Modernizace správy vzdušného prostoru Evropské unie tak, aby byla efektivnější a ekologičtější. To jsou ve zkratce cíle iniciativy Jednotné evropské nebe. Evropští poslanci jsou přesvědčeni, že modernizace pravidel Single European Sky (SES) přispěje k efektivnější letecké dopravě v rámci Evropy, zkrácení leteckých tras a tím pádem i ke snížení emisí skleníkových plynů. Žádají proto reformu pravidel, aby byl evropský vzdušný prostor méně fragmentovaný, a zlepšilo se tak řízení letecké dopravy a s ním i bezpečnost a efektivita. Návrh regulace přinese částečnou liberalizaci doposud monopolního trhu, říká české Řízení letového provozu.
Iniciativa byla spuštěná už v roce 1999. V té době počet letů výrazně narůstal, proto byla potřeba lepší koordinace, aby se zabránilo zpožděním. Nová, modernější pravidla by mohla pomoci snížit nejen ceny letů, ale také dopady na životní prostředí.
Dosavadní zlepšení nestačí
Současná úprava SES pochází z roku 2004 a přínosy jsou celkem zřejmé. Z informací uvedených Evropským parlamentem vyplývá, že díky zavedeným opatřením kleslo průměrné zpoždění na trase způsobené uspořádáním toku letového provozu z 1,43 minuty na let v roce 2008 na 0,86 minuty v roce 2016.
Průměrné zpoždění při příletu způsobené uspořádáním toku letového provozu na letišti zaznamenalo stejný trend a kleslo z přibližně z jedné minuty na let v roce 2008 na 0,75 minuty v roce 2016.
K zlepšení došlo i v oblasti nákladové efektivnosti, kdy navzdory nižší než plánované poptávce po dopravě a souvisejícímu poklesu plánovaných příjmů klesly v letech 2009 až 2014 náklady na cestu na jednotku služby v rámci jednotného evropského nebe o 16,7 procenta.
„Je však zapotřebí uvést, že tato zlepšení lze částečně vysvětlit poměrně „nízkým“ provozem, který byl způsoben hospodářským útlumem. I když se letový provoz od poloviny roku 2013 zvýšil, nebudou stávající trendy pravděpodobně stačit k dosažení cílů iniciativy jednotné evropské nebe. Ve skutečnosti, a navzdory pokroku, jehož bylo v uplynulých deseti letech dosaženo, má evropský vzdušný prostor k úplné integraci stále daleko. Iniciativa jednotné evropské nebe čelí obtížím a odporu zejména z důvodu jejího širokého zaměření,“ uvádí k iniciativě Evropský parlament.
Kratší trasy, čistější technologie
Letadla musí častokrát obletět země s vyššími poplatky, vojenské zóny nebo oblasti s bouřkami. Výsledkem jsou delší lety a více emisí. Fragmentace vzdušného prostoru a nedostatečná koordinace má na svědomí také zpoždění.
Poslanci Evropského parlamentu tvrdí, že pravidla řízení vzdušného prostoru je třeba dále rozvíjet a přizpůsobit je vyvíjejícím se trhům, novému digitálnímu prostředí a Zelené dohodě pro Evropu. Prosazují proto nová pravidla, která by pomohla dosáhnout až desetiprocentního snížení emisí skleníkových plynů tím, že se zkrátí letecké trasy a podpoří se čistší technologie.
„Návrh regulace přináší z pohledu Řízení letového provozu podstatné změny. Jedná se například o částečnou liberalizaci doposud monopolního trhu poskytování letových navigačních služeb nebo striktní účetní oddělení traťových a terminálních služeb řízení a dalších služeb,“ popisuje změny Richard Klíma z Řízení letového provozu.
Jedním z cílů iniciativy je tak rovněž zvýšení konkurenceschopnosti evropského vzdušného prostoru. Poskytovatelé letových provozních služeb a dalších leteckých služeb, jako jsou komunikační a meteorologické služby, by měli být vybíráni ve spravedlivých tendrech.
Třikrát více vzdušeného prostoru
Přínosy iniciativy, ke kterým patří zlepšení výkonnosti uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb, by mohly být zásadní. V porovnání s výchozím stavem by změny mohly přinést až trojnásobek kapacity vzdušného prostoru, snížení nákladů na uspořádání letového provozu na polovinu a desetkrát vyšší bezpečnost či omezení dopadu letectví na životní prostředí o deset procent.
Aktualizace spočívá v pozměněném návrhu nařízení o provádění jednotného evropského nebe a návrhu na změnu evropského nařízení 2018/1139, pokud jde o kapacitu Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví působit jako orgán pro kontrolu výkonnosti jednotného evropského nebe.
Ekonomická certifikace
Součástí jsou i navrhované změny výkonnostního a poplatkového rámce v horizontu 2025+. „Poskytovatelé služeb budou muset splňovat náležitosti ekonomické certifikace nad rámec dosavadní certifikace bezpečnostní. Návrh dává širší pravomoci pro evropské regulační a dozorové orgány,“ vysvětluje Richard Klíma.
A dodává, že velký důraz je kladen na oblast životního prostředí. Původní návrh Komise, návrh Rady a návrh Parlamentu se vzájemně značně liší. Po prázdninách by tak měl začít trialog s cílem nalezení kompromisního znění.
Lucie Přinesdomová
