Současný nedostatek polovodičů na celosvětovém trhu zasáhl řadu průmyslových odvětví. Nejvíce to pocítil automobilový průmysl a trh se zdravotnickými prostředky. Naplno se také ukázala závislost světa na velmi omezeném počtu dodavatelů, jako je například Tchajwan, Jižní Korea a jiné státy, které nejsou z geopolitického hlediska žádoucími partnery. Evropa proto hledá cesty, jak se zbavit závislosti na těchto trzích a zajistit si odolnost a soběstačnost. Pomoci by měl právě European Chips Act.
Čipy jsou strategickými aktivy pro klíčové průmyslové hodnotové řetězce. V roce 2020 se ve světě vyrobil 1 bilion mikročipů. Evropská unie se na celosvětovém trhu s mikročipy nyní podílí deseti procenty. Jejím cílem je zajistit dvojnásobný celosvětový podíl na trhu s polovodiči, tedy 20 procent.
Tomu by měl napomoci právě European Chips Act, jehož cílem je řešit nedostatek polovodičů a posílit vedoucí postavení EU v oblasti technologií. Společně s členskými státy chce Evropská unie zmobilizovat veřejné a soukromé investice ve výši přes 43 miliard eur.
V roce 2021 nastínila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie vizi pro evropskou čipovou strategii, jejímž cílem je vytvořit společně nejmodernější evropský čipový ekosystém. To bude obnášet jednak samotnou produkci, ale též propojení výzkumných, projektových a testovacích kapacit EU světové úrovně.
,,V krátkodobém výhledu je naším cílem zvýšit odolnost vůči budoucím krizím tím, že budeme schopni předvídat nedostatky v dodavatelských řetězcích a předcházet jim. V dlouhodobější perspektivě by se Evropa mohla stát jedním z důležitých producentů na tomto velmi strategickém trhu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Co je v návrhu Chips Act?
- investovat do technologií nové generace
- zajistit celoevropskou dostupnost nástrojů pro vývoj prototypů, testování a provádění experimentů se špičkovými čipy
- certifikovat energeticky účinné a spolehlivé čipy s cílem zaručit kvalitu a bezpečnost kritických aplikací
- vytvořit rámec pro zřizování výrobních zařízení v Evropě, který bude vstřícnější k investorům
- podpořit přístup inovativních začínajících podniků a malých a středních pdniků ke kapitálovému financování
- podporovat dovednosti, talenty a inovace v oblasti mikroelektroniky
- předvídat nedostatek polovodičů a navrhovat řešení s cílem zajistit bezpečnost dodávek
- budovat mezinárodní partnerství v oblastí polovodičů
Jak dosáhnout cílů?
Nařízení Komise navrhuje různé způsoby, jak dosáhnout cílů strategie.
Primárně je potřeba zajistit dostatečné financování. To si vyžádá sloučení investic z Unie, členských států a významné příspěvky od soukromých investorů.
Mohlo by vás zajímat
Samotný evropský akt o čipech by měl zajistit veřejné a soukromé investice ve výši přes 15 miliard eur. Tyto investice doplní stávající programy v oblasti výzkumu a inovací v oblasti polovodičů, jako je Horizont Evropa a program Digitální Evropa. Celkově bude Akt o čipech do roku 2030 na základě této politiky podpořen částkou více než 43 miliard eur investic.
Dále je potřeba snížit náklady a čas na nové návrhy čipů, minimalizovat spotřeby energie a odpadu vznikajícího při výrobě.
Dalším krokem je podpora začínajících podniků a malých a středních podniků s inovačním potenciálem.
Nařízení dále počítá s budováním tzv. „otevřených sléváren EU„, které navrhují a vyrábějí součásti převážně pro jiné průmyslové hráče. Uznání jako otevřené slévárny EU umožní za určitých podmínek prioritní přístup k pilotním linkám zřízeným v rámci iniciativy Chips for Europe.
Komise si klade za cíl také přilákat a udržet vysoce kvalifikované talenty. Chips for Europe bude podporovat vzdělávací, školicí, kvalifikační a rekvalifikační iniciativy. Akce podpoří přístup k postgraduálním programům v mikroelektronice, krátkodobým školicím kurzům, pracovním stážím a učňovským programům a školení v pokročilých laboratořích. Kromě toho bude Iniciativa podporovat síť kompetenčních center umístěných po celé Evropě.
Česko jako významný hráč
V rámci předsednictví se chce Česká republika v digitální oblasti zaměřit zejména na akt o umělé inteligenci (AI Act) nebo již zmiňovaný akt o čipech (Chips Act), jejichž projednávání se během příštích měsíců má zásadně posunout. Oba akty mají potenciál zajistit soběstačnost Evropy.
Balíček k Evropskému Aktu o čipech reaguje na narušení dodavatelských řetězců v oblasti polovodičů a čipů, ke kterému došlo v souvislosti s pandemií. Současně ale také na očekávanou rostoucí poptávku po čipech do budoucna.
Zmíněný balíček obsahuje několik dokumentů. Nejdůležitější je návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (Akt o čipech), který je v gesci MPO. ,,Cílem návrhu o třech pilířích je vybudovat funkční a odolný čipový ekosystém v Evropě s 20% podílem globální výroby nejmodernějších a udržitelných polovodičů do roku 2030. Dosáhnout se toho má zvýšením výrobní kapacity v EU a investicemi do vědy a výzkumu“, říká Marek Vošahlík z Ministerstva průmyslu a obchodu.
Summit DIGITALEUROPE
Koncem června proběhl v Bruselu digitální Summer Summit DIGITALEUROPE. Panel věnovaný digitální odolnosti Evropské unie uvedl prostřednictvím telemostu český vicepremiér Ivan Bartoš. Ve svém příspěvku se vyjádřil zejména k otázkám kybernetické bezpečnosti. Zmínil i posílení odolnosti malých a středních podniků a digitální legislativu, kterou bude Česko jako předsednická země Rady EU řešit.
„Vítáme, že digitální témata se stávají nedílnou součástí priorit českého předsednictví, stejně jako otázka pomoci Ukrajině a její rekonstrukce. Právě tady vidíme velkou budoucí roli českých firem. Moc nás také potěšilo, že bruselské publikum ocenilo odborný vhled vicepremiéra budoucí předsednické země Bartoše do témat, která se budou projednávat.“ dodává k průběhu celého summitu jeho přímý účastník, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) Jaromír Hanzal.
Kybernetickou bezpečnost zajistí firmy, ne státy
Zvláštním tématem v rámci tohoto panelu, jehož účastníkem byli také finský ministr dopravy a komunikací Timo Harakka a viceprezident Microsoft Casper Klynge, byla otázka války na Ukrajině. Podle Klyngeho byla Ukrajina jako země již před začátkem války druhým největším cílem kybernetických útoků na světě.
Válečná situace pak přinesla nejen prohloubení těchto útoků, ale také rozvoj účinných metod kybernetické obrany a prohloubení mezinárodní na digitálním poli. Velmi negativní je ničení fyzické infrastruktury,na jejíž obnově se prostřednictvím AAVIT podílejí i české firmy Kiwi.com, FERMAT CZ a Safetica. Podobné projekty přitom představila řada dalších národních oborových asociací nebo firmy samotné.
Všichni diskutéři se shodli, že klíčovým prvkem pro další rozvoj kybernetické bezpečnosti jsou firmy. Právě ty – a nikoliv státy – totiž přicházejí s bezpečnostními řešeními, která se následně uplatňují v praxi a ve prospěch bezpečnosti jednotlivých zemí.
DIGITALEUROPE v této souvislosti inicioval diskusi s Evropskou komisí o vytvoření fondu na podporu rekonstrukce digitální infrastruktury na Ukrajině. Všeobecná shoda panovala také na tom, že vzniklá situace značně posílila dynamiku transatlantické spolupráce.
Současný stav projednávání Aktu
Členské státy byly dále vyzvány k okamžité koordinaci v rámci doporučení Evropské komise. Evropský parlament bude následně návrh Komise projednávat řádným legislativním postupem. V případě přijetí návrhu, bude tato strategie okamžitě platná pro všechny členské státy EU.
,,V současnosti se řeší obsah a souhlas členských států s textem, kdy Česká republika musí vystupovat jako tzv. honest broker (čestný zprostředkovatel). V rámci českého předsednictví chceme usilovat o obecný přístup v prosinci letošního roku na Radě pro konkurenceschopnost a zaměřit se zejména na odolnost tohoto řetězce“, vysvětluje Marek Vošahlík z Ministerstva průmyslu a obchodu.
Komise vyzvala Evropskou radu a Parlament, aby co nejdříve projednaly zákon o evropských čipech.
Hlasování o Aktu v plénu Evropského parlamentu je naplánováno na 12.-14. října 2022.
Jana Bartošová
