Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po sérii politických neúspěchů chyběla na klíčových bruselských akcích, roli hlavní řečnice převzala evropská komisařka Hadja Lahbibová. Otevřela historicky první bezpečnostní fórum mezi EU a Středomořím varováním před propojujícími se krizemi. Od íránských útoků na obchodní lodě přes zločinecké sítě až po ohrožení kritické podmořské infrastruktury.
Evropská komisařka pro rovnost Hadja Lahbibová v Bruselu zahájila první Fórum pro mír a bezpečnost mezi EU a Středomořím. Původní hlavní řečník, Kaja Kallasová, šéfka Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, na akci nápadně chyběla.
Kallasová se nezúčastnila ani plánovaného vystoupení na bezpečnostním fóru Schuman Security Forum. Její tiskové oddělení sdělilo serveru EU Perspectives, že Kallasová má chřipku. Zda jde o „politickou chřipku“ – vysvětlení, které se nabízelo vzhledem k vážným neúspěchům, jež Kallasovou v posledních týdnech potkaly – nebylo v době psaní tohoto textu jasné.
Jih na vrcholu
Lahbibová zahájila fórum příběhem ze 12. století. Hovořila o kartografovi al-Idrísím, kterého sicilský král Roger II. pověřil zmapováním tehdy známého světa. Výsledkem byla takzvaná Rogerova kniha (Tabula Rogeriana), která obsahovala podrobné popisy zemí, měst, řek, hor, obchodních cest i jednotlivých národů.
Mapy al-Idrísího měly dva pozoruhodné rysy. Jih byl umístěn nahoře a sever dole. Autor navíc propojil zděděné antické znalosti s novými poznatky. Shromáždil svědectví námořníků, obchodníků a cestovatelů, kteří křižovali Středozemní moře.
Mohlo by vás zajímat
Co vidíte, závisí na tom, kde stojíte
Lahbibová z jeho přístupu vyvodila ponaučení. „To, co vidíte, závisí na tom, kde stojíte. Zda na severním, či jižním břehu Středozemního moře,“ vysvětlila. Porozumění se podle ní prohlubuje, když jednotlivé země „rozhodí sítě“ do všech směrů.
Fórum reaguje na nedostatky, které Lahbibová pojmenovala. Unie a její partneři již více než 30 let jednají o obchodu, energetice, migraci a mnoha dalších tématech. Dosud však neměli žádný vyhrazený prostor věnovaný výhradně bezpečnosti. „V době, v níž dnes žijeme, je takový stav již neudržitelný,“ prohlásila.
Bezpečnost na prvním místě
V loňském roce Unie přetvořila své partnerství prostřednictvím Paktu pro Středomoří, jehož ústředním prvkem je bezpečnost. Podle Lahbibové plní toto fórum dvojí účel. Zaprvé uznává, že daný region čelí specifickým bezpečnostním výzvám. Zadruhé ukazuje, že se tento pakt uvádí do praxe.

Lahbibová následně vyjmenovala řadu krizí. Zmínila íránský útok na obchodní plavidla v blízkosti Hormuzského průlivu a hrozby v oblasti průlivu Báb-al-Mandab, který spojuje Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem. A také přímo ovlivňuje obchodní aktivity ve Středomoří.
Obraz úpadku
„Každá krize má svůj vlastní příběh, ale společně vykreslují obraz zhoršujícího se bezpečnostního prostředí, které dopadá na nás všechny,“ uvedla. Dodala, že i samotné hranice Evropy čelí migračnímu tlaku.
Námořní bezpečnost je podle ní oblastí, kde spolupráce slouží zájmům všech. Plavba přes průliv Báb-al-Mandab či Hormuzský průliv, stejně jako podmořské kabely a energetická infrastruktura ve Středomoří, závisejí na stejných mezinárodních zásadách. Tyto zásady je třeba bránit, zdůraznila.
Námořní trasy bez poplatků
Začátkem tohoto měsíce se 67 zemí zavázalo vystoupit proti zavádění poplatků na mezinárodních námořních trasách, čímž se postavily na obranu mezinárodního mořského práva. Z partnerů ve Středomoří se k tomuto závazku ale připojilo pouze Jordánsko. „Týká se to však vás všech, proto vás vyzývám, abyste se také připojili,“ dodala.
Dalším tématem jejích poznámek byl terorismus. Lahbibová varovala, že teroristické skupiny – a zločinecké sítě – rychle využívají každou mezeru, kterou najdou. Od Sýrie a Iráku až po Libyi se buňky Islámského státu stále snaží zaplnit každé mocenské vakuum.
