Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, která se domáhala od státu 183 milionů korun jako ušlý zisk za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Podle soudce Ondřeje Růžičky nelze vinit stát z toho, že společnost, se kterou žena plánovala uzavřít smlouvu na manažerskou pozici, nectila presumpci neviny. Rozhodnutí není pravomocné. Manažerka v dalším řízení žádá od státu ještě zhruba 49 milionů korun za nemajetkovou újmu.
Alena Vitásková u soudu uvedla, že měla sjednány podmínky smlouvy na pozici ve vedení energetické firmy Vemex. Podle jejího právníka měla vést firmu pět let s možností prodloužení na dalších pět let. Sjednaný plat byl 500 000 korun měsíčně, Vitásková měla dále dostávat každoroční odměnu deset milionů a jednorázové odchodné 32 milionů korun.
„Manažerská smlouva by byla uzavřena, pokud by nebylo zahájeno mé trestní stíhání. Na tom si trvám,“ prohlásila bývalá šéfka ERÚ. Podle soudce to však není jednoznačné. „Samotné stíhání nebylo zákonnou překážkou uzavření smlouvy,“ uvedl. Soud by podle něj také potřeboval více důkazů, že smlouva opravdu měla být nastavena tak, jak Vitásková v žalobě uváděla.
Ministerstvo spravedlnosti Vitáskové dříve vyplatilo 450 000 korun, vyšší odškodné jí přiznat odmítá.
Vitásková čelila od března 2013 stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun, které patří do impéria Zdeňka Zemka. Elektrárny získaly od ERÚ licenci na výrobu těsně před koncem roku 2010, tedy ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené. Brněnský krajský soud Vitáskovou původně poslal do vězení na 8,5 roku za zneužití pravomoci, zastal se jí ale odvolací soud, který ji opakovaně osvobodil pro nedostatek důkazů.
Vitásková vedla ERÚ v letech 2011 až 2017. Dlouhodobě uvádí, že tím, kdo připustil vydání licencí, nebyla ona, ale její předchůdce v čele úřadu Josef Fiřt. Své trestní řízení Vitásková označuje za vykonstruované. Prezident Miloš Zeman ji v roce 2018 vyznamenal medailí Za zásluhy.
Vitásková byla od roku 2015 stíhaná také v souvislosti s tím, že jmenovala místopředsedkyní ERÚ bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou. Policie manažerku vinila ze zneužití pravomoci a z porušení povinnosti při správě cizího majetku a způsobenou škodu vyčíslila na více než milion korun. Prvostupňový soud ženě uložil podmíněný trest, odvolací senát ji ale loni i v tomto případě pravomocně osvobodil.
(čtk)
