INZERCE

Solární panely jsou hitem i na venkově. Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Zájem o střešní fotovoltaiku polevil. Může za to i rostoucí cena solárních panelů

Nové solární elektrárny v Česku přibývají podobným tempem jako loni. Podle statistik Solární asociace za prvních šest měsíců letošního roku vzniklo celkem 3859 nových projektů s celkovým instalovaným výkonem 25,2 megawattu. Zatímco realizace na střechách rodinných domů přibývají, v případě větších instalací na střechách výrobních a skladových hal nastal útlum.

Instalace na rodinných domech vznikají hlavně v rámci programu Nová zelená úsporám (NZÚ), díky němuž vyrostlo v prvním pololetí roku 2021 v Česku celkem 3161 zdrojů energie s celkovým výkonem přesahujícím 16,1 MW. V porovnání s dřívějšími roky jde o další nárůst, ještě v roce 2019 se tolik nepostavilo ani za celý kalendářní rok. Výsledek za celý letošní rok téměř jistě překročí 30 MW.

Jak dále uvedl Jakub Hrbek ze Státního fondu životního prostředí, podíl fotovoltaik s akumulací energie meziročně vzrostl u domácích projektů z 55 na 68 procent; v Praze to bylo dokonce již 80 procent. Vyplacená podpora za první pololetí dosahuje 424 milionů korun. Vedle 16,1 MW nového výkonu ve fotovoltaice díky státní podpoře vzniknou také kapacity na ukládání energie v objemu 21,2 MWh.

Nové instalace solárních elektráren na střechách budov. Výkon v megawattech. Zdroj: Solární asociace

Naopak větších projektů na střechách podniků a hal vzniklo za první pololetí pouze 66 s celkovým výkonem 3,3 megawattu. Dalšímu rozvoji brání především administrativa spojená s jejich výstavbou. „Velký počet projektů, které vznikají v rámci operačního programu OP TAK, čeká na stavební povolení,“ říká Veronika Šilhová, ředitelka Solární asociace. Letos se firmám nepodařilo dotáhnout žádný velký projekt, srovnatelný s loňskými instalacemi na střechách výrobních závodů LEGO Production a Thermo Fisher Scientific Brno.

Dalším důvodem může být i obrat v cenách solárních panelů. Dlouholetý pokles ceny technologií pro fotovoltaiku letos vystřídal růst. Zdražuje prakticky každá potřebná surovina – křemík, hliník, ocel, měď i sklo. Meziroční zdražení se pohybuje okolo 35 procent. Některé větší investory může tento nepříjemný vývoj motivovat k rozhodnutí projekt odložit a počkat, až se „velká surovinová krize“ přežene.

David Tramba