Cena emisních povolenek se doslova utrhla ze řetězu. Dnes dopoledne její cena pokořila nový rekord, když dosáhla 88 eur za tunu vypuštěných emisí oxidu uhličitého. Jenže Evropská komise si na rozdíl od většiny pozorovatelů nemyslí, že už nastal správný čas pro zásah – třeba v podobě uvolnění dodatečných povolenek na trh.
Nejprve pár čísel pro představu. Do letošního roku vstupovala emisní povolenka s cenou 34 eur za tunu emisí. Na počátku května už byla na 50 eurech, v závěru srpna dosáhla 60 eur. Poté se růst na dva měsíce zastavil. Od počátku listopadu tato „daň z uhlíku“ roste až do absurdních hodnot. Během posledních pěti týdnů povolenka zdražila o 50 procent na současných 88 eur.
Emisní povolenku si můžeme představit jako daň ze spalování fosilních paliv, která prodraží každou megawatthodinu elektřiny vyrobené z uhlí (v závislosti na účinnosti spalování) o 1900 až 2250 korun, v případě plynových elektráren o 900 až 1450 korun. Proto není divu, že ceny elektrické energie na burzách rostou do extrémních hodnot. Například základní roční pásmo pro rok 2022 na pražské PXE dnes roste na téměř 180 eur za MWh, měsíční pásmo leden 2022 je dokonce za 245 eur/MWh.
Nedostatky ve vzorci
Stále více politiků, průmyslníků i dalších pozorovatelů volá po zásahu Evropské komise, jenže ta se zatím tváří, že jí vývoj na trhu povolenek vůbec nezajímá. K důvodům tohoto nezájmu se v úterý vyjádřil na svém blogu italský analytik Alessando Vitelli, který je považován za jednoho z mála lidí, kteří zmatečnému vývoji na trhu s povolenkami rozumějí.
Podle Vitelliho se Evropská komise drží následujícího pravidla ze směrnice o EU ETS: „Pokud je cena povolenky po dobu delší než šest po sobě jdoucích měsíců vyšší než trojnásobek průměrné ceny povolenek během dvou předchozích let, Komise neprodleně svolá zasedání výboru zřízeného článkem 9 rozhodnutí č. 280/2004/ES.“
První problém je už v tom, že nikdo přesně neví, co znamená „šest po sobě jdoucích měsíců.“ Jedná se o klouzavou průměrnou cenu za šest měsíců, průměr za posledních šest celých kalendářních měsíců nebo o průměrné ceny za šest měsíců? Každá z těchto tří možností vede k různým výsledkům. Stejně tak je sporné, jak přesně spočítat průměr za „dva předchozí roky.“
Vitelli dává za vzor britský vzorec pro výpočet nadměrného růstu ceny. Britský systém zpoplatnění emisí, který samostatně funguje od letošního května, počítá se zásahem už ve chvíli, kdy tříměsíční průměrné ceny jsou vyšší než dvojnásobek dvouletého průměru. „Stručně řečeno, právě teď jsme docela daleko od jakéhokoli regulačního zásahu do EU ETS, ale může to být pouhý okamžik, kdy se na nějakou dobu spustí britský mechanismus,“ dodává Vitelli.
Bruselský nezájem
Evropská unie se zmohla pouze na analýzu příčin růstu ceny povolenek. Svou předběžnou zprávu k tomu vydal v polovině listopadu evropský regulátor trhů s cennými papíry ESMA. Regulátor zjistil, že otevřené pozice jsou do jisté míry drženy investičními společnostmi a bankami, ale jejich podíl na trhu se prý od roku 2018 výrazněji nezměnilo. To by popíralo teorii, že za živelným růstem cen povolenek a elektrické energie stojí finanční spekulanti.
ESMA provede hloubkovou analýzu trhu EU s uhlíkem, svou závěrečnou zprávu Evropské komisi předloží počátkem příštího roku. Evropská komise s ohledem na závěrečnou zprávu ESMA posoudí, zda jsou na trhu s uhlíkem zapotřebí cílené zásahy. Lze to chápat i tak, že evropští úředníci si chtějí užít klidné vánoční svátky a že se do „větší akce“ pustí nejdříve v lednu.
David Tramba
