlí v elektrárnách Dolna Odra a Rybnik, které překročily minimální úroveň uvedenou v předpisech, zatímco v elektrárně Opole nebyly požadované zásoby uhlí do výše uvedeného termínu obnoveny.
Podle ustanovení energetického zákona se pokuta ukládá tomu, kdo nesplní povinnost udržovat zásoby paliva (…) nebo je včas nedoplní, (…). Je třeba zdůraznit, že samotný fakt porušení zákazu nebo příkazu stanoveného v energetickém zákoně má za následek uložení pokuty předsedou ERÚ, připomíná deník Rzeczpospolita.
Vzhledem k tomu, že elektrárna Opole neobnovila požadované zásoby uhlí do 28. února 2022, je riziko, že předseda ERÚ uloží společnosti pokutu – jak zdůrazňuje PGE – vysoké.
Podle znění zákona nesmí být výše pokuty nižší než 10 000 zlotých a vyšší než 15 procent příjmů potrestaného podnikatele dosažených v předchozím fiskálním roce, a pokud se pokuta týká činností vykonávaných na základě licence, nesmí být výše pokuty nižší než 10 000 zlotých a vyšší než 15 procent příjmů potrestaného podnikatele dosažených z licencované činnosti v předchozím fiskálním roce.
Společnosti PGE GiEK S.A. dosud nebyla uložena pokuta za nesplnění povinnosti udržovat a obnovovat zásoby uhlí v Elektrárně Opole na odpovídající úrovni v souladu s termínem stanoveným předsedou ERÚ do 28. 2. 2022.
A to s ohledem na důvody závislosti na společnosti CG, které vedly k nesplnění a neobnovení požadovaných minimálních zásob uhlí ve stanoveném termínu, jakož i na skutečnost, že společnost PGE GiEK S. nemá u regulátora žádnou předchozí pokutu.
Skupina odhaduje, že hodnota případné účtované sankce by neměla být pro společnost významná, a proto ve zprávě nebyly vykázány žádné rezervy na tento účet, zdůrazňuje.
PGE připomíná, že v důsledku přetrvávající situace na trhu se surovinami a řady faktorů, které skupina nemohla ovlivnit, došlo v první polovině roku k porušení minimálních požadovaných úrovní zásob ve výrobních jednotkách skupiny.
(hrb)
