Vedení Středočeského kraje a jeho nemocnic řeší nepříjemnou situaci s povinnou pojistkou zdravotnických zařízení. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil veřejnou zakázku v níž vyhrála pojišťovna Kooperativa, protože naznal, že její podmínky byly diskriminační. Vedení Středočeského kraje tvrdí, že nemocnice jsou řádně pojištěny u stejné firmy až do letošního prosince, protože uzavřelo smlouvu v kritizovaném jednacím řízení bez uveřejnění.
Nemocnice středočeského kraje uzavřely pojistku odpovědnosti s Kooperativou bez soutěže za cenu výrazně vyšší, než byla tržní cena nabízená v otevřeném výběrovém řízení. Podle redakcí oslovených odborníků tak vznikají závažná podezření na výhodnost kontraktu pro veřejné nemocnice. „Kraj zde nepostupoval určitě s péčí řádného hospodáře a divím se Kooperativě, že na takovou dohodu přistoupila. Podezření z nekalostí při takovémto postupu můžou pro Kooperativu znamenat významné reputační riziko,“ řekl Ekonomickému deníku vysoce postavený a dobře informovaný manažer v oblasti pojišťovnictví.
Vítězná nabídka zněla na 20,5 milionů korun. Problém je v tom, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže před nedávnem rozhodl, že zakázka byla vypsána netransparentně a diskriminačně a zrušil ji. Podle rozhodnutí úřadu Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov nedodržela při zadávání veřejné zakázky „Pojištění odpovědnosti za újmu nemocnic Středočeského kraje“ Zásadu transparentnosti tím, že nevymezila předmět veřejné zakázky dostatečně jasným a srozumitelným způsobem. „Ze zadávací dokumentace jednoznačně nevyplývá, které nároky na náhradu újmy mohou být ze strany zadavatele uplatněny, když zadavatel v příloze č. 3 zadávací dokumentace vymezil rozsah pojištění založeného na principu „claims made“, který dále doplnil o požadavek na retroaktivní krytí (když požadoval, aby pojistitel poskytl pojistné plnění mj. za situace, kdy právní skutečnost, v jejímž důsledku vznikla újma, nastala po 1. 1. 2000),“ uvádí se v rozhodnutí antimonopolního úřadu starého tři týdny, kterým zamítl rozklad středočeské krajské nemocnice.
Zákonnou podmínkou pro provoz zdravotnického zařízení je právě pojistka odpovědnosti. Pokud by ji jakékoliv zdravotnické zařízení nemělo, nesmí být provozováno. Ekonomický deník se tedy zajímal, jestli po zrušení veřejné zakázky jsou středočeské nemocnice pojištěny. Zjistili jsme, že byla v prosinci loňského roku uzavřena smlouva v jednacím řízení bez uveřejnění, která se ale částkou shoduje s nabídkou, která byla vybrána jako nejlepší ve zrušené veřejné zakázce, tedy 20,5 milionu korun. Její platnost je do 11. prosince letošního roku. „Vedení jednotlivých nemocnic schvaluje novou verzi zadávací dokumentace, která bude v souladu s rozhodnutím ÚOHS,“ sdělil Ekonomickému deníku radní pro oblast bezpečnosti a zdravotnictví Robert Bezděk (ANO).
Způsob uzavírání smluv prostřednictvím tzv. „jednacího řízení bez uveřejnění“ je kritizován Nejvyšším kontrolním úřadem i Evropskou komisí. Obvykle je využíván v oblasti IT zakázek, kde zadavatelé argumentují „technologickou závislostí na dodavateli“ tzv. „vendor lock-in“. O této závislosti však nemůže být v oblasti pojištění řeči, proto nás zajímalo zdůvodnění využití tohoto institutu.
„Tato dočasná smlouva byla uzavřena na základě jednacího řízení bez uveřejnění, neboť veřejná zakázka byla napadena a předána na ÚOHS, který předběžným opatřením rozhodl o zákazu uzavření smlouvy z výběrového řízení. Proces rozhodování ÚOHS byl velmi dlouhý, neboť v první instanci dal za pravdu nemocnicím a následně v odvolacím řízení tento svůj krok popřel a celé řízení probíhalo znovu a jeho výsledkem je zrušení zadávacího řízení. Výše pojistného dočasné smlouvy je stejná, jako hradily nemocnice ve smlouvě původní. Stejně tak jsou pojistné podmínky a pojistné limity dočasné smlouvy shodné s limity a podmínkami, které měly nemocnice doposud,“ dodal Bezděk.
Podle předsedy představenstva Pojišťovny VZP, která výsledek veřejné zakázky úspěšně u ÚOHS napadla, Roberta Kareše, je postup nemocnice neobvyklý. „Ze zkušeností s desítkami podobných případů mohu říci, že dle mého názoru není tento postup u nemocnic standardem. Obecně se postupuje buď formou prodlužování již vysoutěžené smlouvy nebo se volí forma veřejné zakázky malého rozsahu, které se účastní více pojišťoven. Zvolit ale JŘBU na pojistnou smlouvu za 20,5 mil. Kč, což je shodou okolností cena napadené a posléze zrušené veřejné zakázky a ještě do smlouvy použít podmínky napadené a posléze zrušené veřejné zakázky je podle mne krajně neobvyklé, respektive nikdy jsme se s ničím podobným nesetkali,“ řekl Ekonomickému deníku Kareš. Podle něj je navíc smlouva v registru uveřejněna nepodepsaná, což je také v rozporu se zvyklostmi.
Podle technického ředitele Nemocnice Rudolfa a Stefanie Jana Kolbaby by v případě, že by nebyla veřejná zakázka napadena u ÚOHS nová smlouva automaticky navázala smlouvu končící. „Vzhledem k časovým intervalům, ve kterých ÚOHS funguje byla uzavřena smlouva dočasná, která měla saturovat období rozhodování úřadu. Tento předpoklad se ukázal jako oprávněný, neboť konečné rozhodnutí v této věci bylo učiněno za cca deset měsíců,“ uvedl Kolbaba.
Jednací řízení bez uveřejnění bylo podle něj jedinou možností jak zachovat poskytování zdravotní péče pacientům v nemocnicích.
Podle již zmiňovaného předsedy představenstva Pojišťovny VZP, Roberta Kareše celý průběh obou zakázek i následně zvolené řešení výrazně vybočuje ze standardu, který je u fakultních a krajských nemocnic zvykem. „Pro dokreslení je dobré uvést, že kdyby nebyla zrušena původní veřejná zakázka, mohly být nemocnice již bez problémů pojištěny za pojistné zhruba o čtvrtinu nižší. Účastníme se běžně veřejných zakázek a vyhráváme cca 15 %. Odvolání k ÚOHS jsme ale použili poprvé, protože celý průběh, forma a kroky činěné zadavatelem byly pro nás již neakceptovatelné,“ dodal Kareš.
Jiří Reichl
