Odchod od uhlí může mít různé podoby. Sousední Polsko se vydalo cestou faktického zestátnění uhelných dolů a elektráren, které zatím vlastní energetické skupiny PGE, Tauron a Enea. Fakticky tak vznikne státem kontrolovaný dominantní hráč s podílem 55 procent na výrobě elektřiny. Polská vláda bude muset podle analytiků novou státní společnost dotovat, pokud chce udržet uhelné bloky v provozu.
Bełchatów, Kozienice, Opole, Jaworzno a samozřejmě kontroverzní Turów, který se nachází hned za českou hranicí a jehož expandující uhelný lom způsobuje úbytek vody v řadě obcí na Liberecku. Tyto velké uhelné elektrárny – a spolu s nimi celou řadu dalších – převezme od současných vlastníků státem kontrolovaný podnik. Ten ponese dramaticky znějící jméno Narodowa Agencja Bezpieczeństwa Energetycznego (NABE), tedy v překladu Národní agentura pro energetickou bezpečnost.
Jak uvedl polský zpravodajský web PAP Business, převod uhelných aktiv se má uskutečnit v příštím roce. Stane se tak po „řádném procesu due diligence a adekvátním ocenění majetku.“ Vedle elektráren transakce zahrnuje i hnědouhelné lomy, naopak černouhelné doly a uhelné teplárny zůstanou v majetku současných vlastníků. „Klimatická politika Evropské unie si žádá, abychom nezůstávali pasivní,” řekl k transakci ministr státního majetku Jacek Sasin.
Burzovní investoři jsou tímto nápadem nadšeni. Akcie Tauronu od začátku dubna posílily o 16,6 procenta, PGE dokonce o celých 25 procent. Polské energetické společnosti se totiž mohou zbavit zátěže v podobě uhelných elektráren, které po nedávném růstu ceny emisní povolenky přinášejí svým vlastníkům jen starosti a ztráty. PGE, což velikostí a významem něco jako polský ČEZ, se v roce 2019 propadl do ztráty téměř čtyř miliard zlotých (23,5 miliardy korun). Druhý největší hráč na trhu s elektřinou v Polsku – Tauron – vykázal loni prodělek 2,5 miliardy zlotých (téměř 15 miliard korun).
Jak upozornil analytik Paweł Czyżak, vedoucí energetické a klimatické sekce polského think-tanku Instrat, již loni měla polovina uhelných elektráren zápornou provozní marži. Do budoucna bude ještě hůře, protože v letech 2025 až 2028 skončí režim kapacitních mechanismů, jehož prostřednictvím stát poskytoval zvýhodněnou cenu za vyrobenou elektřinu. Polským uhelným elektrárnám nepomáhá ani fakt, že v zemi je dražší elektřina než v jiných státech střední Evropy. Například roční dodávka v základním pásmu na rok 2022 vyjde – podle údajů energetické burzy EEX – v Polsku na 66,7 eura za MWh. Pro srovnání: v českém případě je cena 59,4 eura za MWh.
Paweł Czyżak v analýze na svém webu czyzak.net upozornil, že státem vlastněné NABE bude s přihlédnutím k výše uvedeným faktům silně prodělečné. Během let 2022 až 2040 vytvoří ztrátu v celkové výši 6,8 miliardy eur. To není dobrá zpráva pro daňové poplatníky, kteří budou muset tento účet zaplatit. Ať už přímo v daních, nebo nepřímo v rostoucím zadlužení státu.
David Tramba
