Překvapení, že se tradiční hračky jako traktor nebo beruška na klíček stále vyrábějí, čekalo na návštěvníky letošního DesignBloku. Nový ředitel firmy Kovap, která tyto hračky vyrábí – Filip Klepek – byl zase překvapen, že téměř všichni návštěvníci si s některou z hraček v mládí hráli, ale málokdo věděl, jak se jejich výrobce jmenuje a že stále hračky vyrábí. „Je to úžasná tradice sahající do roku 1946, kterou se snažíme pozvednout, Průběžně nacházíme někdy beznadějně ztracené, jindy dávno zapomenuté formy na výrobu hraček z dob totality, ale také se intenzivně soustředíme na vývoj nových hraček, abychom oslovili současnou a budoucí generací dětí,“ říká s nadšením Filip Klepek v zasedací místnosti jedné ze dvou částí firmy Kovap v Novém Hrádku nedaleko Nového Města nad Metují.
Národní kulturní dědictví má podle svých slov dennodenně na dosah manažer Filip Klepek, když coby generální ředitel vede firmu Kovap v Novém Hrádku. Znáte mechanické hračky na klíček jako „kluk na tříkolce“, beruška, která nespadne ze stolu, nebo plechový traktor, u nějž se dají zařadit tři rychlosti a zpátečka či nejrůznější plechová auta? A matně si vybavujete, stejně jako já něco s Náchodem? Tak to je ono. Továrna v Novém Hrádku nedaleko Nového města nad Metují vyrábějící tyto hračky byla dříve součástí Kovodružstva Náchod, dnes je to firma Kovap.
Beruška
- Na přelomu 70. a 80. se dělalo 120.000 ks berušek za rok
- Dnes je to stabilních 10.000 ks
Když dostal manažer Filip Klepek, který se předtím věnoval především automobilovému průmyslu, nabídku se ujmout továrny na hračky, moc dlouho neváhal a přestěhoval se do Orlických hor i se svou těhotnou manželkou. Jejich nedávno narozená dcera je tak dítětem „narozeným ve fabrice“, kde to voní především zámečnickým řemeslem. Jak záhy zjistím, není jediná.
V jedné z dílen totiž potkáváme muže skloněného nad jednou z nesčetných forem, díky kterým plechové hračky vznikají. Jaroslav Smola svému řediteli ukazuje, jak se původně zarezlou formu postupně daří čistit a za chvíli oba muži živě diskutují o typech dříve vyráběných hraček a o tom, kde by se ještě mohly nacházet jejich staré formy.
Pan Smola prozrazuje, že v továrně pracuje 45 let a že se narodil v bytě, který má dnes k dispozici generální ředitel Filip Klepek se svou rodinou. Kovap – dříve známý pod jménem Kovodružstvo Náchod se vyznačuje tím, že jsou v něm zaměstnanci desítky let.
Po revoluci vzniklo družstvo zaměstnanců, které loni převzal nový majitel
Po revoluci se tehdejší Kovodružstvo Náchod rozdrolilo transformačním zákonem na několik drobnějších uskupení a jedním z nich byl právě Kovap, který převzal výrobu většiny hraček, zejména těch plechových, ale také průmyslové aktivity tehdejšího Kovodružstva, jako výroba nástrojů, lisování plastických hmot, tlakové lití kovů, excentrické lisování plechu, atd. Právní formou nové společnosti bylo výrobní družstvo, což v praxi znamenalo, že každý zaměstnanec byl prostřednictvím drženého podílu i spolumajitelem. V takovém organismu bylo velmi složité docílit jakýchkoliv rozhodnutí, proto se počet družstevníků pomocí odkupování jejich podílů postupně zužoval, až do roku 2012, kdy proběhla transformace z výrobního družstva na s.r.o. V roce 2019 pak bývalí družstevníci a následně jediní majitelé, pánové Lubomír Hošek a Radůz Herda společnost prodali českému investorovi, který do funkce jmenoval nynějšího ředitele.
Mezi zákazníky, pro které Kovap vyrábí, patří i další známý výrobce hraček – Merkur. „Děláme pro ně například pneumatiky a další komponenty,“ říká Klepek. Dalším zákazníkem je Meva-Tec, který vyrábí mj. nádoby na odpady. V Kovapu pro ni vyrobili zmenšeninu kovového kontejneru, která slouží jako pokladnička a reklamní dárek. „Naši konstruktéři ji navrhli, vyrobili jsme si potřebné nástroje a pak ji kompletně vyrobili.“ ukazuje originální dárek Filip Klepek. Tato externí výroba se na tržbách firmy podílí 30 %, zbylých 70 „jde“ za hračkami.
„Velice dobře si uvědomuji co se ve fabrice skrývá za poklad a tak se k tomu snažím přistupovat. Chceme dát moderní háv desítky let trvající tradici a i připravit nové produkty,“ říká Klepek. „Máme 37 zaměstnanců, kteří pracují nejen na hračkách, ale i na výrobcích pro ostatní zákazníky. Nutno podotknout, že díky těmto lidem, kteří tu desítky let pracují, firma přežila s minimálními náklady,“ dodává ředitel Klepek, který historii výroby hraček neváhá označit jako „národní kulturní dědictví“. „Tento statut nemají, ale já to tak vnímám,“ říká směrem k vitríně plné hraček Klepek.
DesignBlok jako začátek restartu?
Velice pozitivní ohlasy zaznamenali zástupci Kovapu na letošním DesignBloku, který se nakonec ukázal být ojedinělou „off-line“ akcí, kde mohly být hračky prezentovány. „Snad všichni, kdo se u nás v expozici zastavili hračky znali, mnohdy ale nevěděli, že se ještě vyrábí, natož, aby znali firmu, která za nimi stojí,“ vypráví Klepek.
Mechanické hračky s unikátním mechanickým motorem na klíček (který se vyrábí ze slitiny zinku na kanadském stroji ze 70. let) jsou samozřejmě náročné na výrobu. Legendární traktor se třemi rychlostmi a zpátečkou s přívěsným valníkem má podle Klepka 250 normovaných operaci. Samotný natahovací strojek má 65 dílů. „Takže se dá říct, že jsem z automobilové branže neutekl moc daleko. I toho je seriózní mechanická výroba, která se musí pečlivě naplánovat. Musí se pro ni nakoupit materiál a výrobu naplánovat, aby vše na sebe navazovalo. Jen je to samozřejmě v menším měřítku,“ dodává generální ředitel Kovapu, který plánuje nové produkty.
Traktůrek Zetor
- Na přelomu 70. a 80. se dělalo až 50.000 ks, přičemž polovina šla na export a zároveň to byl jediný traktůrek, který jsme vyráběli. Všechny ostatní traktory (Hanomag, Porsche, Kubota, atd. přišly až po revoluci)
- Dnes dělá Zetor “pouze“ necelých 1.000 ks z celkové produkce 7.000 ks
Náročnost výroby se musí projevit v ceně
„Uvědomuji si, že cena našich mechanických hraček může pro někoho být limitujícím faktorem pro to, aby ji koupil dětem. Protože mu pak přijde líto, že traktor za 800 nebo u zahraničních značek ještě draží, dítě rozbije. Připravujeme proto nový výrobek, který bude bez mechanického strojku, ale přidáme k němu postavičky, aby děti mohly vytvářet příběhy,“ dodává Filip Klepek.
Na nové položce prodejního seznamu pracuje firma s designérkou Lenkou Svatošovou ze studia gentle & more. Do prodeje by se nový traktor měl dostat v příštím roce a jeho cena bude do 500 korun. „Tradiční KOVAP traktůrek jsme redesignovali tak, aby byl bezpečný, dostatečně odolný a zajímavý pro současné tříleté dítě. V návrhu jsme reflektovali to, že v tomto věku děti reagují spíše na senzorické podněty a rozvíjí motorické dovednosti. Traktor má nadsazené oblé tvary, plechová kapota je zakončena z obou stran měkkými díly, aby hračka vydržela pády a vyhovoval dnešním malým dětem mezi 3 až 6 lety,“ říká Lenka Svatošová.
Na názory, že jsou hračky z produkce Kovapu drahé, naráží Klepek poměrně často. „Někteří lidé si neuvědomují časovou náročnost výroby a také to, že zejména u traktorů musíme platit poplatky za užití ochranných známek původních výrobců “ vysvětluje Klepek. Jedním dechem však dodává, že modely získávají na hodnotě. Vstává a ukazuje jeden z modelů Tatry ve vitríně zasedací místnosti.
„Tento model se na Aukru prodává za 12 tisíc. To je další rovina naší práce se kterou musíme pracovat. Sběratelů je celkem dost a oni dobře ví, co se už nevyrábí, takže i když se nám poštěstí najít nějakou zapomenutou formu, která nebyla roztavena, musíme velice opatrně zvažovat, jak dosud nevyráběný model uvést na trh, abychom nezničili hodnotu sběratelských modelů a celých sbírek,“ vysvětluje Filip Klepek.
Zapomenuté formy se dají stále nalézt. Třeba v seně
K mému udivenému pohledu na zmínku o nalezených formách dodává, že zrovna nedávno byla jedna nalezena pod senem ve sklepě zemědělského statku, který kdysi Kovodružstvo Náchod využívalo. „V regionu ví, že kdyby někdo našel těžkou kovovou věc, o které neví, k čemu by byla, má nám dát vědět. Pro nás má velkou hodnotu, takže se s nálezcem rádi domluvíme na nějaké kompenzaci. Bohužel řada forem byla opravdu odvezena do sběru a skončila v kovovém odpadu. Chápu okamžitý ekonomický přínos pár tisíc nebo desítek tisíc, ale z mého pohledu to jsou nedozírné historické ztráty,“ dodává Klepek s tím, že právě stovky forem uskladněných po celé firmě jsou nedocenitelnou „sbírkou“ Jaroslava Smoly. Na všech se totiž svou prací podílel.
Ostatně – na historii narazíte v továrně v Novém Hrádku na každém kroku. Nejstarší stroj, který stále funguje je „mašina“ na níž se ofsetovou technologií potiskují plechy ze kterých jsou hračky vyrobeny. Je z roku 1942 a jak generální ředitel říká, že „díky absenci čipů a řídících jednotek stačí na jeho případný servis a opravu klíč, kladivo a kleště. Stejně tak to platí i pro naše hračky.“
O mnoho mladší, ale přesto také pěkně „vousatý“ je z roku 1974 stroj, na němž se ze slitiny zinku vyrábí klíček, kterým se natahují všechny mechanické hračky. Do továrny se dostal výměnou za hračky, které putovaly opačným směrem do Kanady. Montrealská firma Dynacast stroje na tlakové lití kovů vyrábí dodnes, ale asi by se její zástupci divili, že v Orlických horách jejich stroj funguje tak dlouho.
Právě obnova strojního vybavení firmu v nejbližší době čeká, kromě toho hodlá nový majitel investovat také do rekonstrukce továrny, na kterou dlouhá léta nikdo nepomyslel. „Příští rok se ponese v duchu počítání a přípravy. Továrna v Novém Hrádku stojí již od 30. let minulého století, kdy zde byl provoz tkalcovny, takže tuším, že nás při rekonstrukci čeká celá řada překvapení. “ říká Filip Klepek a ukazuje přitom na změť drátů vedoucích po zdech.
Jiří Reichl
