Obléhání jaderné elektrárny v Černobylu ruskými okupačními silami má první oběť na životě. Zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná.
Jaderná elektrárna Černobyl, jejíž havárie v roce 1986 zasáhla střední Evropu, má na svém kontě po více jak 35 letech další oběť na životě. Na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, napsal britský deník The Telegraph. Voják byl členem týmu, který elektrárnu obsadil v prvních dnech války.
Ruští vojáci kopali v Rudém lese zákopy v radioaktivním bahně a jejich nákladní auta při jízdě po prašných cestách vířila radioaktivní prach, informuje The Telegraph.
Ruské jednotky se už z místa černobylské jaderné katastrofy stáhly, přestože ukrajinští představitelé uvedli, že někteří Rusové se stále nacházejí v radioaktivní „vyloučené zóně“ kolem elektrárny.
Ukrajinská státní jaderná společnost Energoatom už na klonku týdne uvedla, že většina ruských vojáků, kteří po invazi na Ukrajinu obsadili černobylskou jadernou elektrárnu, z nefunkční elektrárny odešla, a naznačila, že je odtamtud vyhnaly právě obavy z radiace.
Zprávy o tom, že ruští okupanti z okolí Černobylu trpí nemocí z ozáření se šíří již nějaký čas. Některé zdroje dokonce tvrdí, že několik desítek vojáků muselo kvůli ozáření zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která je ve zhruba třicetikilometrové zóně, kde lidé nesmí žít.
Podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou – tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což na Západě vyvolalo obavy před únikem většího množství radiace. Podle posledních informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom pak čtvrtek zveřejnila dopis ruské Národní gardy, ve kterém správu zakonzervované jaderné elektrárny opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází.
„Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ukrajinské ministerstvo dodalo, že při odchodu ruští vojáci elektrárnu vyrabovali a odnesli si „části vybavení a radiaci“. Odvezli také zajaté příslušníky ukrajinské národní gardy, kteří se v zařízení nacházeli v době ruské invaze koncem února.
Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom v pátek v aktuálním prohlášení o podmínkách v černobylské elektrárně uvedla, že všechny kontrolní a monitorovací systémy fungují normálně, a to i přes odvoz několika kontejnerů a náhradních dílů. Dodala, že ukrajinští pracovníci, kteří zůstali v elektrárně po celou dobu jejího obsazení, aby ji monitorovali, zůstali před radiací v bezpečí.
Energoatom uvedl, že vojáci „zpanikařili při prvních příznacích nemoci“, která se „projevila velmi rychle“.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi na Twitteru oznámil, že bude řídit misi „pomoci a podpory“ agentury na vysoce kontaminované místo nejhorší jaderné havárie na světě.
MAAE uvedla, že ji Kyjev informoval, že Rusko předalo kontrolu nad lokalitou zpět Ukrajincům, kteří jsou pověřeni dohledem nad bezpečným skladováním vyhořelých palivových tyčí a údržbou betonem obklopených trosek reaktoru.
Agentura ale podotkla, že tvrzení, že ruští vojáci, jejichž obsazení elektrárny vyvolalo ve světě obavy ze zvýšeného radiačního rizika, byli vystaveni radiaci, nemůže nezávisle potvrdit.
Energoatom neuvedl, o kolik vojáků se jednalo, a neposkytl žádné podrobnosti o tom, jak byli zasaženi.
Americký odborník na jadernou problematiku Edwin Lyman pro agenturu Associated Press uvedl, že se nezdá příliš pravděpodobné, že by se u velkého počtu vojáků objevilo závažné onemocnění z ozáření, ale dodal, že bez dalších podrobností to nelze s jistotou říci.
Šéf MAAE Rafael Grossi měl v pátek jednat s vysokými ruskými představiteli v Kaliningradu poté, co ve středu při své první cestě do země od invaze navštívil jadernou elektrárnu na jihu Ukrajiny.
Grossi opakovaně varoval před nebezpečím konfliktu – Ukrajina má 15 reaktorů ve čtyřech aktivních jaderných elektrárnách a také sklady jaderného odpadu v Černobylu i jinde.
(hrb)
