Sdílené koloběžky, regulace vjezdu automobilů do center, bydlení nebo nástup 5G sítí. To jsou témata, jimiž se města budou v tomto roce zabývat nejčastěji.
Jedním ze stěžejních problémů každého většího města je doprava a mobilita. Rok, který právě skončil, přinesl v tomto ohledu řadu novinek. Největší rozruch zřejmě způsobil rozmach společností, které nabízejí sdílené elektrické koloběžky. Vedle těch nejznámějších (a zřejmě největších) jako je Lime nebo Bird jich však ve světě najdeme mnohem více. Většinu měst sdílené elektrokoloběžky zaplavily během loňského léta.
Soumrak elektrokoloběžek
Jenže záhy se objevily problémy. Uživatelé nechávají koloběžky pohozené libovolně na ulici, protože jejich odklizení, nabití a přípravu na další den mají na starosti sběrači najatí provozovateli. Ukazuje se také, že koloběžkový boom je z velké části zapříčiněný nízkou cenou pro finálního zákazníka, což je ale dlouhodobě neudržitelný byznysmodel. Dá se proto očekávat, že v roce 2019 dojde na koloběžkovém trhu k pohybům, které mohou vyústit až ve změnu poměru sil.
V první polovině prosince přinesl portál Electrek.co nástin toho, kam by se mohl trh se sdílenými elektrokoloběžkami posunout. Podle něho jsou ve hře prakticky čtyři možnosti. Za prvé, všem současným provozovatelům dojdou peníze a zkrachují, koloběžky zmizí v propadlišti dějin. Druhou možností je, že zaniknou jen menší firmy, zatímco ty velké zaplní mezery, které tam po nich vzniknou. Třetí varianta počítá se slučováním firem, kdy ty slabší budou akvírovány silnějšími. Čtvrtá možnost pak předpovídá nahrazení koloběžek zcela novým alternativním způsobem dopravy po městě.
Do Osla už bez auta?
V roce 2018 se zvyšoval počet měst, která se snažila nějakým způsobem omezit automobilovou dopravu ve svých centrech. Již z dřívějška je známý systém poplatků za vjezd do centra Londýna. Podobnou cestou se vydaly i další evropské, ale i světové metropole. Jen namátkou: Paříž, Madrid nebo Barcelona. Důvody byly vesměs pokaždé stejné – dopravní zácpy a z nich plynoucí znečištění městského ovzduší. Zvláštní pozornost pak byla věnována automobilům s naftovými motory. Tato a další opatření pak vedou k zatím ještě poměrně pomalému rozvoji elektromobility.
Jenže podle nejnovějších zpráv přicházejících z norské metropole Oslo přicházejí s nástupem elektromobilů další problémy. Tentokrát sice ne v podobě nedýchatelného vzduchu, ale s tím, kam se všechny ty vozy na elektrický pohon ve městě vejdou. Oslo jako jedno z prvních velkých měst přichází s plánem vyhnat do konce letošního roku všech zhruba sedm stovek osobních vozů z centra a okolí v okruhu necelého jednoho kilometru. Naproti tomu se zde mají objevit nové jízdní pruhy pro cyklisty a veřejnou hromadnou dopravu. Do „zakázané“ zóny budou moci vjíždět automobily pouze v nouzových případech, vozy záchranného systému nebo automobily přepravující tělesně postižené osoby.
5G sítě nastupují
Podle mnohých analytiků bude příští rok znamenat také masivnější nástup telekomunikačních sítí páté generace. Minulý měsíc spustila svou první komerční 5G síť Varšava, a ještě předtím jiné polské město – Gliwice – začalo nový typ připojení využívat zatím jen v testovacím režimu. Nicméně zaznívají stále častěji hlasy, že právě rok 2019 by mohl být rokem 5G sítí.
Zřejmě největší ambice mají v tomto ohledu američtí mobilní operátoři. Všichni ti největší – Verizon, AT&T, T-Mobile a Sprint – slíbili, že 5G sítě budou v roce 2019 realitou. Dokonce i výrobci mobilních telefonů tvrdí, že budou schopni letos na trh uvést zařízení, která potenciál 5G sítí budu umět využít. Vzhledem k tomu, že infrastruktura pro rozjezd 5G sítí je v současné době nejlépe připravena ve větších městech, budou to právě jejich obyvatelé, kteří se na dramatické zrychlení přenosu dat mohou těšit.
Trh s bydlením
Loňský rok také přinesl, zdá se, kulminaci cen bydlení. Na celém světě bychom prakticky nenašli město, které by nebylo zdražováním bytů, domů i nájemného zasaženo. Tažení proti dalšímu růstu cen bydlení sice přišlo už v roce 2017, částečně se projevilo v roce 2018, ale větší ochlazení lze očekávat až v roce letošním.
Stojí za tím několik faktorů. V první řadě zpřísněná měnová politika centrálních bank. Jako první se ke zvyšování sazeb po téměř deseti letech odhodlal americký Fed, následován Bank of England, ale i Českou národní bankou. Evropská centrální banka prozatím ukončila kvantitativní uvolňování a růst sazeb možná přijde ještě v letošním roce. Spolu se zpřísňováním podmínek pro získání hypoték tak dochází k tlumení poptávky po úvěrech na financování bydlení.
K tomu se zřejmě přidá efekt zpomalujícího hospodářského růstu. Přestože analytici věští enormní růst mezd i v letošním roce, domácnosti možná pod vlivem posledních zpráv z ekonomiky budou spíše vytvářet rezervy, než aby se pouštěly do hypotečních dobrodružství. To útlum poptávky po bydlení ještě zesílí. Ceny tak možná zamíří dolů, což by mohlo aktuální krizi na trhu s bydlením pomoci řešit.
-zm-
