SFŽP v uplynulém roce na pokutách „vydělal“ 1,5 miliardy korun, na pokrytí jeho výdajů to přesto nestačilo. Vyplývá to ze zprávy o hospodaření této instituce.
Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP) je specificky zaměřenou institucí, která je významným finančním zdrojem pro podporu realizace opatření vedoucích k ochraně a zlepšování stavu životního prostředí v jeho jednotlivých složkách. Je jedním ze základních ekonomických nástrojů k uskutečňování Státní politiky životního prostředí České republiky 2012 – 2020 a k plnění závazků vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí a z členství v Evropské unii. Byl zřízen v roce 1991 a fakticky funguje od roku 1992.
Příjmy Fondu jsou tvořeny především z plateb za znečišťování nebo poškozování jednotlivých složek životního prostředí, ze splátek poskytnutých půjček a jejich úroků, z dotací ze státního rozpočtu na úhradu výdajů vynaložených z technické asistence programů Evropské unie na jejich administraci. Příjmy Fondu netvoří součást státního rozpočtu České republiky.
O použití finančních prostředků z Fondu rozhoduje ze zákona ministr životního prostředí na základě doporučení poradního orgánu: Rady Fondu. Podpora z Fondu je směrována v souladu se Státní politikou životního prostředí České republiky 2012 – 2020 a se závazky vyplývajícími z mezinárodních úmluv především do oblasti ochrany vod, ovzduší, nakládání s odpady a oblasti ochrany přírody a péče o krajinu. K podpoře financování jednotlivých ekologických projektů jsou vydávána rozhodnutí ministra o poskytnutí podpory z Fondu. Formu a zaměření podpory stanoví podle vnějších a vnitřních ekologických a ekonomických podmínek přílohy ke směrnici.
Fond poskytuje přímou a nepřímou finanční podporu ve smyslu § 3 a § 4 zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, a to formou: dotace, subvence, půjčky, převzetí závazku nebo další pomoci fyzickým a právnickým osobám. Předmětem podpory jsou opatření podle programů vyhlašovaných Ministerstvem životního prostředí, a to v oblasti:
- ochrany vod,
- ochrany ovzduší a snižování emisí,
- ochrany přírody, krajiny, ochrany půdy, využívaní přírodních zdrojů,
- nakládání s odpady a odstraňování ekologických zátěží,
- technologií a výrobků,
- využití obnovitelných zdrojů energie,
- omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik,
- rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání a osvětu.
Ačkoli SFŽP pracoval v roce 2014 výdaji ve výši 2,8 miliard korun, což bylo o nějakých 800 milionů korun více, než činily jeho příjmy, za celou dobu existence Fondu se jedná o ziskový podnik. V období let 1992 až 2014 činily celkové příjmy SFŽP přibližně 94 miliard korun, zatímco výdaje 88 miliard.
Dominantními příjmy Fondu jsou poplatky a pokuty, které souvisí se znečištěním životního prostředí. Například v roce 2014 dosáhly téměř 1,5 miliardy korun. K největším položkám patřily poplatky a pokuty z oblastí životního prostředí ve složkách: odpadní a podzemní voda (dohromady více než půl miliardy korun), dále pak ovzduší (320 milionů) a v neposlední řadě autovraky (270 milionů). Ze státního rozpočtu čerpal v roce 2014 Fond dotaci ve výši 312 milionů korun. K příjmům SFŽP náleží také poplatky za dočasné nebo trvalé vynětí zemědělské či lesnické půdy, které v roce 2014 dosáhly přibližně 190 milionů korun.
Nejvýznamnějšími výdaji Fondu jsou výdaje do ochrany vod a ovzduší. Dohromady tyto dva druhy výdajů činily v roce 2014 více jak 1,7 miliardy korun, což představuje 60 % z celkových výdajů roku 2014. Další téměř půlmiliarda směřovala do ochrany přírody a odpadového hospodářství.
SFŽP má stanoveny výdajové limity, které pro rok 2014 činily 4,1 miliard korun. Fond však v loňském roce utratil jen 2,8 miliard korun a tím pádem byly jeho výdaje o 1,3 miliardy nižší, než dle limitů mohly být.
SFŽP mimo jiné také financuje program Zelená úsporám. Na něj bylo v roce 2014 vynaloženo celkem 62 milionů korun. Největší podíl přitom směřoval do projektů, realizovaných v hlavním městě Praha (28 %) spolu se Středočeským krajem (28 %). Necelých 20 % z takto vyčleněných financí směřovalo do Jihomoravského kraje. Mezi zbylými kraji pak vyčnívá kraj Jihočeský a Plzeňský, kam směřovalo dohromady přibližně 15 % z prostředků programu Zelená úsporám.
Fond ke konci roku 2014 zaměstnával 560 zaměstnanců. Objem vyplacených mezd dosáhl necelých 287 milionů korun, z čehož vyplývá, že průměrný měsíční vyplacený plat dosáhl 42 700 korun hrubého.
Petr Musil
