Nešlo přitom jen o samotný útok na most. Ukrajinské síly podle zveřejněných informací zasahovaly také ruskou protivzdušnou obranu, radary a další cíle. Zásadní otázka proto zní: Jaké zbraně se na operaci podílely a jaké úkoly jednotlivé prostředky plnily?
Není to poprvé, co Ukrajina zacílila na zásadní dopravní tepnu na Krym. První útok na Krymský (Kerčský) most proběhl 8. října 2022. Při ranní explozi se tehdy zřítila část vozovky a vzplanul nákladní vlak s cisternami na železniční části mostu.
Mohlo by vás zajímat
FP-5 Flamingo: záběry střely těsně před nárazem
Bývalý poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko nyní zveřejnil záběry, které popsal jako ukrajinskou střelu FP-5 Flamingo několik sekund před zásahem Kerčského mostu. Video zachycuje přibližující se střelu a její úder do konstrukce.
Denys Štilerman, spoluzakladatel společnosti Fire Point, která střely Flamingo vyrábí, věnoval zásah památce dvou zesnulých kolegů. Jeho vyjádření tak spojilo nejnovější útok s konkrétní zbraňovou platformou a jejím výrobcem.
Ruta: výrobce popsal sedm dalších zásahů
Do debaty o použitých zbraních vstoupila také společnost Destinus, která vyvíjí střely Ruta. Na svém profilu na LinkedIn uvedla, že její střely zasáhly Kerčský most během dvou po sobě jdoucích dnů.
Podle výrobce první noční údery poškodily horní nosnou konstrukci mostu. Následně na most dopadlo dalších sedm střel Ruta a jedno z mostních polí se zřítilo.
Destinus tak popsal konkrétní posloupnost zásahů a připsal svým střelám významnou úlohu při poškození mostu. Jeho vyjádření ale neobsahuje podrobnou technickou analýzu konstrukce ani vysvětlení, který konkrétní nosný prvek selhal.
Zásadní je také nezaměňovat tvrzení výrobce o střelách Ruta s informací o záběrech FP-5 Flamingo. Jde o dvě různá sdělení a obě je nutné v textu zachovat s uvedením jejich původu.
Destinus zároveň připomněl, že ukrajinské obranné síly použily střely Ruta už při několika předchozích příležitostech. Podle společnosti zasahovaly také mosty, které využívaly ruské invazní jednotky.

Ilustrační snímek. Foto: Wikimedia Commons/Krzysztof Popławski.
Lord neboli Da Vinci: bezpilotní prostředky proti protivzdušné obraně
Vedle střel Ruta a záběrů spojovaných s Flamingem se v souvislosti s operací objevily také bezpilotní letouny Lord. Destinus potvrdil, že jeho bezpilotní systémy Lord a Da Vinci nasadili k potlačení ruské protivzdušné obrany.
Společnost už dříve potvrdila, že ukrajinské síly používají letoun Lord pod označením Da Vinci. Nejde tedy o dva odlišné typy, ale o označení stejné platformy v souvislosti s jejím ukrajinským nasazením.
Úloha těchto prostředků se podle vyjádření výrobce lišila od úlohy střel Ruta. Zatímco Ruta měla zasahovat mostní konstrukci, bezpilotní letouny Lord/Da Vinci se zaměřily na ruskou protivzdušnou obranu.
Destinus zároveň oznámil vývoj těžší platformy Da Vinci Squared. Podrobnější technické parametry této varianty však zveřejněné informace neobsahují.
Lord 1 a Lord 2: dolet přes tisíc kilometrů
Destinus představil dvě varianty dálkového úderného bezpilotního letounu Lord 1 a Lord 2 v únoru na veletrhu World Defense Show v Saúdské Arábii.
Letoun dokáže překonat vzdálenost více než 1 000 kilometrů a nést bojovou hlavici o hmotnosti 40 až 100 kilogramů. Příprava k odpálení podle výrobce zabere pouhých 15 minut.
Lord využívá pístový motor a plně automatizovaný systém řízení, navigace a navádění. Destinus zdůrazňuje také schopnost dlouhodobého letu ve velmi malé výšce nad územím protivníka. Dron má zvládat takové mise i v prostředí, kde protivník ruší signály satelitní navigace GNSS.
Lord 1 a Lord 2 se podle výrobce liší pouze drobnými konstrukčními detaily. Základní technické určení mají společné.
Úderná zbraň, vzdušný cíl i nákladní platforma
Destinus navrhl Lord také pro jiné úkoly než údery na pozemní cíle. Bezpilotní prostředek může podle výrobce sloužit jako vzdušný cíl, bombardér nebo nákladní platforma.
Jedna konstrukční rodina tak může plnit několik různých funkcí. Výrobce ovšem ve zveřejněných údajích neupřesňuje, jaké konkrétní úpravy vyžadují jednotlivé varianty ani jaké parametry by měl letoun při přepravě nákladu.
Oznámení o těžším Da Vinci Squared ukazuje, že Destinus pokračuje ve vývoji této platformy. Dostupné informace ale zatím neumožňují přesně popsat její konstrukční změny ani srovnat její výkony s Lord 1 a Lord 2.

Útok nebyl jen záležitostí samotného mostu
Zveřejněné informace popisují také širší souvislosti operace. Ukrajinské bezpilotní prostředky v červnu zasáhly několik pozemních přístupů na Krym. Mezi cíli se objevil Čonharský most, přechod mezi Heničeskem a Arabatskou kosou a čtyři mosty v okolí Armiansku.
Ruskem dosazení představitelé tehdy tvrdili, že na pozemních přístupech k poloostrovu nezůstal žádný nepoškozený most. U Kerčského přechodu se ukrajinské drony zaměřily na palivová a dopravní zařízení na obou koncích mostu i na protivzdušnou obranu, která jej chránila. Samotný most tehdy zůstal stát. Ještě 26. června lidé čekali u průlivu, aby přes něj mohli z poloostrova odjet.
Kerčský most představuje důležitou dopravní tepnu pro přesun paliva, munice a vojáků na Krym a dále k ruským jednotkám na jihu Ukrajiny. Rusko začalo stavět most v únoru 2016. Silniční část otevřelo v květnu 2018 a souběžnou železniční část v prosinci 2019.
Ukrajina na most před listopadovými útoky udeřila už třikrát. V říjnu 2022 použila nákladní bombu, v červenci 2023 námořní drony a v červnu 2025 výbušniny umístěné pod vodou.
Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk v červnu při popisu ukrajinské kampaně proti ruské logistice na Krymu prohlásil: „Všechno v podstatě závisí na takzvaném Krymském mostě.“ Použil přitom ruské označení Kerčského mostu.
Ruské útoky na Kyjev a noční údery na ruské cíle
Nejnovější útok na Kerčský most přišel v době, kdy Rusko pokračovalo v úderech na ukrajinskou infrastrukturu. Kyjevský starosta Vitalij Kličko krátce před příspěvkem ruským představitelem Sergejem Aksjonovem informoval o předběžných zásazích severního a jižního mostu v ukrajinské metropoli během útoku balistickými raketami.
Podle dodaných informací Rusko od 1. října opakovaně útočilo na kyjevské mosty přes Dněpr. Šlo o první podobné útoky od začátku plnohodnotné invaze.
Současně pokračovaly také ukrajinské údery na cíle v Rusku. V Salavatu v Baškortostánu zasáhl útok petrochemický komplex Gazprom Neftekhim Salavat. Podle informací zveřejněných kanálem Exilenova+ vypuklo na několika místech požáru. Kanál Supernova+ zveřejnil fotografie kouře.
V Kursku po explozích začala hořet rozvodna Sadovaja s napětím 330 kilovoltů. Na požár upozornil Exilenova+ s odkazem na analýzu OSINT projektu Astra.
Moskevský starosta Sergej Sobjanin uvedl, že během noci zamířilo k Moskevské oblasti přibližně 800 dronů. Podle jeho tvrzení jich 321 sestřelili v blízkosti města.

Co se dělo v noci na 17. listopadu?
V 00:35 kyjevského času oznámil ruským vedením dosazený představitel Krymu Sergej Aksjonov další útok na most a přerušení provozu. Podle ukrajinského vojenského serveru Militarnyi vyhlásili na Krymu během noci třikrát varování před raketovým nebezpečím.
Krátce po jedné hodině zveřejnil ukrajinský telegramový kanál Dnipro Osint video zachycující okamžik zásahu. Podle jeho popisu střela zasáhla konstrukci „přímo do oblouku“. Do rána se oblouk ocitl ve vodě.
Dnipro Osint později uvedl, že útok poškodil také železniční trať. Podle kanálu se zastavila silniční i železniční doprava a také lodní provoz v Kerčském průlivu. Ruský telegramový kanál Astra informoval, že čtyři vlaky mířící na Krym měly v 08:30 moskevského času zpoždění od dvou a půl do čtyř hodin.
Aksjonov zároveň tvrdil, že při útoku dronů v Leninském okrese, tedy v oblasti kolem Kerče, zemřeli dva lidé.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci sestřelilo 1 441 ukrajinských dronů, včetně prostředků nad okupovaným Krymem.
