Dálnice D5, jejíž poslední úsek u Plzně byl uveden do provozu před 15 lety, zajistila kromě rychlého spojení obyvatel Plzeňska s Prahou a Německem, výrazné snížení tranzitní dopravy v krajském městě i vyšší zaměstnanost v Plzeňském kraji. Po jejím úplném zprovoznění 6. října 2006, odkdy je v provozu dálniční obchvat Plzně, ubyla ve městě tranzitní doprava zhruba o 80 procent. Podle odhadů řidičů i odborníků na dopravu vzrostl za 15 let počet vozidel na 151 kilometrech D5 o 50 až 60 procent, víc na úseku z Prahy do Plzně.
„Tato dopravní stavba evidentně odlehčila Plzni i jiným obcím. Dále se projevila se pozitivně v tom, že jsme se stali atraktivním regionem a přitáhla spoustu investorů. Pro mě obrovské plusy převažují, ale v některých místech jsou lokální minusy, protože si obce ve svých širokých územních plánech neuvědomily, jaké následné problémy i s pracovníky mohou mít, když vznikne tolik fabrik,“ řekl náměstek hejtmanky pro dopravu Pavel Čížek (STAN).
„Tranzitu je v Plzni výrazně méně, hlavně těžké dopravy. Pokud by dnes nebyla dálnice a obchvat, tak by tu jezdily desetitisíce aut navíc,“ řekl náměstek primátora pro dopravu Michal Vozobule (TOP 09).
Doprava podle něj za 15 let vzrostla nejvíce v úseku Plzeň – Praha, ale i do Německa, zejména kvůli obchodnímu propojení partnerských firem.
„Strašně to odlehčilo dopravě v Plzni. Ti, co jedou z Prahy na Rozvadov, tak všichni jezdí mimo město,“ řekl náměstek plzeňské oblasti Ředitelství silnic a dálnic Miroslav Blabol.
Do Plzně zajíždějí jen kamiony, které zásobují obchody a firmy. Blabol souhlasí s odhady expertů a řidičů, že intenzita dopravy na D5 vzrostla za 15 let o 50 až 60 procent.
„Větší nárůst je u kamionů, protože zboží se vozí po Evropě čím dál víc,“ uvedl.
Podle Blabola nezažila dálnice zásadní uzávěry, velké rekonstrukce ani déletrvající zácpy.
„Opravy se dělají průběžně, ale že by byla třeba vyblokovaná nějaká část, tak to nebylo. Teď se třeba měnila z Plzně do Prahy svodidla mezi směry,“ řekl.
Víc oprav bylo na starší pražské části.
„Hodinová cesta do Prahy a 45minutová doba jízdy na hranice pořád zůstává,“ podotkl Blabol.
Podle Michala Vozobuleho je letiště Ruzyně lépe dostupné z Plzně než z některých částí Prahy. Rychlejšímu spojení na D5 pomohlo i zvýšení rychlosti z 80 na 100 km/hod. v tunelu Valík u Plzně před dvěma lety.
Dálniční směr na Západ byl podle Čížka zcela zásadní.
„Hned po zprovoznění se zaplnil mezi Plzní a Prahou i do Německa. Druhým efektem bylo, že Němci museli hned poté budovat dálnice na své straně,“ řekl.
Kraj by chtěl modernizovat také železniční trasu na Mnichov.
„Jednání probíhají. Oba státy by si měly uvědomit, že jde o důležitější směr než koridor na Polsko nebo jinam do Německa. To je dáno obrovskou obchodní výměnou s Bavorskem a navazujícími zeměmi,“ uvedl Vozobule.
Německá spolková vláda na tom ale podle něj velký zájem nemá.
Před 15 lety tedy byla zprovozněna 3,5 kilometru dlouhá poslední část dálnice D5 mezi Černicemi a Útušicemi, zahrnující most přes řeku Úhlavu a tunel Valík.
Dálnice D5 tak spojila v délce 151 kilometrů Prahu s Plzní a německými hranicemi u Rozvadova. Německo v tentýž den zprovoznilo dálnici A6 z Rozvadova k dálnici A93 do Mnichova a Česká republika se tak poprvé spojila s dálniční sítí Evropské unie.
Obchvat města Plzně, včetně posledního otevřeného úseku a silničních přivaděčů, byl nejsložitější stavbou dálnice D5. Počátky stavby úseku mezi Černicemi a Útušicemi sahají do 70. let 20. století a kvůli dlouhotrvajícím sporům o vedení obchvatu západočeské metropole byla stavba postupně zahájena mezi podzimem 2003 a jarem 2004.
Střední část obchvatu mezi 77. a 80. kilometrem dálnice D5 je dlouhá zhruba tři a půl kilometru. Její součástí je 445 metrů dlouhý most přes řeku Úhlavu a 380 metrů dlouhý tunel vrchem Valík. Dálnice D5 a německá A6 jsou součástí mezinárodního tahu E50 z Paříže na Ukrajinu.
Dálnice D5 se stavěla plných 29 let, od roku 1977. První úsek – necelých šest kilometrů z Prahy do Rudné – byl otevřen v roce 1982. Nejsložitější stavbou byl obchvat Plzně.
(čtk)
