Bývalý náměstek olomouckého krajského policejního ředitele Karel Kadlec dnes u soudu popřel, že by v kauze Vidkun dlouhodobě vynášel informace z trestních spisů vlivnému podnikateli Ivanu Kyselému, jak mu klade za vinu žalobce. Nikdy podle svých slov nevyzradil nic, co by mohlo vyšetřování ovlivnit. Cenné informace mu naopak podle něj předával Kyselý, kterého označil jako svého dlouholetého kamaráda. Případ se úzce dotýká i bývalého ministra vnitra za ODS Ivana Langera, ten obviněn nikdy nebyl, ale detektivové i státní zástupci jej od počátku označují za „podezřelého“.
Podle žalobce Miroslava Stokláska měl Karel Kadlec podnikateli a příteli exministra vnitra za ODS Ivana Langera Ivanu Kyselému poskytnout informace z devíti trestních kauz.O také tvrdí, že se nechal se instruovat, jak má policie v těchto případech konat.
„Nikdy jsem žádné informace nevyužil ke prospěchu svému nebo třetí osoby a nikdy jsem v souvislosti s výkonem svého povolání nepřijal žádný dar, natož úplatek. Byl jsem policistou 20 let. Vždy jsem dbal na to, aby každá trestní věc byla nestranně posouzena. Nikdy jsem nevyzradil nic relevantního, co by mohlo vyšetřování ovlivnit,“ uvedl před soudem Kadlec. Kauzu Vidkun označil za vykonstruovanou.
Údajně vyzrazené informace podle Kadlece nebyly tajnými informacemi, šlo prý o informace veřejně známé nebo medializované. U soudu se hájil tím, že to byl naopak on, kdo se snažil získat informace, které jako policista potřeboval.
„Ivan Kyselý byl a je můj kamarád. Znám ho čtvrt století. Pohyboval se ve vysoce zájmovém prostředí, ke kterému se logicky vztahovala má práce. Nebyl důvod kvůli tomu rezignovat na práci policisty nebo na naše kamarádství. Byla to citlivá situace a nebylo to vždy jednoduché, vždy jsem však vnímal, že tyto dvě roviny jde skloubit,“ uvedl.
Nepopřel, že se s vlivným podnikatelem Kyselým scházel, podle Kadlece to však byl naopak podnikatel, kdo mu přinesl velké množství cenných informací.
„Pokud by mezi námi nebyl přátelský vztah, tyto informace bych nikdy nezískal,“ podotkl. Soudu také řekl, že v konverzaci s Kyselým naopak záměrně využíval i nepravdivé či zkreslené informace. „Kyselý mě nikdy ničím neúkoloval a já jsem nikdy neplnil žádné jeho instrukce,“ řekl Kadlec. Do podobné role dosadil i obžalovaného bývalého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD), i on mu prý naopak dodal potřebné informace.
Podle obžaloby bývalý policejní náměstek Kadlec za pomoci tehdejšího šéfa krajské hospodářské kriminálky Radka Petrůje pravidelně, dlouhodobě a záměrně poskytoval informace vlivnému podnikateli Kyselému z devíti trestních řízení. Šlo například o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc, závodiště Lazce, ale i o kauzu Tesco SW, které měly zůstat utajeny. Kyselý je podle žalobce využil k posílení svého vlivu, případně je předal dalším lidem s významným politickým či ekonomickým vlivem, jako byl například bývalý ministr vnitra za ODS Ivana Langer.
Kadlece kvůli jeho úzkým vazbám s vlivným podnikatelem Kyselým, blízkým přítelem bývalého ministra vnitra a olomouckého poslance Ivana Langera (ODS), vyšetřovala v roce 2012 Generální inspekce bezpečnostních sborů. Podle informací ČTK tehdy prošetřovala, zda se vazby promítají i do ovlivňování vyšetřování hospodářských kauz, které souvisely s podnikáním Kyselého na olomouckém realitním trhu. Inspekce poté dospěla k závěru, že nebyly zjištěny skutečnosti, které by nasvědčovaly podezření ze spáchání trestného činu.
Ohýbání spisů nebo jen hospodské řeči?
Jak vychází postupně najevo, na zatýkání a předvádění původně šesti podezřelých se podílelo 190 policistů a policii případ kvůli letům práce a zapojení lidské síly „stál“ desítky miliónů korun. Kauza je vystavěna z drtivé většiny na odposleších, desítky vyslechnutých svědků, včetně státního zástupce a soudce, ovšem konstrukci vyšetřovatelů o ovlivňování trestních spisů nepotvrzují.
Obžalovaní od počátku namítají, že kauzu začal bývalý šéf ostravské expozitury Jiří Komárek na základě smyšlených úředních záznamů, díky kterým bylo povoleno sledování a odposlechy. Stovky hodin nashromážděných materiálů dokumentují schůzky podezřelých nebo jejich komunikaci v zaměstnání. Kauzu rozhoduje senát soudce Martina Lýska.
Olomoucký Krajský soud má celkem tři prvoinstanční trestní senáty, jen jeden vede specialista na korupci Martin Lýsek. Případ mu „napadl“ proto, že bývalý náměstek olomoucké krajské policie Kadlec byl obviněn mimo jiné z údajného korupčního jednání. Podle odposlechů detektivů mu měl nabídnout úplatek jeden z aktérů. Policie ovšem nezná výši úplatku, jeho cíl, ani to, zda byl předán, nebo kdy měl být předán.
Tak složitý případ jako Vidkun soudce Lýsek dodnes neřešil, ve veřejných zdrojích lze dohledat případy násilné kriminality, týrání a další podobné kauzy. Původně přerovský soudce v minulosti působil v odborném kolegiu pro trestní právo Soudcovské unie. Na internetu je pozitivně hodnocen pro svou erudici a „lidský“ přístup k obžalovaným. „Ve spise se od doby podání obžaloby objevila asi čtyři podání různých obhájců, kteří se domáhají například nařízení předběžného projednání obžaloby. Budeme to muset všechno vyřešit,“ řekl Martin Lýsek ke kauze Vidkun loni v srpnu agentuře ČTK. Soudcem byl Martin Lýsek jmenován v roce 2008.
Práci detektivů dnes už bývalého ÚOOZ dozorovalo olomoucké Vrchní státní zastupitelství Ivo Ištvana, konkrétně žalobce Miroslav Stoklásek, ale podílelo se na ní hned několik olomouckých prokurátorů. Operace dostala krycí název Vidkun podle norského nacistického kolaboranta Vidkuna Quislinga. Podle dokumentů, které předložilo státní zastupitelství soudu, když se rozhodovalo o vazbě obviněných, se v kraji měly údajně „ohýbat“ kauzy pět let zpátky. Celkem jde o devět údajných skutků.
Zátah odstartovalo podezření, že někdo z vedení policie v Olomouckém kraji poskytuje informace z vyšetřování místním podnikatelům. A že určitá skupina lidí společně domlouvá postup, jak některé kauzy ovlivnit. Jak se postupně ukázalo, vyšetřování odstartovalo několik úředních záznamů šéfa ostravského ÚOOZ Jiřího Komárka. Podle výpovědí několika svědků ovšem smyšlených, což dokládají celkem zřetelně i svědecké výpovědi.
Dalším paradoxem kauzy Vidkun pak je, že dozorující žalobce Miroslav Stoklásek měl na starosti jako dozorující státní zástupce jednu z kauz, kvůli které obvinění z celkem devíti trestných činů padla. ÚOOZ v minulosti vyšetřoval prostějovského podnikatele a politika ČSSD, bývalého příslušníka Státní bezpečnosti, Jaroslava Králíka kvůli podezření z dotačního podvodu.
Detektivové ÚOOZ ale případ nedotáhli do konce (dnes se ukazuje, že nejspíš účelově – pozn. red.) a předali jej olomoucké policii. Ta případ dokončila a Králík je souzen u šumperského soudu. Případ dozoroval právě žalobce Stoklásek, který se pak převzetím kauzy Vidkun vystavil podjatosti vůči olomouckým policistům.
Stoklásek Králíkův případ dozoroval přes půl roku v letech 2014 a 2015, ale zároveň nechal sledovat odposlouchávat olomoucké policisty a podnikatele Ivana Kyselého. Žalobce tedy prokazatelně znal faktický stav kauzy a zároveň poslouchal, co si o případu říkají náměstek olomoucké policie Karel Kadlec a podnikatel Ivan Kyselý, za což byli mimo jiné 13. října 2015 oba obviněni. Stoklásek musel tedy prokazatelně vědět, že si oba muži povídají o Králíkově kauze drby, které by za standardních okolností nemohly v trestním řízení před soudem obstát. Policie začala později o zapojení Kadlece do kauzy Králík distribuovat do novinářské obce informace, že chtěl Králíka stíhat za „každou cenu“.
Válka policajtů
Jak se postupem času ukazuje, celá kauza Vidkun je v jádru vyvrcholením střetu mezi dvěma skupinami policistů v Olomouci. Ti primárně neúspěšní odešli na ÚOOZ do Ostravy a do Holešova a následně svoje kolegy přijeli pozatýkat a obvinit z trestné činnosti. Nějaký čas po realizaci Vidkunu pak lidé z této skupiny obsadili manažerská křesla v Olomouckém kraji, jako například šéf prostějovské policie Tomáš Adam nebo šéf odboru obecné kriminality olomoucké krajské policie Jan Lisický. Ten zároveň v souběhu s touto funkcí donedávna vyšetřoval pod Národní protidrogovou centrálou další podobně laděnou kauzu z Prahy s krycím názvem Beretta.
Na Krajský soud v Olomouci doputovala obžaloba v kauze Vidkun před zhruba půl rokem. Olomoucký podnikatel Ivan Kyselý podle této obžaloby řídil jiného, aby jako úřední osoba v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu, anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu a způsobil takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy. Tak začíná text obžaloby. Žalobce olomouckého Miroslav Stoklásek podal obžalobu na čtyři podezřelé v takzvané kauze Vidkun po třech a půl letech.
Obžalovaní, z nichž někteří strávili několik týdnů ve vazbě, svoji vinu odmítají, a tvrdí, že jde o spiknutí části olomouckých policistů, kteří si „s nimi“, jak už jsme předznamenali, odešli vyřídit účty z pozice detektivů Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Jak bývá u státních zástupců v poslední době zvykem, obžalovaní měli dle prokurátora Stokláska páchat trestnou činnost „v dosud přesně nezjištěné době, nejpozději ode dne 29. 7. 2014 do 13. 10. 2015 v Olomouci a na dalších místech České republiky“.
Ekonomický deník přinesl před časem rozhovory hned se dvěma přímými aktéry a pozorovateli kauzy Vidkun zde a zde, kolegy obviněných policistů. Ekonomický deník později vydal i rozhovor se šéfem olomoucké Generální inspekce bezpečnostních sborů Tomášem Uličným, který byl podobně jako exministr vnitra Langer zatčen, ale obviněn už ne. Uličný i Langer budou u soudu vypovídat jako svědci. Všichni shodně tvrdí, že kauza Vidkun má kořeny ve válce policistů na olomoucké krajské kriminálce a zatýkáním vyvrcholila osobní msta znepřátelených ochránců pořádku.
-hrb, čtk-
