Do pátku 16. září lze podávat připomínky k návrhu cenového rozhodnutí, kterým Energetický regulační úřad stanoví výši podpory pro elektřinu a teplo z obnovitelných zdrojů pro rok 2023. Návrh je to poněkud alibistický – nabízí dvě možné podoby podpory v podobě zelených bonusů. Ta přísnější se nelíbí hlavně zástupcům solárního byznysu.
Energetický regulační úřad na svém webu uvedl, že mimořádně – s ohledem na výjimečnou situaci na trhu s elektřinou – návrh cenového rozhodnutí ve dvou variantách. V prvním případě vypočetl výši zelených bonusů (příplatek k tržní ceně elektřiny) pro rok 2023 v souladu s metodikou, tedy s pomocí cen v prvním pololetí roku. Druhá varianta počítá s rekordní úrovní tržních cen elektřiny v srpnu.
„Energetický regulační úřad se domnívá, že zohlednění ekvivalentní ceny silové elektřiny, určené z posledního měsíce, může lépe odrážet očekávanou realizační cenu výkupu elektřiny na nadcházející rok, a tím i povede k vhodnějšímu nastavení úrovně podpory,“ uvedl ERÚ k druhé variantě. Až po konzultačním procesu chce stanovit závaznou hodnotu výkupních cen a zelených bonusů.
Vzhledem k extrémnímu růstu ceny elektřiny na burzách může většina druhů obnovitelných zdrojů fungovat i bez provozních dotací. Zdroje na spalování biomasy, malé vodní elektrárny, větrné elektrárny nebo teplárny s vysoce účinnou kombinovanou výrobou elektřiny a tepla tak budou mít od ledna příštího roku nulové, případně jen symbolicky nízké zelené bonusy. Pevná výkupní cena, která se v praxi méně využívá, je hluboko pod dnešní úrovní cen elektřiny na burzách.
Je tu však jedna výjimka – fotovoltaické elektrárny. U nich je rozdíl mezi dvěma variantami doslova propastný. Typická velká fotovoltaika postavená během solárního boomu v roce 2010 může mít zelený bonus 4531 korun, nebo 11 853 korun za megawatthodinu. Fotovoltaiky z let 2011 a 2012 mají dle varianty „srpnových cen“ nulové bonusy. Podle zdroje blízkého Solární asociaci je tato varianta těžko přijatelná a solárníci se pokusí regulačnímu úřadu vysvětlit, aby nebyl až tak přísný.
Kritické jsou i další asociace. „Pokud bychom se podívali na tvrdé uplatnění zákona v této těžké době, nesvědčí dalšímu rozvoji malých energetických zdrojů, které tak nutně potřebujeme. Česká fotovoltaická asociace proto podává zásadní nesouhlas s navrženým cenovým rozhodnutím pro rok 2023,“ uvedla Česká fotovoltaická asociace ve svém stanovisku, zveřejněném na webu solarninovinky.cz.
Na konci návrhu cenového rozhodnutí lze nalézt referenční výkupní ceny pro nové podporované zdroje, jakými jsou větrné elektrárny (do počtu šesti turbin), bioplynové stanice nebo malé vodní elektrárny do jednoho megawattu elektrického výkonu. Výkupní ceny jsou nastaveny poměrně nízko; pro investora tak bude výhodnější vyrábět za současné tržní ceny.
Ať už bude výsledkem konzultačního procesu vstřícná nebo přísná varianta, případně nějaký kompromis, tak je zřejmé, že vícenáklady na financování podporovaných zdrojů v České republice výrazně klesnou. Ještě loni se podle údajů státního správce trhu OTE jednalo o víc než 43 miliard korun. Jak Ekonomický deník upozornil v červnu, v příštím roce tyto náklady výrazně klesnou.
Tyto vícenáklady dosud hradili zčásti spotřebitelé elektřiny, zbytek doplácel stát. Podle rozhodnutí vlády už lidé a firmy poplatky za podporované zdroje energie (POZE) platit nebudou, a to od začátku října. Domácnosti díky odpuštění poplatku za POZE ušetří 599 korun za každou megawatthodinu spotřebované elektřiny (včetně DPH).
David Tramba
