Na 13. ročníku Svatomartinské konference vystoupili i hosté z antimonopolních úřadů sousedních států. Zatímco na Slovensku řeší, jak implementovat evropskou směrnici o zařazení firem na „black list“ zakazující účast ve veřejných zakázkách. Nathalie Harsdorf, zástupkyně výkonného ředitele a vedoucí právního oddělení rakouského soutěžního úřadu, a Marek Niechciał, předseda polského soutěžního úřadu, mluvili především o oblasti zdravotnictví, dopravy, retailu, speciálních kartelových dohod big rigging anebo v oblasti kontroly fúzí.
Boris Gregor – místopředseda Protimonopolního úřadu Slovenské republiky se věnoval „bolístkám“, které jeho kolegy trápí. Největší diskuse je podle něj na Slovensku v současné době o tom, jak udělovat zákaz účasti sankcionovaných firem na dalších výběrových řízeních, pakliže se tato firma účastnila protisoutěžního jednání. Což vyžaduje evropská směrnice. „Na našem trhu působí méně firem a pokud ty by se kartelizovaly a my jsme je vyloučili, tak by mohlo dojít k naprostému paralyzování trhu,“ řekl Gregor. Proto se slovenský Protimonopolní úřad snaží inspirovat v zahraničí, kde je již tento institut využíván. Místopředseda zmínil například Estonsko, Litvu a Českou republiku. Připomněl, že v těchto zemích je zařazení na „black list“ pro veřejné zakázky jen jednou z možností sankcí, k čemuž se kloní také Gregor. „Musíme to samozřejmě pečlivě probrat, nemůžeme být nařčeni, že se naší interpretací této podmínky snažíme pomoct nějakým soutěžitelům,“ řekl Gregor.
Ne všechno, co má kopyta a ocas, je čert
Místopředseda Protimonopolního úřadu Slovenské republiky zmínil také problém využívání rizikových indikátorů veřejných zakázek. „Popisy jsou velice nekonkrétní a neaktualizované i v souvislosti s masivní digitalizací organizace veřejných zakázek. Jedním z příkladů je, že jedna z indicií je například „vyšší cena“. Jenže když rostou ceny všeho, je jasné, že porostou i ceny nabídek. Jenže to už někteří soutěžitelé nevidí a posílají nám podnět o tom, že někdo navyšuje ceny. Takových indikátorů je samozřejmě celá řada. My chceme vytvořit aktualizovaný systém, který bude tyto změny ve společnosti zohledňovat a opravdu nám bude pomáhat, což teď není,“ dodal Gregor.
Rakousko se zaměřilo na zdravotnictví
„Od roku 2017 jsme se hodně zaměřili na zdravotnictví. V této oblasti došlo k mnoha fúzím a my jsme si uvědomili, že bychom se měli se zdravotnickým sektorem více seznámit. Také jsme obdrželi hodně stížností od zákazníků a sami jsme zjistili některé věci. Například farmaceutický trh je v Rakousku silně regulován a myslíme si, že některé regulace přespříliš a neodůvodněně omezují konkurenci, proto jsme navrhli větší otevření trhu,“ řekla na 13. Svatomartinské konferenci Nathalie Harsdorf s tím, že pro část veřejnosti nebo lékárny byla zpráva úřadu překvapením.
Konkrétní opatření navrhl rakouský soutěžní úřad například v oblasti zdravotnických služeb na venkově. Podle rakouské specialistky na soutěžní právo najde ve městě rakouský občan lékárnu poměrně snadno, ale na venkově, zejména v hornatých oblastech Rakouska, je situace jiná. „V těchto oblastech chybí i lékaři. Kdyby jim bylo umožněno vydávat léky, byla by to jedna z cest, jak zatraktivnit jejich práci a obyvatelé na venkově by nemuseli cestovat pro léky tak daleko,“ uvedla mimo jiné Nathalie Harsdorf, která ve svém vystoupení otevřela i celou řadu dalších témat, kterými se rakouský soutěžní úřad zabýval. Jednalo se například o vztah mezi taxi službou a službou uber, která je aktuálně aktivní ve větších městech jako je Vídeň, Graz, Innsbruck, Salzburg nebo Linec, o šetření ve firmě Amazon a konfrontaci s výsledky dotazníkového šetření mezi 400 prodejci anebo o kontroly fúzí, zejména v případě velkých hráčů na evropském trhu. „Je důležité, aby kontrola fúzí nebyla diskriminační, aby byla transparentní a kritéria byla jasná předem,“ dodala Nathalie Harsdorf.
Podívejte se na fotogalerii ze Svatomartinské konference
Předseda polského soutěžního úřadu Marek Niechciał na úvod svého vystoupení předeslal, že polský úřad řeší nejen otázku hospodářské soutěže, ale byl pověřen i dalšími úkoly, jako je kontrola firem, které se opožďují s platbami. Pro tento úkol bude úřad potřebovat dalších 100 úředníků „V případě částky vyšší než 1 mil. Euro můžeme jednat,“ dodal Marek Niechciał.
„Od roku 2015 můžeme zahájit řízení nejen proti firmě, ale i proti manažerovi společnosti, pokud došlo k porušení soutěžního zákona. Těchto případů již bylo 14. Momentálně je v oblasti našeho zájmu 19 osob, potenciální penále představuje částku cca 0,5 mil. Euro. Každé naše rozhodnutí jde k soudu, takže konečný výsledek uvidíme až po konečném soudním rozhodnutí,“ uvedl také Marek Niechciał.
Řečníci z Velké Británie – Elizabeth Jordan, odborná poradkyně specializovaného týmu pro řešení soudních sporů při londýnské advokátní kanceláři Linklaters, a Joseph Bell, jeden z předních poradců společnosti Oxera v oblasti soutěžních soudních sporů, se zaměřili na téma hromadných žalob z různých úhlů pohledu – právních, procesních i ekonomických. Podle jejich slov se dá očekávat, že počet civilních žalob, vztahujících se k otázce soutěžního práva, v budoucnu poroste, a na konkrétních mezinárodních příkladech ukazovali, jaké faktory ovlivňují úspěšnost jednotlivých soudních sporů, jak se z nich můžeme poučit, nebo jaké předpoklady hromadné žaloby musí splňovat, aby měly smysl a vedly k odškodnění poškozených zákazníků. Detailně se dotkli například kauzy anglického sporu Merricks vs Mastercard nebo obranné strategie společnosti Visa, která čelila hromadným žalobám maloobchodníků v souvislosti s mezibankovními poplatky.
Jiří Reichl, Věra Staňková
