Před třiceti lety vznikla Exportní garanční a pojišťovací společnost – úvěrová pojišťovna se zaměřením na tržně nepojistitelná politická a komerční rizika spojená s financováním vývozu zboží, služeb a investic z České republiky. Právě na ni dnes spoléhají firmy a banky při nahrazování ztracených trhů i pro rekonstrukci válkou sužované Ukrajiny.

Právě před třiceti lety nově vzniklá exportní pojišťovna EGAP začala připravovat svůj první obchodní případ, pojištění dodávky technologií pro rafinérii v Jordánsku.

Od té doby pojišťovna pomohla českým firmám ve 130 zemích světa, a spolu s EGAPem tak exportéři vyvezli své zboží, technologie, ale i projekty za víc než jeden bilion korun.

Nyní budou pojišťovnu potřebovat hlavně při hledání nových trhů, které mají nahradit chybějící zakázky z Ruska, Běloruska a Ukrajiny.

Na EGAP se ovšem plánují vrátit při poválečné rekonstrukci státu. Shodli se na tom zástupci firem a bank na setkání, které uspořádal EGAP při příležitosti třicátého výročí vzniku.

Mohlo by vás zajímat

Vysokomýtský výrobce autobusů Iveco tak bude například hledat nové zákazníky v teritoriích Střední Asie a Afriky, v regionech, kde s sebou obchodování nese vyšší míru rizika.

„My exportéři budeme potřebovat flexibilní nástroje k okamžitému použití. Také je nezbytné, aby EGAP disponoval dostatečně vysokými pojistnými limity pro konkrétní zájmové trhy,“ uvedl generální ředitel společnosti Iveco Czech Republic David Kříž.

Podle vývozců i bankéřů bude nahrazení trhů, o které je připravila válka, trvat i řadu let.

„V případě Ukrajiny ale věříme, že přijde investiční boom v souvislosti s její obnovou. Až válka skončí, budou banky od pojišťovny potřebovat rychlé procesy a konkurenceschopné produkty. Do úvahy přichází například úprava a replikace úspěšného programu Covid Plus,“ myslí si ředitel syndikovaného a projektového financování Komerční banky Radim Exner.

Právě Covid Plus byl speciální program na pomoc velkým firmám zasaženým pandemií, kterým EGAP pomohla získat úvěry v objemu 22 miliard korun.

„Zreplikování programu Covid Plus je vhodnou cestou podpory exportérů, stejně jako poskytování zvýhodněných půjček. Česko musí být proaktivní, aby jim pomohlo na nové trhy. V podpoře exportérů je důležitá vysoká flexibilita spojená s rychlým procesováním požadavků,“ doplňuje ředitel Global Transaction Banking UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Jiří Flégl.

„Teritoria nepřidáte za den, ale ze dne na den o něj můžete přijít. Což se ukázalo. Vztahy s novými teritorii je třeba budovat kontinuálně. Nemůžeme reagovat ex post, ale ex ante,“ dodává ředitel divize Trade Finance a Factoring v Raiffeisenbank Petr Fiala.


Pojištění pro těžké časy

Nový produkt by si ke třicátinám pojišťovny přál i předseda představenstva EGAP Jan Procházka. Právě pandemie ukázala, jak důležité je mít připravený speciální nástroj pro nenadálé situace, jakou je teď válka na Ukrajině. K tomu je ale potřeba změnit zákon.

„Naším cílem je, aby čeští exportéři měli v okamžiku potřeby ihned k dispozici flexibilní nástroj, který jim rychle zajistí přístup k financování, a aby se přitom pokaždé nemusel přepisovat zákon. Chceme být připraveni,“ řekl Procházka. Novelu příslušného zákona, která by exportérům takový produkt přinesla, ovšem sněmovna v minulém volebním období nestihla odhlasovat.

Celkový objem českého exportu podpořeného EGAP aktuálně přesahuje částku 1 bilion korun.

Za 30 let fungování EGAP tak podpořil vývoz českých exportérů do 130 zemí světa, od Austrálie až po Zambii.

Mezi historicky největší obchodní případy patří například modernizace železniční tratě v Ázerbájdžánu. Od roku 2011 tam české firmy s pojištěním EGAP zmodernizovaly přes 900 kilometrů železnice za 750 milionů eur.

Dále jsou to vodní elektrárny společnosti Energo-Pro v Gruzii, Bulharsku a Turecku. Loni dokončený projekt Turecké elektrárny Alpaslan 2 v hodnotě 600 milionu dolarů přitom představuje největší českou investici v Turecku od roku 1989 a zároveň největší českou porevoluční investici do vodní energie.

EGAP pojišťovala mimo jiné i hrubě nepovedený projekt výstavby elektrárny Adularya v Turecku. Více podrobností ZDE.

Podpora exportu

Nedílnou součástí transformace československé ekonomiky na počátku devadesátých let bylo vytvoření institucí na podporu exportu. Jako první byla v únoru roku 1992 založena Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP).

Po vzniku samostatné České republiky se EGAP změnila na akciovou společnost vlastněnou českým státem, jehož akcionářská práva vykonávají Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Ministerstvo zemědělství ČR.

V roce 1995 byla založena Česká exportní banka, a.s. (ČEB), jako dceřiná společnost EGAP pro zvýhodněné financování vývozních úvěrů. Ve stejném roce byl přijat zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Pojistné fondy pro pojišťování teritoriálních rizik definované tímto zákonem byly postupně doplňovány jednak ze státního rozpočtu, jednak ve stále větší míře z vlastních zdrojů EGAP, čímž se zvyšovala pojistná kapacita. Došlo k výraznému rozvoji obchodní činnosti jak v oblasti pojištění teritoriálních, tak krátkodobých komerčních rizik.

EGAP se stal významnou součástí finančního systému v ČR a současně se aktivně zapojil do činnosti Bernské unie (Mezinárodní unie úvěrových a investičních pojistitelů). V dubnu 1998, po dvouletém období na pozici pozorovatele, se EGAP stal, jako první instituce tohoto typu ze zemí střední a východní Evropy, jejím řádným členem. Zároveň se EGAP jako reprezentant ČR zapojil do práce Konsenzu OECD s cílem dosáhnout členství ve skupině účastníků, tj. tzv. Participantů. Členem skupiny Participantů se ČR stala v roce 2001. Tyto aktivity přinesly přístup k rozsáhlým databázím informací a intenzivní výměnu zkušeností s partnerskými zahraničními institucemi.

Ve dnech 14. – 18. 10. 2002 se v Praze uskutečnilo výroční zasedání Bernské unie. EGAP byl první úvěrovou pojišťovnou ze zemí střední a východní Evropy, která se stala hostitelem takového prestižního zasedání.

1. května 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EGAP po celou dobu své existence důsledně dodržoval mezinárodní pravidla v oblasti pojišťování vývozních úvěrů, byla harmonizace českých předpisů v souvislosti se vstupem do EU víceméně formální záležitostí. Pro EGAP se však přesto mnohé změnilo. Především už nemusel pouze pasivně přejímat přijatá pravidla, ale mohl se na jejich přípravě aktivně podílet. Změnilo se rovněž postavení vůči Konsensu OECD. Zatímco dříve byla ČR prostřednictvím EGAP samostatným členem, dnes je ve stejné pozici jako ostatní členské země EU, které jsou na jednání a rozhodování Konsensu reprezentovány Evropskou komisí. Společná stanoviska členských zemí EU pro jednání participantů Konsensu se vytvářejí na pravidelných koordinačních poradách v Bruselu.

V lednu roku 2005 rozhodla valná hromada EGAP o založení dceřiné společnosti a převedení komerčního pojištění krátkodobých pohledávek do její působnosti. Dceřiná společnost zahájila činnost 1.října 2005 pod obchodním názvem Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s. (KÚP). Založení dceřiné společnosti bylo reakcí na zpřísněná pravidla EU požadující transparentní oddělení pojištění se státní podporou od komerčních aktivit.

18. dubna 2007 schválila vláda ČR vítězný návrh na prodej 66% podílu EGAP v KÚP strategickému partnerovi, předložený společně belgickou úvěrovou pojišťovnou Ducroire – Delcredere SA. N.V. a italskou úvěrovou pojišťovnou SACE BT SpA (Ducroire & SACE) v rámci veřejného výběrového řízení. Proces vstupu strategického partnera do KÚP byl formálně ukončen převzetím 66% balíku akcií 11. října 2007. Cílem prodeje bylo začlenit KÚP do velké a finančně silné mezinárodní skupiny v zájmu dalšího rozvoje služeb pro české exportéry a posílení pozic nejenom na českém, ale i středoevropském trhu.

O dva roky později přešel většinový podíl výhradně na belgického partnera a EGAP je stále v pozici menšinového akcionáře, umožňující využívat synergií mezi pojišťováním tržně nepojistitelných a tržně pojistitelných exportních rizik. Na významu nabývá tato možnost zejména v obdobích hospodářských a finančních otřesů, kdy nejistota a zvýšená rizikovost v některých teritoriích a odvětvích mohou negativně ovlivňovat schopnost komerčních pojišťoven přijímat nová rizika.

V roce 2010 byla KÚP přejmenována na KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s.

V listopadu 2016 EGAP odprodal svůj vlastnický podíl v KUPEG belgické úvěrové pojišťovně Ducroire – Delcredere SA. N.V., která se tak stala stoprocentním majitelem KUPEG, a v roce 2017 se KUPEG přejmenoval na Credendo – Short-Term EU Risks úvěrová pojišťovna, a.s.

(hrb)