O zajištění bezpečnosti provozu na Hlavním nádraží rozhoduje především ekonomika. Tedy kolik vlakový zabezpečovač stojí a jakým škodám může zabránit. Proto se podle Petra Nachtigalla z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice nevyplatí na pražské Hlavní nádraží instalovat nejvyšší verzi evropského vlakového zabezpečovače ETCS.

Ranní srážka vlaků 17. listopadu v Praze. Na místy byly desítky zraněných, u některých hrozilo selhání životních funkcí. Foto: Policie ČR

„Pražský železniční uzel a specificky Hlavní nádraží je místo, kde vlaky jezdí pomalu. To znamená, že v případě srážky je škoda hlavně materiální. A ta nebývá natolik vysoká, aby tam byl zavedeno ETCS Level 2. Protože to by stálo hromadu peněz,“ řekl Ekonomickému deníku Nachtigall. Problém ale také je, že má Hlavní nádraží po obou stranách tunely. Zajistit v nich přenos signálu není úplně jednoduché a náklady by to jen zvyšovalo.

V úvahu tedy podle něj připadá instalace ETCS Level 1. S touto úrovní zabezpečení by se sice vlak proti návěsti Stůj rozjel, tak jako včera, ale pouze po návěst. Tam by automaticky zafungovala záchranná brzda. Vlaky by se tedy srazily v nižší rychlosti, nebo vůbec. Je také ale třeba říci, že ETCS Level 2 by vlaku proti návěsti Stůj vůbec vyjet nepovolil.

Přišel čas odjezdu, tak jel

Je především také otázkou, proč strojvedoucí proti návěsti Stůj vůbec vyjel. Podle Nachtigalla totiž nikde jinde žádná jiná návěst, než se signálem Stůj, nesvítila. Nemohl se tedy splést o jednu, dvě nebo pět kolejí. Strojvedoucí se zřejmě mohl stát obětí rutiny. Viděl čas odjezdu, vlakvedoucí zapískal, tak se rozjel.

Mohlo by vás zajímat

Pří úterní nehodě vlaky zastavil tzv. generální stop, speciální funkce traťového rádiového systému na železnici. Umožňuje v případě hrozící nehody, například při projetí návěstidla zakazujícího jízdu, dálkově zastavit vlaky v daném úseku. V úterý ho aktivovali z Centrálního dispečerského pracoviště Praha.

Některé stanice u nás mají i zařízení, které se jmenuje Výstraha proti nedovolenému projeti návěstidla (VPNP). To ovšem na Hlavním nádraží také chybí. Jedním z důvodů je, že tam nejsou instalovány počítače náprav a bez nich VPNP nefunguje.

„Tři čtvrtiny švýcarské železniční sítě taky jedou na ETCS Levelu 1, protože tam mají složité poměry z hlediska mostů, tunelů, zářezů a podobně. Hlavní nádraží je z tohoto hlediska také velmi nevhodné. Při počtu vlaků, které tam projedou za 24 hodin nebo 365 dní je takováto nehoda snesitelným rizikem oproti instalaci složitého a drahého technického zařízení,“ dodal Nachtigall.

ETCS za dva roky nejdřív

Jak Ekonomickému deníku sdělila mluvčí Správy železnic Nela Friebová, instalace ETCS na Hlavním nádraží proběhne v rámci cyklické obnovy stanice. Ta je v plánu na roky 2028 až 2029 a termín odsouhlasila letos v létě Centrální komise Ministerstva dopravy. Přímo přitom navazuje na nynější přestavbu Masarykova nádraží, bez jejíhož dokončení není možné začít na Hlavním nádraží stavět. Omezit dopravu na obou z nich by totiž znamenalo obrovské komplikace.

Podle ministerského návrhu by mohl nový systém zabránit i takovým nehodám, jako byla například loňská srážka osobních vlaků u Perninku. Ilustrační foto: Ekonomický deník

„Nutné je v této souvislosti dodat, že funkčnost ETCS je podmíněná také vybavením vozidel palubními jednotkami. Například jeden z vlaků, který včera havaroval, palubní jednotkou vybavený nebyl,“ pokračovala Friebová.

Česko je napřed

Na Hlavním nádraží se ale nebude doplňovat pouze ETCS. Plánuje se také výměna železničního svršku ve velké části stanice, prodloužení 1. a 4. nástupiště směrem na Libeň nebo instalace opatření ke snížení hluku a vibrací.

V zavádění ETCS je Česko oproti ostatním evropským zemím výrazně napřed. V současné době je ETCS na 1450 kilometrech tratí, ve výhradním provozu zabezpečovače je 670 kilometrů. Síť výhradního provozu se za několik týdnů rozšíří o dalších 180 km tratě z Prahy do Českých Budějovic. Do roku 2033 má ETCS pokrýt přibližně 2 800 km tratí, včetně kompletní sítě mezinárodních tratí (TEN-T). Na ní se odehrává zhruba 90 procent výkonů české železnice.