Projekt v hodnotě 46 miliard korun má ukončit energetickou izolaci Kypru a snížit jedny z nejvyšších cen elektřiny v Unii. Práce v mezinárodních vodách však probíhají v podmínkách geopolitického napětí kvůli nárokům Ankary. Turecko totiž tvrdí, že plánovaná trasa kabelu porušuje jeho memorandum s Libyí.
Mise nese krycí název „Klidné vody“ (Calm Waters). Ve čtvrtek by měla k řeckému ostrovu Kasos dorazit francouzská výzkumná loď, jejímž úkolem je zmapovat mořské dno pro položení kabelu financovaného evropským blokem. Měl by ukončit energetickou izolaci Kypru. Na část trasy si ale činí nároky Turecko. Před dvěma lety byly na stejném místě práce zastaveny kvůli napjaté situaci mezi námořními silami obou zemí.
Spor o kabel
Loď Abeille Marengo čeká v přístavu Heraklion již od konce října. V úterý večer – s pětidenním zpožděním oproti plánu – konečně vyplula. Pro tento úkol ji najala francouzská společnost Nexans, která se zabývá výrobou kabelů. Posádka stráví nejméně den testováním sonarů a hloubkoměrů v oblasti východně od Kréty. Poté loď zamíří na jihovýchod k ostrovu Kasos. Podle řeckých médií nad plánovanou trasou v posledních dnech opakovaně kroužil turecký dron.
Během následujících čtyř měsíců zmapuje Abeille Marengo mořské dno až do vzdálenosti 12 námořních mil od Kypru. Získaná data určí, kudy povede podmořské elektrické vedení známé jako Great Sea Interconnector (GSI), které propojí Krétu s Kyprem. Odborníci již zmapovali přibližně 60 procent trasy. Chybějící úsek zahrnuje vody v okolí ostrova Kasos.
Dopad pro celou Unii
Pro Evropskou unii má tato mise značný význam. Brusel na projekt vyčlenil 657 milionů eur (16 miliard korun) z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) – fondu určeného na přeshraniční energetická a dopravní propojení.
Kabel má rovněž status projektu společného zájmu. Toto označení Unie uděluje infrastruktuře, kterou považuje za strategickou. Celkové náklady na vybudování propojení by měly dosáhnout 1,9 miliardy eur (46,4 miliardy korun).
Mohlo by vás zajímat
Nevyužitá solární energie
Pro Kypřany jde především o peníze. Kypr je posledním členským státem sedmdvacítky, který není energeticky propojen se svými sousedy. Aby zajistil dodávky elektřiny, je silně závislý na dovozu ropných produktů.
Ceny v celé Unii letos sice mírně klesly, ale kyperské firmy v první polovině roku 2026 přesto platily 0,23 eura (5,60 koruny) za kilowatthodinu. Jedná se o druhou nejvyšší sazbu v rámci unijního bloku. Nachází se na stejné úrovni jako v Itálii a výrazně nad průměrem EU, který činí 0,18 eura (4,40 koruny).
Kypr má přitom jedny z nejlepších podmínek pro solární energetiku v Evropě. Ke konci minulého roku měl solárními panely o celkovém výkonu 957 megawattů. Jeho nedostatečná elektrická síť však nedokáže veškerou tuto energii pojmout, ani přebytek vyvézt do zahraničí.
Podle analytické platformy CyprusGrid museli provozovatelé v loňském roce omezit výrobu ze solárních a bioplynových zdrojů připojených k distribuční síti o 47 procent. V období od ledna do května letošního roku toto číslo vzrostlo na 65 procent.
Podmořský kabel by Kypru umožnil dovážet levnější elektřinu z pevniny a vyvážet přebytky energie vznikající během dne. Nikósie ale zůstává opatrná. Ministr energetiky Michalis Damianos požádal o aktualizované posouzení nákladů, aby bylo zaručeno, že ceny elektřiny skutečně klesnou.
Překážkou je memorandum
Problém spočívá na moři. V roce 2019 podepsalo Turecko námořní dohodu s libyjskou vládou v Tripolisu. Ta vymezuje koridor mezi Krétou a Kyprem, který kříží trasu plánovaného kabelu. Řecko označuje tuto dohodu za nezákonnou a Brusel s tím souhlasí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa uvedli, že memorandum porušuje svrchovaná práva třetích států a je v rozporu s Úmluvou OSN o mořském právu.
Další vývoj bude záviset na příštích čtyřech měsících. Dokončení průzkumu by umožnilo uvolnit další peníze. Evropská investiční banka (EIB) přislíbila financování ve výši jedné miliardy eur (24,4 miliardy korun).
