Budoucí vysokorychlostní tratě (VRT) Praha-Brno-Břeclav a Brno-Ostrava jsou ekonomicky obhajitelnou investicí, ukázaly studie proveditelnosti, které schválila Centrální komise Ministerstva dopravy. Oba materiály obsahují podrobné prognózy budoucího počtu cestujících, návrh linkového vedení dálkových vlaků, varianty technického řešení a ekonomickou analýzu projektů.
Jak se bude stavět
Se zahájením výstavby rychlých železničních spojení se počítá v roce 2025, a to úsekem Praha-Běchovice – Poříčany. V roce 2027 má začít budování tratí ve středních Čechách a v blízkosti Brna. V roce 2029 je v plánu realizace tratě přes Vysočinu. Kompletní síť by pak měla být dokončena a uvedena do provozu v roce 2030.
Praha – Brno
V tomto úseku byla zvolena varianta, která spojuje českou a moravskou metropoli severním koridorem kolem Kutné Hory a Světlé nad Sázavou. V Kraji Vysočina se jedná o trasu, jež je umístěna blíže Jihlavě, u které vznikne nejen nový terminál Pávov, ale také možnost propojení na konvenční síť.
Brno – Ostrava
V Brně vybraná varianta počítá se zapojením do terminálu Vídeňská s následným vstupem do železničního uzlu Brno. Směrem z Brna na jih vznikne rovněž nová trať vedená od současné západněji, v blízkosti Rakvic bude napojena do trasy současné.
V případě VRT Brno – Přerov – Ostrava byl vybrán projekt, který obsahuje návrh nové trati v úseku Brodek u Přerova – Prosenice – Ostrava-Svinov, stejně jako oboustranné sjezdy do stanice Hranice na Moravě.
Po Čechách až třísetkilometrovou rychlostí
Po trati by mělo jezdit několik kategorií vlaků, ty nejrychlejší mají zvládat spojení mezi hlavními nádražími obou největších měst do šedesáti minut. Maximální provozní rychlost se předpokládá 320 kilometrů v hodině, minimální rychlost vlaků počítá s hodnotou 200 kilometrů za hodinu.
Vysokorychlostní tratě tak významně zkrátí cestovní dobu mezi Prahou, Brnem, Olomoucí a Ostravou, ale v úseku Přerov-Hranice na Moravě uvolní kapacitu pro velmi silnou nákladní dopravu, která tudy směřuje na Ostravsko, do Polska či na Slovensko.
O vysokorychlostních tratích pravidelně Ekonomický deník informuje ve svých článcích. Více informací naleznete zde.
Jana Bartošová
