Velká rekonstrukce čeká v příštím roce Terminál 3 Letiště Václava Havla, který je využíván především pro soukromé lety a lety vládních speciálů. Z projektové dokumentace vyplývá, že se například počítá s fotovoltaickou elektrárnou o výkonu 99,90 kW na střeše terminálu, či zastřešením části terminálu na straně k letadlům. V plánu jsou také stanice pro samoobslužné odbavení cestujících.
Přebudovaný vstup včetně nových stromů a keřů a výměna zpevněných povrchů za nezpevněné vznikne po rekonstrukci Terminálu 3 Letiště Václava Havla, která je plánována na příští rok. Vedení letiště nyní vyhlásilo výběrové řízení na zhotovitele stavby, která je již vyprojektována. Podle mluvčí Letiště Praha Kateřiny Pavlíkové je očekávaná cena za stavbu 250 milionů korun.
„Modernizace Terminálu 3 bude zahrnovat rekonstrukci stávající budovy včetně interiéru a venkovních prostor tak, aby byly pohodlné pro cestující a zároveň splňovaly veškeré technologické, provozní a bezpečnostní požadavky moderního mezinárodního letiště. Součástí rekonstrukce bude také nové dispoziční řešení v přízemí odletové haly, kde vzniknou moderní VIP prostory včetně salónku pro možná jednání klientů. Naopak dojde ke zrušení stávající restaurace,“ uvedla Pavlíková. Podle ní vzniknou také větší prostory pro samotné odbavení cestujících jak do destinací v rámci Schengenského prostoru, tak i mimo něj. „Zároveň se zlepší podmínky pro odbavení nadrozměrných zavazadel, která často využívají například různé sportovní kluby při charterových letech,“ dodala mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková.
Fotovoltaika na střeše pokryje provoz a počítá se s prodejem energie do sítě
Na dvou střechách budovy bude umístěno 222 kusů solárních panelů, které budou vyrábět elektřinu pro osvětlení terminálu a provozní potřebu. Případné přebytky budou předávány do distribuční sítě. Z technické dokumentace vyplývá, že se fotovoltaická elektrárna bude rozkládat na ploše 493,95 m2. „Panely budou uloženy na nízké nosné konstrukci pod sklonem 13 ° tak, aby si navzájem nestínily ani při slunci nízko nad horizontem. Minimální doporučená vzdálenost řad je 1,50 m, pro naši zeměpisnou polohu byla zvolena vzdálenost řad 1,70 m. Na nižší úroveň střechy instalováno 134 fotovoltaických panelů ve 33 řadách, na vyšší 88 panelů ve 29 řadách,“ uvádí se v technické zprávě.
„Dominantním prvkem ze strany plochy letiště bude nové zastřešení po celé délce budovy, díky němuž se zvýší komfort pro cestující i posádky letadel a umožní také větší ochranu používané letištní techniky před povětrnostními vlivy. Z neveřejné části vzniknou z letištní plochy také nové vstupy do budovy, aby mohli z/do terminálu odděleně procházet cestující na příletech i odletech,“ vyzdvihla další významnou změnu Terminálu 3 Pavlíková. Díky rekonstrukci vzniknou také nová parkovací místa uvnitř areálu.
Cestující se sami odbaví
Zcela novým prvkem, který na Terminálu 3 vznikne, jsou samoodbavovací přepážky. V odletové části budou tři odbavovací pulty z nichž dvě pracoviště budou připravena na instalaci „self bag drop“ (SBD) systému (vážící a odesílací pás s obousměrným pohybem) a jedno pracoviště se širším vážícím dopravníkem pro podání a výdej nadrozměrných zavazadel (s obousměrným pohybem).
„Základní konfigurace řešení podporuje proces dvoustupňového odbavení, plně integrovaný s webem a samoobslužným odbavovacím kioskem. Cestující se nejprve zaregistruje na samoobslužném kiosku, zkontroluje si cestovní doklady a vytiskne si letenku a štítek na své zavazadlo. Potom jde k samoobslužnému pultu zavazadel, kde si naskenuje palubní lístek, položí zavazadlo na dopravník a naskenuje štítek zavazadla. Systém SBD ověří, zda je zavazadlo v souladu s povolením na přepravu cestujících, a pokud bude zavazadlo přijato, vydá potvrzení pro cestující. Tento dvoustupňový proces umožňuje lépe vyvážit tok cestujících a přispívá ke snížení čekací doby,“ uvádí se v jednom z materiálů k veřejné zakázce.
Případně může být terminál vybaven tiskárnou štítků na zavazadla. Toto umožňuje cestujícím, kteří se odbavili přes web a nepotřebují žádná další povolení k letu, jít přímo na terminál SBD, předložit palubní lístek a získat štítek na zavazadlo. Systém vydá cestujícímu doklad, který obsahuje informace jako je značka a hmotnost každého registrovaného zavazadla.
Jak funguje „SBD proces“ (self bag drop)
Před vstupem k SBD se cestující odbavil na samoobslužném kiosku, kde získal palubní lístek. Je-li to možné, obdrží i štítek k označení jeho zavazadla.
Na stanovišti SBD:
- Cestující se identifikuje na kiosku skenováním palubního lístku.
- Je vyzván, aby položil zavazadlo na pás a naskenoval štítek na zavazadle pomocí ručního skeneru.
- Zavazadla jsou posunuta dopředu na první dopravník, kde dojde ke kontrole rozměrů a váhy zavazadel včetně kontroly informací o cestujícím v systému DCS. V případě zavazadel s nižší hmotností než 2 kg je zahrnuto omezení v podobě jejich neuvedení do systému BHS.
- Pokud je zavazadlo v souladu s podmínkami pro přepravu cestujících, je zavazadlo posunuto dopředu na druhý dopravník, systém BHS zaznamená, že je zavazadlo vloženo. Případně před vložením zavazadle dojde k pořízení obrazovému záznamu.
- Tento postup lze opakovat, pokud má cestující více zavazadel.
- Podle volby zákazníka obdrží cestující doklad o vložení zavazadel.
- V případě chyby se zobrazí zpráva s uvedením povahy problému a navrhované akce. Pokud nelze zavazadla vložit, zavazadla se přesouvají zpět na přední stranu prvního dopravníku. K ověření zavazadel se používá:
- Váha: SBD používá integrovanou váhu v prvním dopravníku. Hmotnost se porovnává s maximální povolenou hodnotou z DCS.
- Velikost: SBD zajišťuje, že rozměry zavazadla délka x šířka x výška při umístění na dopravním pásu nepřesáhnou 90 x 50 x 70 cm.
Historie Terminálu 3
Terminál 3, který se používá primárně pro odbavení privátních, speciálních či charterových letů, byl v areálu Letiště Václava Havla Praha postaven již v roce 1996. Od doby zprovoznění v roce 1997 budova neprošla žádnou významnější rekonstrukcí a za celou dobu provozu byly v interiéru prováděny jen nutné dílčí opravy. Po 25 letech užívání by tak bez provedené modernizace došlo k technickému, technologickému i morálnímu zastarání celého objektu.
Jiří Reichl
