Hlavní motivací pro řešení dvojí kvality byly testy potravin a dalšího zboží. Ty ukázaly, že mezi produkcí pro jednotlivé státy mohou být výrazné rozdíly. Toto téma přivedla do popředí zájmu Evropské unie Česká republika spolu s dalšími „novými“ členskými státy. Nejprve se zdálo, že český zákonodárce předběhne unijní směrnici o nekalých obchodních praktikách, která má dvojí kvalitu řešit na evropské úrovni. Ačkoli je novela o potravinách od minulého měsíce účinná, teprve praxe ukáže, zda jsou čeští zákazníci dostatečně chráněni.
Dvojí kvalitu u potravin projednávalo ministerstvo zemědělství a vláda už zkraje roku 2019 v rámci novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Změna zákona však byla schválena parlamentem až v dubnu letošního roku, protože ji poslanci vrátili loni v červnu zpět do druhého čtení. A k jejímu vrácení přistoupil i senát letos 2021, a to hlavně kvůli nesystémovému pozměňovacímu návrhu na povinný podíl českých potravin na pultech obchodů.
Dlouhý boj o novelu
Původní podoba novely, kterou v květnu 2019 schválila vláda, obsahovala zákaz uvádět na trh potraviny označené zdánlivě totožně s potravinou uváděnou na trh v jiném členském státě Evropské unie, ačkoliv potravina uváděná na trh v České republice má odlišné složení nebo vlastnosti.
„Nedodržení zákazu by mělo být možné trestat až mnohamiliónovou pokutou. Poslanecká sněmovna se návrhem začala zabývat až v prosinci 2019 a poslanci k němu podali bezmála třicet pozměňovacích návrhů,“ říká ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Nejproblémovějšími byly různé návrhy na to, aby byl v obchodech povinný podíl českých potravin. Jeho poslední verze vypadala tak, že v roce 2021 má být podíl českých potravin na českých pultech 55 procent a každoročně se má zvýšit o 5 až na 85 procent v roce 2027.
Jako problém se ukázala popsaná formulace zákazu dvojí kvality, protože se odchyluje od znění evropské směrnice. Bylo tedy doplněno, že dvojí kvalita zakázaná není, pokud je odůvodněná oprávněnými a objektivními skutečnostmi a pokud je potravina opatřená snadno přístupnou a dostatečnou informací o odlišném složení nebo vlastnostech.
Povinný podíl českých potravin
Novela prošla ve sněmovně bouřlivou diskusí. „Poslanecká sněmovna ji v rámci třetího čtení projednala a schválila až letos 20. ledna, přičemž součástí bylo i zavedení povinného minimálního podílu českých potravin v prodejnách nad 400 metrů čtverečních. S tím však nesouhlasil senát a rozhodl o vrácení novely poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy,“ vysvětluje Eduarda Hekšová. A jedním z nich byl právě požadavek na vypuštění povinného minimálního podílu českých potravin.
V polovině dubna tak poslanecká sněmovna novelu opětovně projednala a přijala, ovšem již bez zavedení povinného podílu českých potravin v tuzemských obchodech. Od 12. května je novela účinná. Od tohoto dne tedy platí zákaz uvádět na trh potraviny zdánlivě totožné s potravinou uváděnou na trh v jiných členských státech Evropské unie, ačkoliv potravina uváděná na trh v České republice má podstatně odlišné složení nebo vlastnosti, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi a pokud není potravina opatřena snadno přístupnou a dostatečnou informací o tomto odlišném složení nebo vlastnostech.
Co bude dál?
„Tento zákaz jednoznačně vítáme, ovšem není možné usnout na vavřínech. Teprve praxe a vymáhání tohoto zákazu ze strany dozorových orgánů ukážou, zda jsou čeští spotřebitelé dostatečně chráněni,“ konstatuje Eduarda Hekšová.
U nepotravinových výrobků má dvojí kvalitu na starost ministerstvo průmyslu a obchodu, které novelu zákona o ochraně spotřebitele předložilo vládě v červenci minulého roku.
Podle novely by mělo být nekalou obchodní praktikou jakékoliv uvádění výrobku na trh jako výrobku totožného s výrobkem uváděným na trh v nejméně dvou dalších členských státech Evropské unie, přestože takový výrobek má podstatně odlišné složení nebo znaky, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi.
Nekalé obchodní praktiky jsou obecně zakázané a za porušení zákazu v tomto případě má hrozit pokuta do výše 50 milionů korun.
„Úprava zákona o ochraně spotřebitele ovšem stále čeká na projednání v prvním čtení ve sněmovně, a je tak již vysoce nepravděpodobné, že bude projednána do voleb. Po nich pak spadne pod stůl,“ uvádí Eduarda Hekšová.
Do intenzivního testování a srovnávání potravin se zapojila i spotřebitelská organizace dTest. Ta nesouhlasí s tím, aby spotřebitelé dostávali ve stejném obalu produkt jiné kvality se zdůvodněním, že si to sami žádají.
Lucie Přinesdomová
