Výroky proti migrantům, muslimům, LGBT komunitě, Evropské unii a NATO šířili loni xenofobové a populisté. Tato agenda byla postupně nahrazena činností extremistů a postoji proti opatřením při pandemii covid-19. Dezinformační média stranila myšlenkám Kremlu. SPD dominovala, Volný blok propadl. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné zprávy ministerstva vnitra o projevech extremismu a předsudečné nenávisti.
Souhrnná Zpráva odboru bezpečností politiky o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2021 je sice datována lednem 2022, avšak publikována byla až v těchto dnech.
Jak vyplývá ze Zprávy, loni téma migrace nebo islamismu přehlušilo téma koronavirus: „Pro pravicově extremistická a xenofobní uskupení se prioritním tématem stala kritika protiepidemických opatření. Vystupování proti ,covidovému apartheidu“´předčilo v četnosti tradiční nenávistné výroky proti menšinám, migrantům či jiným skupinám obyvatel. Zintenzivnila se agresivita namířená proti osobám, kterým byla připisována odpovědnost za preventivní omezení namířeným proti šíření onemocnění Covid-19.,“ uvádí se ve Zprávě.
Vnitro poté dění roku 2021 shrnuje takto: „Říjnové parlamentní volby ukázaly na nejednotnost tzv. vlastenecké scény, kdy se o přízeň voličů ucházelo více subjektů propagujících obdobné myšlenky. Významnější pozornost na sebe nepřitáhla extrémní levice, ortodoxní komunisté ani anarchisté. V soudních síních zazněly rozsudky nad dalšími účastníky konfliktu na východě Ukrajiny, či nad bývalými příslušníky Státní bezpečnosti.“Zpráva je ke stažení zde. Stáhnout
SPD drží dominantní pozici
Kromě nových témat se však podle Zprávy nic moc nového, co se týče předsudečné nenávisti, nedělo. „Představitelé xenofobně populistických subjektů nadále ventilovali sdělení namířená proti migrantům, muslimům, ,nepřizpůsobivým´ či LGBT+ komunitě. Přitvrdili také kritiku vůči Evropské unii a NATO. Nová xenofobně laděná témata se neobjevovala, stará byla recyklována. Někteří politici ve svých komentářích na sociálních sítích s určitým časovým odstupem doslova opakovali stále tytéž nacionalisticky laděné věty,“ stojí dále ve Zprávě.
Podle ministerstva vnitra „xenofobní aktivisté z protestů proti ,covidistům´ vytvořili vlastenecké téma boje za svobodu českého národa, ale boj proti covidistům nesjednotil vlasteneckou scénu. Volby dokonce ukázaly, že tohoto sjednocení nejsou vlastenci schopni, uvádí se ve Zprávě.
„Dominantní pozici si udrželo jednoznačně hnutí Svoboda a přímá demokracie (dále jen „SPD“), které v parlamentních volbách se ziskem 9,56 % (513.910 hlasů) získalo 20 mandátů. Předvolební kampaň hnutí byla relativně umírněná. Jeho představitelé si byli vědomi toho, že tvoří dlouhodobě etablovanou politickou sílu, která má i zahraniční přesah,“ analyzuje situaci dále vnitro.
Volný blok, Chcípl pes, Otevřeme Česko
Úplně u voličů naopak propadl Volný blok. „Naproti tomu Volný blok vsadil na sebeprezentaci založenou na šíření šokujících nepodložených zpráv, případně na kontroverzním vystupování poslance Lubomíra Volného. Za incident v Poslanecké sněmovně, kdy musel být policisty vyveden za použití donucovacích prostředků, mu Úřad městské části Praha 1 ve správním řízení uložil pokutu.6 Volný blok, jehož představitelé zorganizovali v krátké době několik veřejných akcí a zahájili spolupráci s veřejně známými osobami, získal v parlamentních volbách 1,33 % (71.587 hlasů).“
V kapitole o pravicovém extremismu pak vnitro rozebírá vztahy mezi podobně zaměřenými stranami: „Národní demokracie se před volbami kriticky vymezila vůči Volnému bloku. Antisemitsky zaměřený předseda Národní demokracie mu vytkl údajné proizraelské postoje. Předvolební koalici Národní demokracie s Aliancí národních sil v červenci opustili Rozumní Petra Hanniga. Posléze byla přerušena spolupráce i s hnutím Otevřeme Česko normálnímu životu (nyní Chcípl PES).“
„Bartoš poslal zdravici na kongres pod záštitou Liberálně-demokratické strany Ruska Vladimira Žirinovského, ve které vyjádřil zármutek nad zhoršením vztahů s Ruskem kvůli ,pohádce o výbuchu ve Vrběticích´. Aliance národních sil s Národní demokracií získaly v parlamentních volbách 0,09% (5.167 hlasů). Po volbách příznivci Národní demokracie participovali na akcích tzv. antivax hnutí,“ uvádí dále Zpráva.
Média a domobrana na straně Kremlu
Podle Zprávy už loni začala šířit myšlenky Kremlu dezinformační média. „Dezinformační média ve sledovaném období šířila nepodložené zprávy o onemocnění Covid-19 a propagovala tzv. antivax hnutí. Dále se pak věnovala sporům mezi Západem a Ruskem, kdy jednoznačně stranila myšlenkám zaznívajícím od kremelských politiků. Xenofobní témata zůstávala oproti předchozím obdobím upozaděna,“ uvádí se v kapitole „Média šířící nenávistné předsudky“.
Jak vyplývá ze Zprávy, k uvedeným médiím se přidaly skupiny domobrany. „Představitelé domobraneckých uskupení byli aktivní v prostředí sociálních sítí. Zde často sdíleli informace z dezinformačních webů, případně myšlenky kremelské propagandy. Vymezovali se např. proti ,koronavirové hysterii´, ,vládě vlastizrádců´, či údajnému agresivnímu chování Západu vůči Rusku,“ uvádí se doslova ve Zprávě.
Národní domobrana podpořila ve volbách Volný blok
V podstatě od počátku pandemie prověřovali policisté desítky případů, které souvisely s protesty proti vládním opatřením, či později s tzv. antivax hnutím. Buď se jednalo o izolované skutky, nebo o dlouhodobé útoky namířené proti osobám, kterým je připisována odpovědnost za protiepidemická omezení. Policisté některé tyto případy dle závažnosti řeší buď jako přestupek, nebo trestný čin, stíháním konkrétní osoby. V trestním řízení byly případy klasifikovány zejména jako šíření poplašné zprávy, nebezpečné vyhrožování, nebo vyhrožování s cílem působit na úřední osobu.
Celkem bylo za rok 2021 spácháno na území ČR 61 skutků pod charakteristikou „nenávistně motivovaná kriminalita“, vyplývá z přiložených tabulek. Nejčastějšími napadenými jsou Židé a Romové. Nejvíce těchto skutků bylo registrováno v Praze, kde bylo spácháno 53 těchto skutků a 21 objasněno. „V roce 2021 bylo registrováno nejvíce nenávistně motivovaných skutků v Praze (53) a dále pak v kraji Ústeckém (12). Nejvíce stíhaných osob u nenávistně motivovaných skutků bylo evidováno v Praze (35) a v Ústeckém kraji (17),“ uvádí statistika ve Zprávě.
Irena Válová
Příspěvek vyšel původně na portálu Česká justice, který je rovněž součástí vydavatelství Media Network
